Dron, který shazuje senzory, by mohl pomoci hasičům. Předběhl ale zákony

2 minuty
Senzory pomohou hasičům
Zdroj: ČT24

Hasičům by mohly v krizových situacích pomáhat speciální senzory, které vyvíjejí městští informatici a vědci ze Západočeské univerzity v Plzni. Malá zařízení, která by na nedostupná místa shazovaly drony, by měla zjistit, jestli hoří nebezpečné látky a jaké riziko na hasiče při zásahu čeká. Jejich použití prostřednictvím dronů ovšem v současnosti neumožňuje legislativa.

Zatím experimentální dron západočeských hasičů létá jen nad hřištěm, v budoucnu by ale měl pomáhat během požárů, výbuchů nebo při šíření radiace. Jeho hlavní výhodou totiž je, že se může k požáru bezpečně přiblížit, aniž by utrpěl poškození. Když se dostane dostatečně blízko k ohni, může pak shodit devět speciálních senzorů, které vydrží teplotu do 200 stupňů Celsia.

Vědci na modelu stále pracují. V budoucnu by měly být senzory menší a dron jich bude moct nést i dvakrát víc než teď. Současný plastový materiál má vystřídat silikon.

„Senzorová jednotka se skládá z vlastního zdroje – elektroniky – což je takový mozek toho senzoru, samotné senzorové jednotky a komunikačního systému. Celé je to uloženo v obalu, který chrání elektroniku proti zničení,“ vysvětluje Petr Kašpar z Regionálního inovačního centra elektrotechniky FEL ZČU v Plzni.

Technologie, která předběhla zákony

Dron může tyto senzory shazovat postupně. Kromě teploty nebo vlhkosti měří hlavně hodnoty nebezpečných látek a také směr, kudy se šíří. Takto získaná data potom veliteli zásahu zobrazí aplikace.

„Vidíme podrobnosti jednotlivých senzorů i mapu, na které se pomocí algoritmu dokáže vykreslit mrak – například čpavku nebo nějakého nebezpečného plynu,“ popisuje Matouš Bolek ze Správy informačních technologií města Plzně.

Právě možný únik čpavku z Plzeňského pivovaru je jedním ze scénářů, na kterém se senzory testují. Díky nim hasiči snadněji rozhodnou o rozmístění sil a nemusí zbytečně riskovat. 

Technologie ale v tomto případě předběhla legislativu. Civilní právo zakazuje shazovat z dronů předměty. Město se teď snaží nastavit pravidla pro jejich bezpečné využití, a to i proto, že se o technologii zajímá policie a armáda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...