Každoročně se na posvátnou pouť Hadždž do Mekky v Saúdské Arábii vydá přes dva miliony muslimů z celého světa. Poutníky mohou ale do budoucna ohrozit vysoké teploty způsobené klimatickými změnami, tvrdí nová studie. V reakci na tuto zprávu volají některé muslimské organizace po okamžitém boji proti změně klimatu.
Pro necelé dvě miliardy muslimů na světě je pouť do rodiště zakladatele islámu Mohameda jedním z pěti pilířů jejich víry. Každý muslim by ji měl vykonat alespoň jednou za život. Celý rituál trvá pět až šest dní a většinu náboženských povinností spojených s poutí účastníci vykonávají pod širým nebem.
Hadždž, jak se tato pouť nazývá, se odehrává v posledním měsíci islámského lunárního kalendáře. Vzhledem ke gregoriánskému kalendáři tak začíná vždy o 11 až 12 dní dříve než předešlý rok. Letos se poutníci vydali do Mekky v polovině srpna, kdy teploty jednorázově dosahovaly až 45 °C ve stínu. Právě vysoké teploty společně s celodenní chůzí jsou pro ně nejnáročnější. Podle nové studie mohou ale tyto teploty být v polovině století ještě vyšší.
Vědci z amerického Massachusetts Institute of Technology zjistili, že nastávající klimatické změny mohou do budoucna ohrozit zdraví poutníků. „Hadždž, který se bude konat v letních měsících, bude pro poutníky obzvlášť náročný. Kvůli klimatickým změnám očekáváme vyšší teploty, které budou zdraví ohrožující,“ uvedl vedoucí výzkumu Elfatih Eltahir v článku, který vyšel v odborném časopise Nature Climate Science. Takové podmínky mohou způsobit třeba silný úpal, případně i smrt.
Z výzkumu dále vyplývá, že v Mekce přesáhnou teploty kritickou hranici, stanovenou americkou Národní meteorologickou službou, už v roce 2020. To odpovídá dlouhodobé teplotě 33 °C, při které tělo ztrácí schopnost se ochlazovat potem a přehřívá se. Nejnáročnější pouť tak připadá na roky 2047 a 2079, kdy se současně očekávají první výrazné projevy klimatických změn.
Logistika s vírou
Autoři studie tvrdí, že nechtějí způsobit paniku, ale naopak upozornit na problémy související s klimatickou změnou. „Hadždž je největší shromáždění muslimů na světě. Snažíme se přiblížit, jak by změna klimatu mohla ovlivnit tak rozsáhlou venkovní událost,“ dodal Eltahir.
Pro saúdskoarabské úřady představuje Hadždž náročnou logistickou událost. Každoročně nasadí až 60 tisíc policistů a vojáků na zabezpečení celého areálu. Z důvodu vysokého množství poutníků zavedla Saúdská Arábie kvóty, které určují, kolik muslimů se z jednotlivých zemí může na pouť vydat.
V minulých letech došlo k několika tragickým událostem. Nejhorší se odehrála v roce 1990, kdy během rituálu kamenování Satana dav ušlapal 1426 muslimů.
Muslimové proti klimatickým změnám
Na výsledky studie okamžitě zareagovalo několik muslimských obcí. Například ředitel anglické agentury Islamic Relief UK Tufail Hussain vyzývá britskou muslimskou komunitu, aby podnikla kroky dříve, než bude pozdě.
„Pokud nebudeme jednat teď, budou nejen lidé trpět následky častějších a intenzivních katastrof, ale naše děti již nebudou moci plnit posvátnou povinnost Hadždž,“ poznamenal Hussain.
Pro Saúdskou Arábii má Hadždž nejen duchovní, ale především ekonomický význam. Po ropě a zemním plynu je pouť pro zemi druhým největším zdrojem příjmů. Do roku 2030 by tak chtěla Saúdská Arábie navýšit počet poutníků až na deset milionů.
