Jako stříbrný blesk. Vědci popsali nejrychlejší mravence světa

Písečné duny na severu Afriky jsou domovem nejrychlejších mravenců světa. Biologové, kteří měřili jejich pohyb, zjistili, že mravenci jsou schopní sprintovat rychlostí jednoho metru za sekundu.

Tato rychlost je sice jen 3,6 kilometru za hodinu, takže by takovému mravenci utekl i člověk pohybující se poklidnou procházkovou chůzí. Více to ale vynikne, když se jejich rychlost dá do souvislosti s jejich rozměry: za sekundu tito mravenci jsou schopní překonat 108násobek jejich tělesné délky.

Pokud by se tak měl pohybovat lidský sprinter, běžel by rychlostí 770 kilometrů za hodinu.
Mravenci běhají po rozžhaveném pouštním písku tak rychle, že se do vzduchu dostává najednou všech jejich šest končetin. „Úplně letí vzduchem, skok za skokem,“ popsala jejich běžeckou techniku Sarah Pfefferová, která studuje mravence na univerzitě v Ulmu.

Stříbrný vítr

Tito mravenci, kteří ještě nemají české jméno, se latinsky jmenují Cataglyphis bombycinus. Vyvinuli si schopnost superrychlého běhu díky evoluční adaptaci na pobyt v poušti. Zatímco jiná pouštní zvířata se ukrývají před silným poledním slunečním zářením, mravenci této doby bez konkurentů využívají k tomu, aby pátrali po potravě. Tou mohou být například těla zvířat, která horko nepřežila.

Aby přežili tyto podmínky, mají mravenci stříbřité chloupky, které téměř dokonale odráží sluneční paprsky. Díky tomu a dalším adaptacím jsou schopní přežít horko kolem 60 stupňů Celsia – ale jen krátkou dobu. A právě proto překonávají vzdálenosti maximální rychlostí: jednak, aby se jejich končetiny dotýkaly co nejméně horkého písku, ale také proto, aby trávili mimo stín co nejméně času.

Během pozorování mravenců se ukázalo, že pohybují končetinami neskutečně rychle: za sekundu udělali 47 kroků/skoků. Myrmekologové (experti na mravence) výsledky tohoto výzkumu popsali v odborném časopise Journal of Experimental Biology. Jejich bádání by mělo mít i praktické důsledky použitelné v běžném životě; profesorka Pfefferová věří, že by se tyto znalosti daly použít například ve vývoji miniaturních robotů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 6 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 8 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 11 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 15 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
včera v 20:32

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
včera v 12:33

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
včera v 11:33

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
včera v 09:02

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.