Záchrana indonéské populace kahauů nosatých pokračuje dvanáctým rokem. Cílem projektu, který vznikl v ústecké zoologické zahradě, je vyhlásit pro vzácné opice na ostrově Borneo rezervaci. Českým ochráncům přírody v čele se Stanislavem Lhotou, výzkumným pracovníkem ústecké zoo, se podařilo zanést rezervaci do vznikajícího územního plánu.
Čeští vědci chtějí zachránit nosaté opice z Bornea. Stromů, kde mohou kahauové žít, totiž ubývá
V roce 2007 sečetl Lhota se svým týmem v Balikpapanském zálivu čtrnáct set opic, pro které je typický velký nos. „Tehdy byl pesimistický teoretický odhad jejich vyhynutí během čtyřiačtyřiceti let,“ uvedl Lhota.
Dvanáct let od zahájení projektu na ochranu opic se Lhotův scénář naštěstí nenaplnil a počet primátů zůstává zhruba stejný. „Ubývá ale stromů, které jsou jedním z nejdůležitějších potravních zdrojů,“ varuje český zoolog, jenž v zálivu nejen sleduje pohyb opic, ale navíc se snaží šířit osvětu mezi místními i indonéskými úřady.
„Hlavní příčinou zmenšování přirozeného prostředí jsou rozšiřující se plantáže palmy olejné a druhou budování průmyslu, z něhož polovina se zabývá produkcí palmového oleje,“ uvádí Lhota. „Primáti jsou zatlačování do menších částí pralesa,“ dodává s tím, že další překážkou pro život kahauů je rozrůstání města Balikpapan.
Rezervace pro unikátní opice
Indonésie nyní schvaluje nový územní plán oblasti a čeští ochranáři přírody mají ambici vyčlenit pro opice nosaté dostatek místa, ideálně 450 kilometrů čtverečních. „Budeme nakonec rádi, když to bude 200 kilometrů čtverečních,“ řekl Lhota, jenž pracuje i s indonéskou veřejností, které zprostředkovává návštěvu zálivu.
Původní optimistický plán v roce 2007 byl, že se rezervace ustaví do čtyř let. „Nyní jsme realističtější, letos by mohlo být rozhodnuto, jak velká část zálivu bude do rezervace zahrnuta, pak začne proces vyhlášení rezervace, který může trvat dalších zhruba pět let,“ informoval Lhota.
Pomoc z Ústí
V ústecké zoo pro potřeby ochrany indonéské fauny vznikl i (na místní zacílený) osvětový program Pesisir Balikpapan, zahrada jej ročně podporuje čtvrt milionem korun. Když se před rokem ocitl ve finanční krizi, pomohla zoo v Praze a na záchranu kahau nosatého přispívají také zoo v Plzni nebo v Liberci.
Životní prostředí pro nosaté opice zajišťují i různé organizace zaměřené na ochranu přírody či dárci. Podle jednoho z donátorů projektu Marka Žďánského je nejdůležitější, aby lidé v Asii pochopili, že když si přírodu zničí, nebudou mít nic. „Mimo jiné naším úkolem je představit záliv co nejširšímu okruhu zájemců, a to z řad cizinců i Indonésanů,“ uvedl Lhota.
Ústecká zoo má ambici, aby mezi sponzory indonéské mise pro příště přibylo i Ústí. „Chtěl bych navrhnout vedení města, aby od příštího roku šla koruna ze vstupného na záchranářské projekty,“ uvedl ředitel zahrady Roman Končel.
