Dron, který shazuje senzory, by mohl pomoci hasičům. Předběhl ale zákony

2 minuty
Senzory pomohou hasičům
Zdroj: ČT24

Hasičům by mohly v krizových situacích pomáhat speciální senzory, které vyvíjejí městští informatici a vědci ze Západočeské univerzity v Plzni. Malá zařízení, která by na nedostupná místa shazovaly drony, by měla zjistit, jestli hoří nebezpečné látky a jaké riziko na hasiče při zásahu čeká. Jejich použití prostřednictvím dronů ovšem v současnosti neumožňuje legislativa.

Zatím experimentální dron západočeských hasičů létá jen nad hřištěm, v budoucnu by ale měl pomáhat během požárů, výbuchů nebo při šíření radiace. Jeho hlavní výhodou totiž je, že se může k požáru bezpečně přiblížit, aniž by utrpěl poškození. Když se dostane dostatečně blízko k ohni, může pak shodit devět speciálních senzorů, které vydrží teplotu do 200 stupňů Celsia.

Vědci na modelu stále pracují. V budoucnu by měly být senzory menší a dron jich bude moct nést i dvakrát víc než teď. Současný plastový materiál má vystřídat silikon.

„Senzorová jednotka se skládá z vlastního zdroje – elektroniky – což je takový mozek toho senzoru, samotné senzorové jednotky a komunikačního systému. Celé je to uloženo v obalu, který chrání elektroniku proti zničení,“ vysvětluje Petr Kašpar z Regionálního inovačního centra elektrotechniky FEL ZČU v Plzni.

Technologie, která předběhla zákony

Dron může tyto senzory shazovat postupně. Kromě teploty nebo vlhkosti měří hlavně hodnoty nebezpečných látek a také směr, kudy se šíří. Takto získaná data potom veliteli zásahu zobrazí aplikace.

„Vidíme podrobnosti jednotlivých senzorů i mapu, na které se pomocí algoritmu dokáže vykreslit mrak – například čpavku nebo nějakého nebezpečného plynu,“ popisuje Matouš Bolek ze Správy informačních technologií města Plzně.

Právě možný únik čpavku z Plzeňského pivovaru je jedním ze scénářů, na kterém se senzory testují. Díky nim hasiči snadněji rozhodnou o rozmístění sil a nemusí zbytečně riskovat. 

Technologie ale v tomto případě předběhla legislativu. Civilní právo zakazuje shazovat z dronů předměty. Město se teď snaží nastavit pravidla pro jejich bezpečné využití, a to i proto, že se o technologii zajímá policie a armáda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...