Zemi těsně minul stometrový asteroid, astronomové si ho všimli na poslední chvíli

Ve čtvrtek Zemi těsně minul stometrový asteroid – proletěl ve vzdálenosti zhruba 70 tisíc kilometrů, což je výrazně blíž, než kolem Země obíhá Měsíc. Navíc se vědci o něm dozvěděli jen několik dní před průletem.

Asteroid se pohyboval po té nejhorší možné trajektorii: k Zemi letěl přímo od Slunce, takže nebyl vůbec vidět. Nakonec ho odhalila brazilská observatoř SONEAR – ale jeho definitivní přítomnost a dráha byly potvrzené jen několik hodin předtím, než kolem naší planety proletěl. Později jeho existenci a rozměry potvrdily i další týmy astronomů v USA a Brazílii. Dostal jméno 2019 OK.

Jedná se o vůbec největší asteroid, který kolem Země tak blízko proletěl – podle australského deníku Sydney Morning Herald možná dokonce za několik posledních let. Podle astronomů má rozměry mezi 57 a 130 metry v průměru. „Pokud by zasáhl Zemi, mělo by to sílu exploze velmi silné jaderné zbraně,“ komentoval událost astronom Michael Brown z Monasch University.

Potvrdil to i další vědec, astronom Alan Duffy ze Swinburne University: „Pokud by dopadl, bylo by to se silou třicetkrát větší, než měla atomová bomba v Hirošimě.“ Na této ničivosti by se podílela nejen velikost asteroidu, ale také rychlost: pohyboval se rychlostí 24 kilometrů za sekundu.

Statisticky se asteroidy této velikosti přiblíží k Zemi podobně blízko přibližně jednou za deset let. Asteroid se dostal k Zemi na vzdálenost asi 70 tisíc kilometrů, Měsíc je přitom od naší planety asi 380 tisíc kilometrů. V současné době toto těleso už nepředstavuje pro Zemi žádné riziko. 

Není asteroid jako asteroid

Nejznámějším tělesem, které v posledních letech ohrozil Zemi, byl Čeljabinský meteorit (někdy také meteoroid). Ten dopadl 15. února 2013 do okolí sibiřského města a uvolnil přitom nejméně třicetkrát větší energii než výbuch atomové bomby nad Hirošimou v roce 1945.
Měřil přitom „pouhých“ dvacet metrů a byl tedy pětkrát menší než 2019 OK.

Nahrávám video

Čeljabinský meteoroid, který vážil při vstupu do atmosféry nad jižním Uralem přes 12 tisíc tun a průměr měl kolem 20 metrů, byl největším zaznamenaným objektem, který zasáhl Zemi od slavného tunguzského meteoritu v červnu 1908 – ten mohl podle odhadů měřit prý až 60 metrů v průměru. Síla exploze Čeljabinského meteoritu byla ale asi padesátkrát slabší než v případě tunguzského meteoritu, která je odhadována na 15 až 20 megatun TNT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
21. 10. 2026‌‌

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
21. 10. 2026Aktualizováno21. 10. 2026‌‌

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
21. 10. 2026‌‌

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
21. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.