Společnost, která zvýšila dary některé z vládních politických stran o deset procent oproti předchozímu roku, získala v následujícím roce v průměru zakázky v hodnotě o 0,5 % až 0,6 % vyšší. Přepočítáno na koruny to znamenalo, že každá navíc darovaná koruna byla spojena se zvýšením příjmů z veřejných zakázek o 100 korun, ukázal výzkum vědců z Národohospodářského ústavu Akademie věd.
Daruj korunu, získáš stokorunu na zakázce. Podpořit vládní strany v Česku se vyplácelo, ukázal výzkum
Veřejné instituce v České republice zadávají ročně zakázky v hodnotě kolem sedminy HDP. Už některé dřívější akademické studie ukazovaly, že tyto zakázky nejsou vždy přidělovány férovým způsobem. Ve vědecké databázi Science Direct je k dispozici studie českých vědců, kteří tento fenomén prozkoumali.
Zaměřili se na období 2007 až 2014, v kratším odborném textu se pak soustředili na situaci po volbách roku 2008. Autoři upozorňují, že jejich výsledky nevypovídají nutně o situaci současné. Téma však podle nich živé je, firemní dary jsou totiž v Česku důležitým zdrojem příjmů stranických pokladen.
V období kolem voleb v roce 2008 představovaly dary přibližně 10 procent stranických příjmů u stran nalevo od středu a 23 až 33 procent u stran napravo od středu.
Více podlimitních zakázek
„Naše hlavní zjištění z období mezi lety 2007 a 2014 ukazují, že v přidělování veřejných zakázek jsou upřednostňovány firmy, které darovaly finanční obnos politické straně u moci. Firma, která tehdy meziročně zvýšila objem darů politické straně u moci o deset procent, získala v následujícím roce zakázky v hodnotě vyšší v průměru o přibližně 0,5 procenta. Vyjádřeno finančně to znamená, že jedna koruna navíc darovaná firmou straně u moci vedla k vyšším firemním příjmům z veřejných zakázek v průměru o 100 korun,“ uvádí autoři.
Podotýkají ale, že stokoruna nepředstavuje zisk, ale pouze dodatečné příjmy firmy. Ke zjištění čistého zisku z daru je třeba odečíst nejen dodatečnou korunu, ale také dodatečné náklady na realizaci dodatečné zakázky.
Analýza přichází i s dalšími zajímavými údaji, a to přesto, že neměří kvalitu zakázek ani jejich efektivitu. Firmy podle průzkumu získávaly po darování v průměru více podlimitních veřejných zakázek ve vyšší souhrnné hodnotě a v rámci otevřených nadlimitních výběrových řízení čelily menšímu počtu konkurentů.
Další důkazy
V případě České republiky to není jediný výzkum, který dospěl ke stejnému výsledku. Například studie IDEA „Dárci politických stran a hnutí na trhu veřejných zakázek“ z roku 2016 ukazuje, že firemní dárci politických stran mají nezanedbatelný podíl na realizaci veřejných zakázek, konkrétně 16,6 procenta v letech 2007 až 2013. Také popsala, že zakázky, které tito dárci získávají, jsou častěji než u ne-dárců zadány v méně transparentních řízeních jako například v užším nebo zjednodušeném podlimitním řízení.
Tento problém se podle mnoha výzkumů netýká jen České republiky. Například práce z roku 2013 analyzovala stejný problém ve Spojených státech v letech 1990 až 2004. Ukázala, že firmy s personálními politickými konexemi zaznamenaly nárůst objemu zakázek s výrazně vyšší pravděpodobností než firmy napojené na opoziční stranu – ty naopak vykazovaly pokles.
