Zvířata se nestíhají přizpůsobovat klimatickým změnám. Hrozí vymírání druhů, varují vědci

Zvířata reagují na změny klimatu velmi pomalu a jejich reakce nejsou dostatečné. Vyplývá to z výzkumu týmu 64 vědců, který vyhodnotil reakce živočichů na měnící se klima pomocí analýzy více než 10 tisíc odborných studií. Vědci, mezi nimiž je i zástupce olomoucké přírodovědecké fakulty, v této souvislosti varují, že klimatické změny mohou v budoucnu ohrozit živočišné druhy a některé mohou i vyhynout.

„Výsledky studie jsou alarmující. Živočichové sice běžně reagují na měnící se klima tak, že například hnízdí dříve, než tomu bylo před několika lety, ale tyto reakce nejsou dostatečné. Jako by nestačili držet tempo s měnícím se klimatem,“ uvedl Peter Adamík, člen výzkumného týmu z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty.

Pro řadu živočichů je podle něj během roku typické střídání životních událostí, jako jsou zimní spánek, přílet na hnízdiště, doba hnízdění nebo vyvádění mláďat. Výzkumníci získali podrobné informace o časování těchto událostí z dosud publikovaných studií a vztáhli je k tempu klimatických změn. Zaměřili se také na to, zda jsou změny v časování životních událostí spojeny se změnou v přežívání nebo v počtu mláďat.

Ptáci začínají hnízdit dřív

Z výzkumu například vyplývá, že v mírném pásmu jsou rostoucí teploty spojeny s posuny hnízdění, a to na začátek roku. Studie ovšem poukazuje na to, že tyto změny u ptáků jsou o něco pomalejší, než by odpovídalo síle měnícího se klimatu. Hrozí proto, že mnoho organismů může být v dlouhodobém měřítku vystaveno podmínkám, v jejichž důsledku může klesat počet živočišných druhů. „Jednoznačně vidíme, že v mírném pásmu jsou narůstající teploty spojeny s posuny biologických událostí, jako je například časování hnízdění, a to na začátek roku. Všechno začíná dřív,“ uvedla hlavní autorka studie Viktoriia Radchuková z Leibniz-Institutu v Berlíně.

Vědci podle Petera Adamíka doufají, že jimi nashromážděný datový soubor, který je veřejně dostupný, bude stimulovat výzkum k podrobnějším studiím o dopadu globálních klimatických změn na živočichy a pomůže najít cestu k možné ochraně ohrožených druhů. Výsledky společné studie uveřejnil jeden z nejprestižnějších odborných časopisů Nature Communications.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 11 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
včera v 14:42

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
včera v 11:42

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
včera v 10:37

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.