Pro většinu lidí by byl přechod frekventované silnice jen podle orientace sluchem velmi riskantní, a třeba i nemožný. Pro nevidomé to je ale jen jedna z překážek, které musí denně překonávat. Je známo, že lidé, kteří se narodili nevidomí nebo přišli o zrak v útlém věku, mají mnohem více vyvinutý sluch, především schopnost rozeznávat zvuky a identifikovat pohybující se předměty, píše italský deník La Repubblica.
Vědci odhalili tajemství dokonalého sluchu nevidomých
Ve dvou nových studiích Washingtonské univerzity se nyní vědcům poprvé podařilo přesně identifikovat změny v mozku, které stojí za vynikajícím sluchem nevidomých.
Při první studii vědci použili funkční magnetickou rezonanci k monitorování sluchové kůry, která zpracovává zvukové informace. Skupina vidících a nevidomých měla poslouchat zvuky podobné morseovce a vědci pozorovali, které oblasti mozku jsou přitom nejaktivnější.
Díky tomu zjistili, že u nevidomých jsou různé zvukové frekvence zpracovávány v přesném a omezeném pásmu, na rozdíl od vidících. Ve sluchové kůře vykazují podle vědců nevidomí lepší a přesnější nervové „vyladění“ při rozlišování malých rozdílů ve frekvenci každého zvuku.
Ve druhé studii vědci zkoumali, jak mozek lidí, kteří jsou nevidomí od narození či od útlého věku, dokáže zjistit pozici pohybujících se předmětů jen s pomocí sluchu. S využitím funkční magnetické rezonance se vědci soustředili na specifickou oblast mozku nazývanou hMT+, která je normálně zodpovědná za mapování pohybujících se předmětů.
Vědci pozorovali, že u nevidomých tato oblast hraje analogickou roli jako u vidících, tedy monitoruje s pomocí sluchu pohybující se předměty.
Slepota pomáhá získávat více informací ze zvuku
„Tyto výsledky ukazují, jak slepota vytváří plastičnost sluchové kůry. To je důležitý aspekt, protože jde o oblast mozku, která přijímá sluchové informace velmi podobně u nevidomých i vidících,“ vysvětlila autorka obou studií Ione Fineová, psycholožka z Washingtonské univerzity. „U nevidomých je však nezbytné získávat více informací ze zvuku, a právě proto má tato oblast mozku zřejmě pokročilejší schopnosti,“ dodala.
Přesto je zatím málo informací o tom, jakým způsobem sluchová kůra vyvíjí tuto formu plastičnosti. Vědci zatím předkládají hypotézu, že vysvětlení může spočívat v evoluční adaptaci osob nevidomých od narození či od útlého věku.
Jako netopýři?
Experti nedávno popsali další pozoruhodnou schopnost nevidomých – někteří jsou schopní naučit se takzvanou echolokaci. To znamená, že umí vydávat ústy zvuky podobné klikání. Pomocí nich se pak orientují v prostoru podobně jako netopýři. Tato metoda je nečekaně přesná, ale současně není snadné se ji naučit.
Dlouhou dobu se tato metoda vyvíjela jen na základě zkušeností a praxe. Pak se ji ale rozhodli prozkoumat vědci. Chtěli popsat, jak funguje, aby případně pomohli ostatním lidem se ji naučit.
Studie, která vyšla v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences, potvrdila, že lidé jsou opravdu schopní s velkou mírou přesnosti identifikovat různé předměty pomocí toho, že naslouchají ozvěnám odraženého zvuku.