Zemi těsně minul stometrový asteroid, astronomové si ho všimli na poslední chvíli

Ve čtvrtek Zemi těsně minul stometrový asteroid – proletěl ve vzdálenosti zhruba 70 tisíc kilometrů, což je výrazně blíž, než kolem Země obíhá Měsíc. Navíc se vědci o něm dozvěděli jen několik dní před průletem.

Asteroid se pohyboval po té nejhorší možné trajektorii: k Zemi letěl přímo od Slunce, takže nebyl vůbec vidět. Nakonec ho odhalila brazilská observatoř SONEAR – ale jeho definitivní přítomnost a dráha byly potvrzené jen několik hodin předtím, než kolem naší planety proletěl. Později jeho existenci a rozměry potvrdily i další týmy astronomů v USA a Brazílii. Dostal jméno 2019 OK.

Jedná se o vůbec největší asteroid, který kolem Země tak blízko proletěl – podle australského deníku Sydney Morning Herald možná dokonce za několik posledních let. Podle astronomů má rozměry mezi 57 a 130 metry v průměru. „Pokud by zasáhl Zemi, mělo by to sílu exploze velmi silné jaderné zbraně,“ komentoval událost astronom Michael Brown z Monasch University.

Potvrdil to i další vědec, astronom Alan Duffy ze Swinburne University: „Pokud by dopadl, bylo by to se silou třicetkrát větší, než měla atomová bomba v Hirošimě.“ Na této ničivosti by se podílela nejen velikost asteroidu, ale také rychlost: pohyboval se rychlostí 24 kilometrů za sekundu.

Statisticky se asteroidy této velikosti přiblíží k Zemi podobně blízko přibližně jednou za deset let. Asteroid se dostal k Zemi na vzdálenost asi 70 tisíc kilometrů, Měsíc je přitom od naší planety asi 380 tisíc kilometrů. V současné době toto těleso už nepředstavuje pro Zemi žádné riziko. 

Není asteroid jako asteroid

Nejznámějším tělesem, které v posledních letech ohrozil Zemi, byl Čeljabinský meteorit (někdy také meteoroid). Ten dopadl 15. února 2013 do okolí sibiřského města a uvolnil přitom nejméně třicetkrát větší energii než výbuch atomové bomby nad Hirošimou v roce 1945.
Měřil přitom „pouhých“ dvacet metrů a byl tedy pětkrát menší než 2019 OK.

Nahrávám video
Meteorický roj vystrašil Čeljabinsk
Zdroj: ČT24

Čeljabinský meteoroid, který vážil při vstupu do atmosféry nad jižním Uralem přes 12 tisíc tun a průměr měl kolem 20 metrů, byl největším zaznamenaným objektem, který zasáhl Zemi od slavného tunguzského meteoritu v červnu 1908 – ten mohl podle odhadů měřit prý až 60 metrů v průměru. Síla exploze Čeljabinského meteoritu byla ale asi padesátkrát slabší než v případě tunguzského meteoritu, která je odhadována na 15 až 20 megatun TNT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 13 hhodinami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026
Načítání...