Jako stříbrný blesk. Vědci popsali nejrychlejší mravence světa

Písečné duny na severu Afriky jsou domovem nejrychlejších mravenců světa. Biologové, kteří měřili jejich pohyb, zjistili, že mravenci jsou schopní sprintovat rychlostí jednoho metru za sekundu.

Tato rychlost je sice jen 3,6 kilometru za hodinu, takže by takovému mravenci utekl i člověk pohybující se poklidnou procházkovou chůzí. Více to ale vynikne, když se jejich rychlost dá do souvislosti s jejich rozměry: za sekundu tito mravenci jsou schopní překonat 108násobek jejich tělesné délky.

Pokud by se tak měl pohybovat lidský sprinter, běžel by rychlostí 770 kilometrů za hodinu.
Mravenci běhají po rozžhaveném pouštním písku tak rychle, že se do vzduchu dostává najednou všech jejich šest končetin. „Úplně letí vzduchem, skok za skokem,“ popsala jejich běžeckou techniku Sarah Pfefferová, která studuje mravence na univerzitě v Ulmu.

Stříbrný vítr

Tito mravenci, kteří ještě nemají české jméno, se latinsky jmenují Cataglyphis bombycinus. Vyvinuli si schopnost superrychlého běhu díky evoluční adaptaci na pobyt v poušti. Zatímco jiná pouštní zvířata se ukrývají před silným poledním slunečním zářením, mravenci této doby bez konkurentů využívají k tomu, aby pátrali po potravě. Tou mohou být například těla zvířat, která horko nepřežila.

Aby přežili tyto podmínky, mají mravenci stříbřité chloupky, které téměř dokonale odráží sluneční paprsky. Díky tomu a dalším adaptacím jsou schopní přežít horko kolem 60 stupňů Celsia – ale jen krátkou dobu. A právě proto překonávají vzdálenosti maximální rychlostí: jednak, aby se jejich končetiny dotýkaly co nejméně horkého písku, ale také proto, aby trávili mimo stín co nejméně času.

Během pozorování mravenců se ukázalo, že pohybují končetinami neskutečně rychle: za sekundu udělali 47 kroků/skoků. Myrmekologové (experti na mravence) výsledky tohoto výzkumu popsali v odborném časopise Journal of Experimental Biology. Jejich bádání by mělo mít i praktické důsledky použitelné v běžném životě; profesorka Pfefferová věří, že by se tyto znalosti daly použít například ve vývoji miniaturních robotů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 hhodinou

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 18 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...