„Stvořil jsem Frankensteinovo monstrum,“ kaje se muž, který vyšlechtil prvního labrapudla

Devadesátiletý Wally Conron pracoval v osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století jako kynolog v Austrálii. Byl součástí týmu, který jako první vyšlechtil křížence mezi pudlem a labradorským retrívrem. Tento kříženec se nazývá labradoodle, což by se dalo do češtiny přeložit jako pudlador nebo labrapudl.

V rozhovoru pro stanici ABC prohlásil, že toho lituje, protože tím odstartoval trend, vedoucí k nejrůznějším plemenům na zakázku. „Otevřel jsem Pandořinu schránku a vypustil z ní Frankensteinovo monstrum,“ uvedl.

Prohlásil, že je mu líto, že svou prací pro Guide Dogs Victoria, která vedla ke vzniku labradoodla, vydláždil cestu pro „neetické, bezohledné lidi“, kteří teď šlechtí psy bez ohledu na to, jaké to bude mít důsledky pro zdraví psů nebo jejich potomků. Podle Conrona se tento problém týká i samotných labradoodlů, kteří jsou podle něj „buď šílení, nebo mají dědičný problém“, přičemž zdravých příkladů úspěšného křížení tohoto plemene je podle něj jen nesmírně málo.

Zkušený šlechtitel se domnívá, že v křížení dnes lidé už zašli příliš daleko a důsledky jsou pro psy značně negativní, přičemž se projevují zejména v pozdějších generacích. Největší znepokojení u něj vyvolal nový hybrid rotvajlera a pudla, jemuž se říká Rottle nebo Rottie-Poo.

Proč vznikl pudlador

Původním Conronovým cílem, když stvořil tohoto křížence, byl pes pro konkrétní výjimečnou situaci. Oslovila ho totiž slepá žena z Havaje, jejíž manžel trpěl alergií. Potřebovala vodícího psa, který by kombinoval vlastnosti psa vhodného k postiženým a potřebným osobám se zvířetem, jehož srst je co nejpodobnější ovčí vlně a je tedy vhodná i pro lidi vnímavé na psí alergeny v srsti.

Výsledkem experimentu byla tři štěňata, přičemž jedno z nich opravdu mělo srst nevyvolávající alergii. Putovalo pak na Havaj ke své majitelce. Protože zbylá dvě štěňata nikdo nechtěl, nechal Conron napsat PR oddělení zprávu o svém výzkumu. Nečekal ale, jak moc se jeho myšlenka zalíbí: pudladoři se začali rychle stávat oblíbenými, zejména v Austrálii, ale pak se šířili dál na další světadíly.

Conron tehdy ani neřešil vzhled tohoto psa, ani ho nenapadlo, že by se mohl stát populárním. Co způsobil, mu došlo během několika dní, když se ukázalo, jak obrovská vlna zájmu o křížence se zvedla. „Šel jsem k našemu šéfovi a řekl jsem mu, že jsem stvořil monstrum.“ Už tehdy také chtěl, aby se s tím něco udělalo a že by se měla situace nějak kontrolovat – například tím, že by si nechali jméno patentovat, aby se tím šíření kříženců zpomalilo.

Labradoodle dnes

V současné době se tito kříženci rozšířili po celém světě. Jsou zatížení množstvím genetických vad, řada jedinců je náchylná na nejrůznější dědičná onemocnění. Mezi ty nejzávažnější patří dysplazie kyčelního kloubu nebo dysplazie loketního kloubu, ale objevují se u nich také problémy s očima.

Před takovým křížením varuje řada expertů, pro CNN ho kritizoval například Colin Tennant z Velké Británie: „V podstatě se tady slepě kříží a mění genetika linie, aniž by se znaly následky.“ Nemá problém s křížením různých plemen psů obecně, ale varuje před křížením unáhleným a bezohledným. Ti, kdo se o to pokoušejí, by měli být rozumní, vybavení dostatkem znalostí a měli by věnovat pozornost psímu zdraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina mozku nemusí začínat bolestí hlavy, upozorňuje lékařka

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.
před 19 hhodinami

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
před 21 hhodinami

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
před 23 hhodinami

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
včera v 10:00‌‌

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
včera v 09:30‌‌

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
včera v 07:00‌‌

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.