Blíží se konec plomb? Vědci testují gel, pomocí kterého se zubní sklovina dokáže sama obnovit

Zubní výplně by se mohly stát minulostí. Čínští vědci totiž vyvinuli gel, který dokáže obnovit sklovinu. Nový prostředek, o němž informoval odborný časopis Science Advances, se v současnosti testuje na myších.

Zubní kaz je v lidské populaci velmi rozšířený. Podle dat z roku 2016 jej na svém trvalém chrupu měly téměř dvě a půl miliardy lidí. 

Skupina vědců z čínské Čeťiangské univerzity v současnosti vyvinula speciální gel, díky kterému se narušená zubní sklovina dokáže sama opravit.

Složitou strukturu zubní skloviny se přitom podle nich až doposud nepodařilo uměle duplikovat. Dentisté proto používají například keramické nebo amalgámové zubní výplně. U těch ale hrozí, že se po čase uvolní. 

Nový objev, který umožňuje znovu vypěstovat zubní sklovinu, by podle autorů mohl v budounosti přispět ke konci plomb a stát se novým způsobem léčby zubních kazů. Domnívají se totiž, že jejich materiál je levný a bylo by možné ho vyrábět ve velkém množství.

„Po intenzivní diskuzi se zubními lékaři věříme, že tato nová metoda by mohla mít v budoucnosti široké využití,“ řekl podle Guardianu jeden z autorů výzkumu Čao-ming Liou. 

Obnovení skloviny za 48 hodin

Vědci zatím vyzkoušeli produkt na vyjmutých lidských zubech, které udržovali v roztoku připomínajícím prostředí úst. Díky gelu, který obsahuje shluky fosforečnanu vápenatého, se během pouhých 48 hodin sklovina na zubu obnovila.  

Nedostatkem gelu je ale skutečnost, že se mu podařilo vytvořit pouze velmi tenkou vrstvu, která je asi 400krát tenčí než nepoškozená sklovina. Tým výzkumníků proto teď hledá způsoby, jak tento problém vyřešit.

V současnosti experti testují gel na myších a doufají, že v rozmezí jednoho až dvou let metodu vyzkouší i na lidských dobrovolnících.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled