Proč jsou šneci leváci? Vědci našli odpověď díky nástroji CRISPR

Většina šneků má ulitu, která je tvořena spirálou vinoucí se po směru hodinových ručiček. Jen u minima se ale objevuje ulita otočená opačně – vědci takovým šnekům říkají leváci. A nyní konečně vědí, jak je možné, že takové výjimky vůbec existují.

Výzkumu šnečího leváctví se věnovali genetici z japonské univerzity v Kasugai, Masanori Abe a Reiko Kuroda. Využili genetický nástroj CRISPR–Cas9, jemuž se přezdívá genetické nůžky. Pomocí něj se jim podařilo u sladkovodního plže plovatky bahenní vypnout gen Lsdial. Ten má za úkol kódovat protein, jenž pomáhá řídit fungování buněk v těle.

Vědci zjistili, že když se tento gen u šneka vypne, jeho potomstvo se rodí vždy jen s opačně orientovanou ulitou – a dá se tedy označit jako „leváci“. O tomto objevu informoval odborný časopis Nature. Domnívají se, že problém vyřešili – otestovali totiž, že se tato tendence opakuje i u dalších generací plžů, přenáší se tedy mezi nimi genetickou cestou.

K čemu je takový výzkum?

Tento problém nemá nic společného s leváctvím u lidí, to je způsobené něčím úplně jiným. Celý fenomén lidského leváctví zatím není zcela dokonale pochopený ani vysvětlený, ale je zřejmě značně složitý a geny jsou jen částí problému. Ukázalo se totiž, že jsou-li oba rodiče leváci, s pravděpodobností 26 % je levákem také jejich dítě. Nejde tedy o jednoduchou dědičnost.

Nedávný výzkum britských vědců z Oxfordského střediska pro výzkum lidské genetiky popsal, že za levorukost je u člověka zodpovědný gen LRRTM1, ale mechanismus stále není uspokojivě vysvětlený.

Japonský výzkum „leváctví u šneků“ má ale jiný význam. U člověka se totiž vyskytuje velmi vzácná porucha nazývaná situs inversus. Pokud se u člověka objeví, pak se tato vrozená anomálie projeví obráceným uložením útrob. Fyziologicky pravostranné orgány jsou vlevo – a naopak levostranné jsou vpravo.

Vědci doufají, že právě tento fenomén by mohl být s genem Lsdial, který zkoumali u plovatky, nějak spojený – ve výzkumu chtějí pokračovat po prvním úspěchu i do budoucna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 700 miliony let se Země stala sněhovou koulí. Vědci konečně vědí, jak se to stalo

Mezioborový vědecký tým popsal příčiny jedné z nejintenzivnějších změn klimatu, kterou planeta Země prošla před stovkami milionů let. Dokázal, že se na ní podílelo více faktorů současně.
před 1 hhodinou

Nehoda concordu byla začátkem konce komerčních nadzvukových letů

Před pětadvaceti lety došlo k nehodě, od níž se začal odvíjet začátek konce jednoho ze snů lidstva, a to ten o komerčním létáním nadzvukovými letouny. Shořel v plamenech letounu Concorde, který tehdy odstartoval z pařížského letiště.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

OBRAZEM: Padesát oceněných snímků. Český fotograf zazářil v soutěži NASA

Husarský kousek se podařil českému astrofotografovi Petru Horálkovi. V pátek získal už padesáté ocenění s názvem Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD), které každý den vybírá ten nejhezčí a nejzajímavější snímek vesmíru.
před 17 hhodinami

Žloutenky typu A přibývá dramaticky, říká Prymula

Nárůst případů onemocnění žloutenku typu A je v Česku dramatický, říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo letos k 21. červenci nahlášeno už 928 případů a deset úmrtí. Ve srovnání s celým loňským rokem je dosavadní počet nemocných zhruba o polovinu vyšší. Loni zemřeli dva lidé. Prevencí je zvýšení osobní hygieny a očkování.
před 20 hhodinami

Írán sužuje nedostatek vody, nelze vyloučit přemístění metropole, řekl prezident

Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně metropole Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění hlavního města. Informovala o tom agentura DPA. Podle ní mnoho obyvatel zhruba 15milionovou metropoli už opustilo a odešlo na sever na pobřeží Kaspického moře, kde problémy se zásobováním vodou zatím nejsou.
před 20 hhodinami

Klid před bouří? Hurikánová sezona je letos nápadně klidná

Když vědci modelovali letošní hurikánovou sezonu, předpokládali, že bude patřit k těm silnějším. Ale nejenže se to zatím neděje, v současné době je dokonce málo cyklon po celé planetě. Meteorologie vysvětluje, proč tomu tak je.
před 23 hhodinami

Země se točí rychleji, vědci zvažují negativní sekundu

Rotace Země se od začátku měření stále zrychluje. Za celou tu dobu se kolem své osy nikdy neotáčela tak rychle jako v posledních několika letech. Délka dne se kvůli tomu nepatrně zkracuje a ve hře je takzvaná negativní sekunda. Její zavedení může mít dalekosáhlé důsledky kvůli způsobu, jak funguje výpočetní technika a jakým spolu komunikují počítače po celém světě.
včera v 08:00

Putování losa Emila sleduje celé Česko. Ve známém prostředí je ale jako duch, říká zoolog

Los evropský, kterého lidé pojmenovali Emil, nadále bloudí Českem. Zvíře se stalo nečekaným hrdinou sociálních sítí i miláčkem venkova. Objevilo se totiž na místech, kde by ho málokdo čekal – tento týden třeba na frekventované křižovatce v Želechovicích nad Dřevnicí, kde museli zasáhnout policisté a doprovodit ho zpět do lesa. Podle odborníků zřejmě dorazil z Polska, kde je těchto majestátních zvířat víc. „Byli bychom rádi, kdyby dorazil na Šumavu a posílil tamní mikropopulaci,“ řekl v pořadu Události, komentáře, který moderovala Jana Peroutková, zoolog Národního parku Šumava Jan Mokrý.
24. 7. 2025
Načítání...