Psi sdílí stres se svými majiteli, zjistili švédští etologové

Výzkum psů a dalších domácích zvířat v poslední době ukazuje na překvapivě silné napojení na jejich majitele. Potvrdila to i nejnovější studie švédských etologů, podle které psi sdílí stejný stres jako jejich majitelé.

Etologové studovali kortisol, hormon spojený se stresem, který se vyskytuje v krvi a jeho stopy se dají najít i ve vlasech. Díky jeho usazování se každý vlas stává biologickým záznamem toho, kolik stresu daný člověk zažil. Pro vědce je to ekvivalent letokruhů u stromů. 

Rozsahem byl švédský výzkum poměrně malý. Vědci v jeho rámci sledovali 25 borderkolií, 33 sheltií a jejich majitelky. Z tohoto vzorku vyšlo, že množství kortisolu v ženských vlasech velmi dobře koresponduje s jeho množstvím v psí srsti.

„Tohle je poprvé, co jsme pozorovali dlouhodobou synchronizaci v úrovni stresu mezi dvěma odlišnými druhy,“ uvedla etoložka Lina Rothová. „Něco takového jsme mezi lidmi a psy zatím neviděli.“

Největší podobnost se projevila v zimě

Tým, který Rothová vedla, měřil koncentrace kortisolu v krátkých pramenech vlasů (srsti) v části blízko pokožky v zimě a v létě 2017 a 2018. Podobnost v úrovni kortisolu mezi lidmi a psy se projevovala neustále, ale nejsilnější byla během zimních měsíců.

Vědci se pokoušeli také zjistit, zda má životní styl psů dopad na úroveň jejich stresu. Přibližně polovina zvířat zapojených do experimentu podstupovala pravidelný trénink a závody, aby se zjistilo, jaký na ně mají vliv. Ostatní psi žili v poklidu v domácnostech.

V odborném žurnálu Scientific Reports přírodovědci popsali, že stres u závodících psů odrážel úroveň stresu u jejich majitelek výrazně přesněji, než tomu bylo u psů, kteří žili jen v domácnostech. Vědci věří, že je to tím, jak se během tréninku a závodů prohlubovala vazba mezi lidmi a zvířaty.

Výzkum současně vyloučil, že by na úroveň stresového hormonu měly dopad další faktory. Například zda psi žijí v domě se zahradou nebo bez ní, nebo jak dlouhou dobu s nimi majitel tráví.

Naopak největší vliv měly na psy psychické stavy jejich majitelů. Zdaleka nejvíc se projevil neuroticismus. Čím více neurotický byl majitel, tím menší množství kortisolu mělo zvíře v srsti. Vědci si to vysvětlují tím, že neurotičtí lidé se emocí zbavují právě mazlením se psy. A to snižuje úroveň kortisolu u zvířat.

Podle Rothové si toto propojení mnoho majitelů psů uvědomuje. A někteří z nich kvůli tomu mají pocit viny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 10 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 13 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 13 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 16 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
22. 2. 2026

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...