Na planetě už žijí jen dvě samice. Nyní vědci získali embrya nosorožců severních bílých

Italská společnost Avantea oznámila přelomový úspěch v záchraně nosorožců severních bílých. Na světě už nežije jediný samec a existují poslední dvě samice. Italové nyní oznámili, že dvě oplodněná embrya se vyvinula do stadia, aby mohla být zamražena a později vložena do náhradní matky.

Italové na tiskové konferenci v Cremoně oznámili, že obě embrya již ve stádiu takzvané blastocysty jsou nyní zamražená v tekutém dusíku. Právě v Cremoně se tento biologický zázrak podařil, zákrok umělého oplodnění i následné péče o embrya vedl tým profesora Cesare Galliho.

Umělé oplodnění proběhlo 22. srpna z vajíček odebraných samicím Najin a Fatu, posledním dvěma žijícím nosorožcům bílým severním. Obě pocházejí ze Zoo Dvůr Králové nad Labem, ale nyní žijí v Keni, v rezervaci Ol Pejeta.

„Z Keni jsme přivezli deset oocytů (vajíček), pět od každé samice. Po inkubaci jich sedm dospělo a byly připravené pro oplodnění,“ uvedli zástupci Avantea. Vědci oocyty oplodnili v laboratoři spermatem samců Suni ho a Sauta, kteří jsou už řadu let po smrti: vajíčka Fatu byla oplodněna spermatem Suniho, vajíčka Najin spermatem Sauta.

Nakonec se ukázala jako perspektivnější dvojice Suni a Fatu. „Dvě z oplodněných vajíček dospěla do takového stadia vývoje, že mohla být zamražena,“ uvedl profesor Galli.

„Jak samotný postup, tak některé nástroje musely být navrženy a připraveny na míru těmto zvířatům,“ uvedli profesor Thomas Hildebrandt z IZW Berlín a David Ndeereh z Kenya Wildlife Service, kteří společně vedli zákrok, při němž se podařilo každé ze samic odebrat pět vajíček.

Oplodnění vajíčka nosorožce
Zdroj: Ami Vitale/ BioRescue

K zákroku byla použita speciální sonda a ultrazvuk. Sondou s jehlou veterináři odebrali dosud nevyzrálé oocyty přímo z vaječníků, zatímco zvířata byla celou dobu pod celkovou narkózou. Celá akce je výsledkem mnohaletého výzkumu, vývoje speciálních nástrojů a také trénování odběru vajíček na příbuzných nosorožcích bílých jižních chovaných v evropských zoologických zahradách.

Bez české strany by se úspěch nepodařil 

Právě Nájin a Fatu s dalšími dvěma samci byli v prosinci 2009 v rámci partnerství dvorského safari parku, rezervace Ol Pejeta a Kenya Wildlife Service převezeni do Keni. V té době se předpokládalo, že africké prostředí podpoří jejich reprodukci.

Navzdory tomu, že páření mezi zvířaty opravdu proběhlo, samice nikdy úspěšně nezabřezly. „Vzhledem k nepříznivým výsledkům vyšetření obou samic v roce 2014 jsme došli k závěru, že ani jedna z nich není schopná přirozeně zabřeznout a ani donosit mládě,“ říká Robert Hermes z IZW Berlín.

Dva samci, Suni a Sudán, uhynuli v roce 2014 a 2018. Jejich sperma bylo však uchováno k dalšímu použití pro chvíli, kdy bude dosáhnuto dostatečného pokroku ve vývoji umělých metod reprodukce. Oba by tak mohli i po smrti předat své geny dál budoucí generaci severních bílých nosorožců.

Vajíčka odebraná nosorožcům
Zdroj: Ami Vitale/ BioRescue

„Na jednu stranu nás mrzí, že Nájin a Fatu jsou posledními dvěma zástupkyněmi svého druhu a že za tím bohužel stojí chamtivost lidí a to, jak bezohledně se k přírodě chováme. Zároveň jsme ale nesmírně hrdí na to, že můžeme být součástí tohoto přelomového okamžiku v záchraně severních bílých nosorožců,“ říká Richard Vigne, ředitel rezervace Ol Pejeta. „Doufám, že tímto krokem začíná nová éra, ve které lidé konečně pochopí, že ochrana přírody není luxus, ale naprostá nezbytnost,“ dodal.

Mezinárodní spolupráce vrací nosorožcům naději

Odběr vajíček z nosorožčích samic je součástí mezinárodního výzkumného projektu s názvem „BioRescue“, na němž se podílí IZW Berlín, Avantea a Safari Park Dvůr Králové a který finančně podporuje německé Federální ministerstvo pro vědu a výzkum (BMBF). Odběry vajíček a vytváření embryí podporuje rovněž Nadace ČEZ. Cílem projektu přitom není pouze vytvoření embrya v laboratoři z odebraných vajíček a spermatu, ale zahrnuje rovněž výzkum vývoje pohlavních buněk z kmenových buněk nosorožců.

V rámci této části projektu jsou zkoumány možnosti přetvoření obyčejných tělních buněk z uchovaných vzorků (například z kůže či srsti) z nosorožců bílých severních na takzvané indukované pluripotentní buňky (jedná se o buňky, ze kterých se může dále vytvořit jakákoli jiná tělní buňka) a poté na primordiální zárodečné buňky (buňky specializované na založení nového jedince).

Ze zárodečných buněk mohou vědci poté v laboratoři vyvinout vajíčko nebo spermii – to vše za účelem budoucího zvýšení genové pestrosti nově vznikající populace nosorožců bílých severních.