Ruští kosmonauti dostanou do vesmíru pistole. Agentura Roskosmos je už vyvíjí

Nouzovou sadu pro ruské kosmonauty by měla doplnit pistole, podobně jako ji měli k dispozici jejich sovětští kolegové v osmdesátých letech. Podle agentury TASS šéf ruské kosmické agentury Dmitrij Rogozin řekl, že tato nová zbraň se už připravuje.

„Tato zbraň se v podstatě už testuje. Pracujeme na ní,“ sdělil Rogozin novinářům. Podle něj je velmi pravděpodobné, že se pistole stane součástí sady pro mimořádné situace za půldruhého roku.

Šéf Roskosmosu v této souvislosti připomněl, že v dobách Sovětského svazu byli kosmonauti vybaveni tříhlavňovou pistolí – dvě měly ráži 12,5 milimetru a jedna 5,45 milimetru. Jednalo se o loveckou neautomatickou pistoli TP-82, použitelnou zejména k ochraně před zvěří při nouzovém přistání na odlehlém místě v divočině. Dnes posádky kosmických lodí nic podobného nemají.

Pistole má smysl při návratu

S iniciativou zařadit zbraň do výbavy kosmonautů přišel v roce 1979 Alexej Leonov, který v roce 1965 jako první člověk vystoupil do volného kosmického prostoru. Poprvé byla TP-82 do záchranné soupravy posádek zařazena, jak naznačuje její označení, v roce 1982.

Rogozin poukázal na to, že se ruské pilotované kosmické programy postupně přenesou na kosmodrom Vostočnyj na ruském Dálném východě. To podle něj může znamenat i přistání v této oblasti, která je lesnatá a řídce osídlená. Proto by se kosmonautům hodila zbraň podobná TP-82, ale samozřejmě moderního typu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 8 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 12 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 15 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 16 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...