Většina šneků má ulitu, která je tvořena spirálou vinoucí se po směru hodinových ručiček. Jen u minima se ale objevuje ulita otočená opačně – vědci takovým šnekům říkají leváci. A nyní konečně vědí, jak je možné, že takové výjimky vůbec existují.
Výzkumu šnečího leváctví se věnovali genetici z japonské univerzity v Kasugai, Masanori Abe a Reiko Kuroda. Využili genetický nástroj CRISPR–Cas9, jemuž se přezdívá genetické nůžky. Pomocí něj se jim podařilo u sladkovodního plže plovatky bahenní vypnout gen Lsdial. Ten má za úkol kódovat protein, jenž pomáhá řídit fungování buněk v těle.
Vědci zjistili, že když se tento gen u šneka vypne, jeho potomstvo se rodí vždy jen s opačně orientovanou ulitou – a dá se tedy označit jako „leváci“. O tomto objevu informoval odborný časopis Nature. Domnívají se, že problém vyřešili – otestovali totiž, že se tato tendence opakuje i u dalších generací plžů, přenáší se tedy mezi nimi genetickou cestou.
K čemu je takový výzkum?
Tento problém nemá nic společného s leváctvím u lidí, to je způsobené něčím úplně jiným. Celý fenomén lidského leváctví zatím není zcela dokonale pochopený ani vysvětlený, ale je zřejmě značně složitý a geny jsou jen částí problému. Ukázalo se totiž, že jsou-li oba rodiče leváci, s pravděpodobností 26 % je levákem také jejich dítě. Nejde tedy o jednoduchou dědičnost.
Nedávný výzkum britských vědců z Oxfordského střediska pro výzkum lidské genetiky popsal, že za levorukost je u člověka zodpovědný gen LRRTM1, ale mechanismus stále není uspokojivě vysvětlený.
Japonský výzkum „leváctví u šneků“ má ale jiný význam. U člověka se totiž vyskytuje velmi vzácná porucha nazývaná situs inversus. Pokud se u člověka objeví, pak se tato vrozená anomálie projeví obráceným uložením útrob. Fyziologicky pravostranné orgány jsou vlevo – a naopak levostranné jsou vpravo.
Vědci doufají, že právě tento fenomén by mohl být s genem Lsdial, který zkoumali u plovatky, nějak spojený – ve výzkumu chtějí pokračovat po prvním úspěchu i do budoucna.
