Tyranosaurus mezi trilobity. Paleontologové objevili v Austrálii obří fosilii

Nově popsaný druh trilobita byl podle jeho objevitelů prvohorní obdobou tyranosaura – podle něj také dostal jméno. Vědci jeho exemplář našli na Klokaním ostrově v Jižní Austrálii.

Jeho objev je zásadní pro lepší pochopení období kambria, kdy tento druh dávno vyhynulého tvora ještě žil. Právě v této době totiž došlo k takzvané kambrické explozi, což byl náhlý nárůst počtu druhů mnohobuněčných živočichů.

Stalo se to asi před 540 miliony lety a tato událost je v podstatě považována za začátek rozvoje „moderního života“. O jejím původu a příčinách se ale stále ví příliš málo.

Jednou z těchto skupin byli také trilobiti. Měli těla tvořená třemi laloky krytá pevným krunýřem. Existovalo jich obrovské množství, vědci jich popsali zatím přes 17 tisíc. I když dnes už je na Zemi nenajdeme, jednalo se o jedny z nejúspěšnějších živočichů v dějinách naší planety – vydrželi totiž existovat přes 270 milionů let.

Predátorský trilobit

„Rozhodli jsme se pojmenovat tento nový druh Redlichia rex (podle vzoru Tyrannosaurus rex) pro jeho veliké rozměry ale také díky jeho úctyhodným končetinám s trny, jimiž drtil a trhal svou potravu – tedy zřejmě ostatní trilobity,“ uvedl James Holden, australský paleontolog, který výzkum vedl.

Nově objevený trilobit se zachoval ve skvělém stavu, jeho fosilie má dokonce i měkké části, jako jsou právě končetiny. Vědci o objevu informovali v odborném časopise Journal of Systematic Palaeontology. Jde podle nich o vůbec největšího trilobita, jaký byl kdy v Austrálii nebo jejím okolí objeven. Se třiceti centimetry byl téměř dvakrát větší než ostatní trilobiti, kteří v té době v Austrálii žili.

„Zajímavé ale je, že druhy trilobitů, které byly v této oblasti nalezené, včetně Redlichia rex mají na tělech zranění, jež jim museli způsobit predátoři, kteří drtili krunýře,“ komentoval práci profesor Diego García-Bellido. Je tedy pravděpodobné, že již v této době museli existovat ještě větší predátoři, anebo žily větší exempláře „tyranosaura mezi trilobity“ a tento tvor byl kanibalem, myslí si paleontologové.

Z jiných míst světa zná věda ještě větší druhy těchto tvorů – rekordmanem byl Isotelus Rex, který měřil 75 centimetrů a žil na území dnešní Severní Ameriky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 1 hhodinou

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 1 hhodinou

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 2 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 4 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 19 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
včera v 11:29

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026
Načítání...