Blíží se konec plomb? Vědci testují gel, pomocí kterého se zubní sklovina dokáže sama obnovit

Zubní výplně by se mohly stát minulostí. Čínští vědci totiž vyvinuli gel, který dokáže obnovit sklovinu. Nový prostředek, o němž informoval odborný časopis Science Advances, se v současnosti testuje na myších.

Zubní kaz je v lidské populaci velmi rozšířený. Podle dat z roku 2016 jej na svém trvalém chrupu měly téměř dvě a půl miliardy lidí. 

Skupina vědců z čínské Čeťiangské univerzity v současnosti vyvinula speciální gel, díky kterému se narušená zubní sklovina dokáže sama opravit.

Složitou strukturu zubní skloviny se přitom podle nich až doposud nepodařilo uměle duplikovat. Dentisté proto používají například keramické nebo amalgámové zubní výplně. U těch ale hrozí, že se po čase uvolní. 

Nový objev, který umožňuje znovu vypěstovat zubní sklovinu, by podle autorů mohl v budounosti přispět ke konci plomb a stát se novým způsobem léčby zubních kazů. Domnívají se totiž, že jejich materiál je levný a bylo by možné ho vyrábět ve velkém množství.

„Po intenzivní diskuzi se zubními lékaři věříme, že tato nová metoda by mohla mít v budoucnosti široké využití,“ řekl podle Guardianu jeden z autorů výzkumu Čao-ming Liou. 

Obnovení skloviny za 48 hodin

Vědci zatím vyzkoušeli produkt na vyjmutých lidských zubech, které udržovali v roztoku připomínajícím prostředí úst. Díky gelu, který obsahuje shluky fosforečnanu vápenatého, se během pouhých 48 hodin sklovina na zubu obnovila.  

Nedostatkem gelu je ale skutečnost, že se mu podařilo vytvořit pouze velmi tenkou vrstvu, která je asi 400krát tenčí než nepoškozená sklovina. Tým výzkumníků proto teď hledá způsoby, jak tento problém vyřešit.

V současnosti experti testují gel na myších a doufají, že v rozmezí jednoho až dvou let metodu vyzkouší i na lidských dobrovolnících.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 5 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 22 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...