Ruští kosmonauti uklízeli vnější plášť ISS, našli tam 10 let odložený ručník

Ruští kosmonauti Oleg Kononěnko a Alexej Ovčinin se během nočního výstupu do volného prostoru vedle údržbářských prací věnovali i úklidu. Vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) nalezli ručník, který tam před deseti lety zanechal jeden z ruských kosmonautů, který si jím čistil skafandr od špíny. Ručník se nyní vrátí na Zemi, kde ho vědci budou zkoumat.

Dvojice, která ve vakuu strávila šest hodin a jednu minutu, zahájila středeční výstup umístěním fotografie ruského kosmonauta Alexeje Leonova na modulu Pirs. Leonov, který ve čtvrtek slaví 85. narozeniny, se 18. března 1965 stal prvním člověkem, jenž vystoupil do otevřeného kosmu.

Během pracovní směny kosmonauti nainstalovali madla na ruský modul Poisk, odebrali sérii zařízení, která sloužila k vědeckým experimentům, a odhodili do volného prostoru zařízení, které již dokončilo plazmový experiment:

Odhozený objekt shoří v zemské atmosféře.

Kononěnko s Ovčininem také očistili okénko průzoru na modulu Pirs, které se čas od času musí z vnějšku otírat. Portál nasaspaceflight.com poznamenal, že se na okénku usazují částice spalin motorů přilétajících a odlétajících lodí.

Pro Kononěnka byl středeční výstup pátý v jeho kariéře, pro Ovčinina byl pobyt vně ISS premiérou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 14 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 18 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 22 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 23 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...