„Stvořil jsem Frankensteinovo monstrum,“ kaje se muž, který vyšlechtil prvního labrapudla

Devadesátiletý Wally Conron pracoval v osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století jako kynolog v Austrálii. Byl součástí týmu, který jako první vyšlechtil křížence mezi pudlem a labradorským retrívrem. Tento kříženec se nazývá labradoodle, což by se dalo do češtiny přeložit jako pudlador nebo labrapudl.

V rozhovoru pro stanici ABC prohlásil, že toho lituje, protože tím odstartoval trend, vedoucí k nejrůznějším plemenům na zakázku. „Otevřel jsem Pandořinu schránku a vypustil z ní Frankensteinovo monstrum,“ uvedl.

Prohlásil, že je mu líto, že svou prací pro Guide Dogs Victoria, která vedla ke vzniku labradoodla, vydláždil cestu pro „neetické, bezohledné lidi“, kteří teď šlechtí psy bez ohledu na to, jaké to bude mít důsledky pro zdraví psů nebo jejich potomků. Podle Conrona se tento problém týká i samotných labradoodlů, kteří jsou podle něj „buď šílení, nebo mají dědičný problém“, přičemž zdravých příkladů úspěšného křížení tohoto plemene je podle něj jen nesmírně málo.

Zkušený šlechtitel se domnívá, že v křížení dnes lidé už zašli příliš daleko a důsledky jsou pro psy značně negativní, přičemž se projevují zejména v pozdějších generacích. Největší znepokojení u něj vyvolal nový hybrid rotvajlera a pudla, jemuž se říká Rottle nebo Rottie-Poo.

Proč vznikl pudlador

Původním Conronovým cílem, když stvořil tohoto křížence, byl pes pro konkrétní výjimečnou situaci. Oslovila ho totiž slepá žena z Havaje, jejíž manžel trpěl alergií. Potřebovala vodícího psa, který by kombinoval vlastnosti psa vhodného k postiženým a potřebným osobám se zvířetem, jehož srst je co nejpodobnější ovčí vlně a je tedy vhodná i pro lidi vnímavé na psí alergeny v srsti.

Výsledkem experimentu byla tři štěňata, přičemž jedno z nich opravdu mělo srst nevyvolávající alergii. Putovalo pak na Havaj ke své majitelce. Protože zbylá dvě štěňata nikdo nechtěl, nechal Conron napsat PR oddělení zprávu o svém výzkumu. Nečekal ale, jak moc se jeho myšlenka zalíbí: pudladoři se začali rychle stávat oblíbenými, zejména v Austrálii, ale pak se šířili dál na další světadíly.

Conron tehdy ani neřešil vzhled tohoto psa, ani ho nenapadlo, že by se mohl stát populárním. Co způsobil, mu došlo během několika dní, když se ukázalo, jak obrovská vlna zájmu o křížence se zvedla. „Šel jsem k našemu šéfovi a řekl jsem mu, že jsem stvořil monstrum.“ Už tehdy také chtěl, aby se s tím něco udělalo a že by se měla situace nějak kontrolovat – například tím, že by si nechali jméno patentovat, aby se tím šíření kříženců zpomalilo.

Labradoodle dnes

V současné době se tito kříženci rozšířili po celém světě. Jsou zatížení množstvím genetických vad, řada jedinců je náchylná na nejrůznější dědičná onemocnění. Mezi ty nejzávažnější patří dysplazie kyčelního kloubu nebo dysplazie loketního kloubu, ale objevují se u nich také problémy s očima.

Před takovým křížením varuje řada expertů, pro CNN ho kritizoval například Colin Tennant z Velké Británie: „V podstatě se tady slepě kříží a mění genetika linie, aniž by se znaly následky.“ Nemá problém s křížením různých plemen psů obecně, ale varuje před křížením unáhleným a bezohledným. Ti, kdo se o to pokoušejí, by měli být rozumní, vybavení dostatkem znalostí a měli by věnovat pozornost psímu zdraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 3 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 21 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 22 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...