Dron, který shazuje senzory, by mohl pomoci hasičům. Předběhl ale zákony

Nahrávám video

Hasičům by mohly v krizových situacích pomáhat speciální senzory, které vyvíjejí městští informatici a vědci ze Západočeské univerzity v Plzni. Malá zařízení, která by na nedostupná místa shazovaly drony, by měla zjistit, jestli hoří nebezpečné látky a jaké riziko na hasiče při zásahu čeká. Jejich použití prostřednictvím dronů ovšem v současnosti neumožňuje legislativa.

Zatím experimentální dron západočeských hasičů létá jen nad hřištěm, v budoucnu by ale měl pomáhat během požárů, výbuchů nebo při šíření radiace. Jeho hlavní výhodou totiž je, že se může k požáru bezpečně přiblížit, aniž by utrpěl poškození. Když se dostane dostatečně blízko k ohni, může pak shodit devět speciálních senzorů, které vydrží teplotu do 200 stupňů Celsia.

Vědci na modelu stále pracují. V budoucnu by měly být senzory menší a dron jich bude moct nést i dvakrát víc než teď. Současný plastový materiál má vystřídat silikon.

„Senzorová jednotka se skládá z vlastního zdroje – elektroniky – což je takový mozek toho senzoru, samotné senzorové jednotky a komunikačního systému. Celé je to uloženo v obalu, který chrání elektroniku proti zničení,“ vysvětluje Petr Kašpar z Regionálního inovačního centra elektrotechniky FEL ZČU v Plzni.

Technologie, která předběhla zákony

Dron může tyto senzory shazovat postupně. Kromě teploty nebo vlhkosti měří hlavně hodnoty nebezpečných látek a také směr, kudy se šíří. Takto získaná data potom veliteli zásahu zobrazí aplikace.

„Vidíme podrobnosti jednotlivých senzorů i mapu, na které se pomocí algoritmu dokáže vykreslit mrak – například čpavku nebo nějakého nebezpečného plynu,“ popisuje Matouš Bolek ze Správy informačních technologií města Plzně.

Právě možný únik čpavku z Plzeňského pivovaru je jedním ze scénářů, na kterém se senzory testují. Díky nim hasiči snadněji rozhodnou o rozmístění sil a nemusí zbytečně riskovat. 

Technologie ale v tomto případě předběhla legislativu. Civilní právo zakazuje shazovat z dronů předměty. Město se teď snaží nastavit pravidla pro jejich bezpečné využití, a to i proto, že se o technologii zajímá policie a armáda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropě se daří snižovat znečištění ovzduší. Problémem je kouř z lesních požárů

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 3 hhodinami

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 16 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 18 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 21 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
včera v 07:00

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.