Jako stříbrný blesk. Vědci popsali nejrychlejší mravence světa

Písečné duny na severu Afriky jsou domovem nejrychlejších mravenců světa. Biologové, kteří měřili jejich pohyb, zjistili, že mravenci jsou schopní sprintovat rychlostí jednoho metru za sekundu.

Tato rychlost je sice jen 3,6 kilometru za hodinu, takže by takovému mravenci utekl i člověk pohybující se poklidnou procházkovou chůzí. Více to ale vynikne, když se jejich rychlost dá do souvislosti s jejich rozměry: za sekundu tito mravenci jsou schopní překonat 108násobek jejich tělesné délky.

Pokud by se tak měl pohybovat lidský sprinter, běžel by rychlostí 770 kilometrů za hodinu.
Mravenci běhají po rozžhaveném pouštním písku tak rychle, že se do vzduchu dostává najednou všech jejich šest končetin. „Úplně letí vzduchem, skok za skokem,“ popsala jejich běžeckou techniku Sarah Pfefferová, která studuje mravence na univerzitě v Ulmu.

Stříbrný vítr

Tito mravenci, kteří ještě nemají české jméno, se latinsky jmenují Cataglyphis bombycinus. Vyvinuli si schopnost superrychlého běhu díky evoluční adaptaci na pobyt v poušti. Zatímco jiná pouštní zvířata se ukrývají před silným poledním slunečním zářením, mravenci této doby bez konkurentů využívají k tomu, aby pátrali po potravě. Tou mohou být například těla zvířat, která horko nepřežila.

Aby přežili tyto podmínky, mají mravenci stříbřité chloupky, které téměř dokonale odráží sluneční paprsky. Díky tomu a dalším adaptacím jsou schopní přežít horko kolem 60 stupňů Celsia – ale jen krátkou dobu. A právě proto překonávají vzdálenosti maximální rychlostí: jednak, aby se jejich končetiny dotýkaly co nejméně horkého písku, ale také proto, aby trávili mimo stín co nejméně času.

Během pozorování mravenců se ukázalo, že pohybují končetinami neskutečně rychle: za sekundu udělali 47 kroků/skoků. Myrmekologové (experti na mravence) výsledky tohoto výzkumu popsali v odborném časopise Journal of Experimental Biology. Jejich bádání by mělo mít i praktické důsledky použitelné v běžném životě; profesorka Pfefferová věří, že by se tyto znalosti daly použít například ve vývoji miniaturních robotů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 15 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 15 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
před 20 hhodinami

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.