Klimatizace jako zbraň proti oteplování planety? Mohly by zachytávat CO2, navrhují vědci

Klimatizace zhoršují problémy tepelných ostrovů ve městech a spotřebují ohromné množství energie. Nový výzkum amerických vědců ale naznačuje, že by se teoreticky daly využít i pro boj se změnou klimatu.

V odborném časopise Scientific American vyšla úvaha amerických inženýrů o tom, zda by nebylo možné využít klimatizací po celém světě k zachytávání oxidu uhličitého – skleníkového plynu, který nejvíc přispívá ke klimatické změně planety.

Většina navržených a testovaných zařízení určených pro získávání oxidu uhličitého z atmosféry je založená na masivním odsávání vzduchu a jeho filtrování. To je velmi energeticky nákladné, a právě proto se o této technologii do budoucna zatím neuvažuje. Ale podle nového výzkumu by se k tomuto účelu mohly začít využívat obyčejné klimatizační systémy.

„Topení, ventilace a klimatizace pohybují velkým množstvím vzduchu. Jsou schopné vyměnit celý objem vzduchu ve velké budově během jedné hodiny asi desetkrát. Stejný princip využívají stroje na zachytávání oxidu uhličitého. Tak proč neušetřit energii a neupravit klimatizace tak, aby navíc pohlcovaly CO2,“ uvádí vědci.

Jedna krabička navíc

Navrhují k tomu modulární zařízení, které by se dalo připojit k většině existujících klimatizačních systémů. Ze vzduchu, který klimatizací prochází, by se prostě jen oxid uhličitý zachytil na další sadě filtrů. Autoři myšlenky dodávají: „Technicky by nebylo tak složité přidat ke klimatizacím novou funkcionalitu a očekáváme, že by to bylo výhodné i ekonomicky.“

Po zachycení by se voda i CO2 mohly měnit na vodíkové palivo, které by se dalo znovu používat. Autoři článku Richard Conniff a Geofrey Ozin upozorňují, že většina této technologie nejenže existuje, ale dokonce se už komerčně využívá. „Zařízení na pohlcování CO2 dodává švýcarská společnost Climeworks, zařízení na změnu oxidu uhličitého a vody na vodík mají zase Siemens nebo Hydrohenics a další společnosti.“

Podle výpočtů by jedna velká kancelářská budova mohla zachytit ročně tolik CO2, že by to stačilo na vyrobení asi 2,2 milionu litrů paliva. A tento systém by se mohl využívat prakticky všude.

Příliš velké riziko?

Kritické názory, které vůči tomuto návrhu zaznívají, mají problém především se dvěma body:  technologie by mohla odvádět pozornost od snahy snižovat emise oxidu uhličitého a současně je do značné míry riziková – vodík ve věžácích by se mohl stát velmi snadno zdrojem požárů.

Podle autorů jsou tyto námitky pouhé technikálie, navíc se jedná jen o předběžný výzkum, v němž hodlají pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
před 7 hhodinami

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
před 10 hhodinami

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
před 11 hhodinami

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
před 12 hhodinami

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
před 14 hhodinami

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
před 15 hhodinami

Změna klimatu může zesilovat zemětřesení, ukázal výzkum z Alp

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.
před 16 hhodinami

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
včera v 14:36
Načítání...