Čeští vědci sledují šíření tepla ve skalách. Mohou tím zabránit jejich pádu

Vědci z Akademie věd ČR monitorují šíření tepla ve skalách v několika městech v Česku. Poznatky z výzkumu pomohou zmapovat stav skal a zabránit jejich zřícení a ohrožení obyvatel.

Ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR Josef Stemberk uvedl, že výzkum, na kterém se podílí i Geofyzikální ústav AV, ve světě zřejmě nemá obdoby. Upozornil na to, že šíření tepla má pro skály fatální důsledky. Je jedním z faktorů, které způsobují jejich zřícení.

Postup výzkumníků Stemberk ilustroval na příkladu z Děčína, kde vědci ve spolupráci s horolezci připravují až šest metrů hluboké návrty, do kterých vkládají speciálně upravené teploměry. V určitých intervalech měří teplotu a to, jak se šíří od povrchu hlouběji do skalního masivu.

„Můžeme sledovat, jakým způsobem teplotní změny vedou k destrukci čela skalních stěn. Dá se z toho do budoucna vypracovat model, na základě kterého se bude moci stanovit model předpovědi vývoje a možnosti zřícení ve skalních stěnách,“ řekl Stemberk.

Předpovědět, kdy se skála zřítí

Výzkum se soustředí na všechny hlavní horniny českého masivu. Kromě Děčína se provádí i v Karlových Varech, Ledči nad Sázavou a v pražském Podolí, kde se podle Stemberka čas od času skála zřítí. Dalším městem, kde by měl výzkum pokračovat, je Český Krumlov. „Máme srovnávací lokality ještě v jiných klimatických oblastech – v Peru, v Arktidě,“ doplnil Stemberk.

Tento projekt je součástí programu Strategie AV21, který se zabývá tématy důležitými pro společnost, jejichž řešení vyžaduje mezioborovou spolupráci. Patří k nim například energetická budoucnost Česka, umělá inteligence, kvalita veřejných politik, zdraví občanů či efektivní produkce a využití potravin. Programový rámec byl přijat v roce 2014. Výzkumné programy Akademie věd ČR jsou otevřeny partnerům z vysokých škol, podnikatelské sféry, institucí státní a regionální správy i zahraničním výzkumníkům a organizacím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 16 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.