Proč jsou šneci leváci? Vědci našli odpověď díky nástroji CRISPR

Většina šneků má ulitu, která je tvořena spirálou vinoucí se po směru hodinových ručiček. Jen u minima se ale objevuje ulita otočená opačně – vědci takovým šnekům říkají leváci. A nyní konečně vědí, jak je možné, že takové výjimky vůbec existují.

Výzkumu šnečího leváctví se věnovali genetici z japonské univerzity v Kasugai, Masanori Abe a Reiko Kuroda. Využili genetický nástroj CRISPR–Cas9, jemuž se přezdívá genetické nůžky. Pomocí něj se jim podařilo u sladkovodního plže plovatky bahenní vypnout gen Lsdial. Ten má za úkol kódovat protein, jenž pomáhá řídit fungování buněk v těle.

Vědci zjistili, že když se tento gen u šneka vypne, jeho potomstvo se rodí vždy jen s opačně orientovanou ulitou – a dá se tedy označit jako „leváci“. O tomto objevu informoval odborný časopis Nature. Domnívají se, že problém vyřešili – otestovali totiž, že se tato tendence opakuje i u dalších generací plžů, přenáší se tedy mezi nimi genetickou cestou.

K čemu je takový výzkum?

Tento problém nemá nic společného s leváctvím u lidí, to je způsobené něčím úplně jiným. Celý fenomén lidského leváctví zatím není zcela dokonale pochopený ani vysvětlený, ale je zřejmě značně složitý a geny jsou jen částí problému. Ukázalo se totiž, že jsou-li oba rodiče leváci, s pravděpodobností 26 % je levákem také jejich dítě. Nejde tedy o jednoduchou dědičnost.

Nedávný výzkum britských vědců z Oxfordského střediska pro výzkum lidské genetiky popsal, že za levorukost je u člověka zodpovědný gen LRRTM1, ale mechanismus stále není uspokojivě vysvětlený.

Japonský výzkum „leváctví u šneků“ má ale jiný význam. U člověka se totiž vyskytuje velmi vzácná porucha nazývaná situs inversus. Pokud se u člověka objeví, pak se tato vrozená anomálie projeví obráceným uložením útrob. Fyziologicky pravostranné orgány jsou vlevo – a naopak levostranné jsou vpravo.

Vědci doufají, že právě tento fenomén by mohl být s genem Lsdial, který zkoumali u plovatky, nějak spojený – ve výzkumu chtějí pokračovat po prvním úspěchu i do budoucna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nebezpečná nemoc koní je v Česku. Vědci podezírají tiplíky

Nemoc koní leishmanióza způsobená parazitem se doposud ve střední Evropě nevyskytovala, teď vědci popsali, že se objevila v několika minulých letech i v tuzemsku. Může se přenášet i na člověka.
před 6 hhodinami

Přežili v popelu. Obří erupci vulkánu Toba lidstvo zvládlo i díky novým technologiím

Mladé lidstvo dokázalo překonat apokalyptickou erupci sopky před desítkami tisíc let díky tomu, že začalo využívat nové technologie, ukazují podle antropoložky z univerzity v Arizoně poslední poznatky.
před 8 hhodinami

Rostliny uvažují jako architekti. Brněnský výzkum popsal, jak staví

Rostliny uvažují jako architekti, aby si zajistily dostatek vody, zjistil tým vědců z institutu CEITEC brněnské Masarykovy univerzity a odborníků z dalších pracovišť. Hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud stěna předčasně ztuhne, cévy mají menší průměr a vedou méně vody. Objev může mít význam nejen pro porozumění růstu rostlin, ale i pro jejich šlechtění a adaptaci na sucho.
před 11 hhodinami

Masarykova poslední slova v pátek odhalí archiváři. Může jít o senzaci i falzum

Poselství budoucím generacím, vzkaz rodině, nebo chybějící závěť – lidé spekulují, co by mohla skrývat tajemná obálka, která by měla obsahovat jedna z posledních slov prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Text v roce 1937 nadiktoval svému synu Janovi. Obálka bude poprvé veřejně otevřena v pátek 19. září 2025 v Lánech a její slova by měl na místě poslouchat i současný český prezident Petr Pavel.
před 16 hhodinami

Svět začíná bojovat proti mikroplastům. Některé strategie už fungují

Přestože zatím neexistuje žádná celosvětová iniciativa proti mikroplastům, začínají se objevovat omezení lokální, na úrovni jednotlivých států. A to vede i k prvním iniciativám na globálnější úrovni.
včera v 16:29

Lidé v demokraciích volí víc z nenávisti než náklonnosti. Důkazy přináší velká studie

Společnost je stále více polarizovaná a změny vedou k větším společenským rozporům, tvrdí řada expertů. Podle nového výzkumu se to odráží už i v tom, jak voliči přistupují k tomu, komu hodí svůj hlas.
včera v 13:18

„Hrozbou je, že zapomeneme, co znamená být člověkem,“ varuje expertka na AI

Existuje riziko, že lidé podlehnou iluzi umělé inteligence (AI) jako skutečné mysli a ztratí přitom část vlastní lidskosti, varovala americká filozofka technologie Shannon Vallorová na přednášce v Praze. Podle ní jsou dnešní nástroje umělé inteligence, zejména velké jazykové modely, takzvanými zrcadly odrážejícími lidská data, nikoli skutečné mysli lidí.
včera v 10:12

Radioaktivita je i dobrý sluha. Pomáhá v medicíně či kuchyni

Kvůli jaderným zbraním nebo nehodám atomových elektráren se radioaktivita často vnímá jako neviditelná, ale smrtící hrozba. Má přitom celou řadu praktických, ověřených a bezpečných využití, bez kterých by se moderní společnost neobešla.
včera v 08:28
Načítání...