Klimatizace jako zbraň proti oteplování planety? Mohly by zachytávat CO2, navrhují vědci

Klimatizace zhoršují problémy tepelných ostrovů ve městech a spotřebují ohromné množství energie. Nový výzkum amerických vědců ale naznačuje, že by se teoreticky daly využít i pro boj se změnou klimatu.

V odborném časopise Scientific American vyšla úvaha amerických inženýrů o tom, zda by nebylo možné využít klimatizací po celém světě k zachytávání oxidu uhličitého – skleníkového plynu, který nejvíc přispívá ke klimatické změně planety.

Většina navržených a testovaných zařízení určených pro získávání oxidu uhličitého z atmosféry je založená na masivním odsávání vzduchu a jeho filtrování. To je velmi energeticky nákladné, a právě proto se o této technologii do budoucna zatím neuvažuje. Ale podle nového výzkumu by se k tomuto účelu mohly začít využívat obyčejné klimatizační systémy.

„Topení, ventilace a klimatizace pohybují velkým množstvím vzduchu. Jsou schopné vyměnit celý objem vzduchu ve velké budově během jedné hodiny asi desetkrát. Stejný princip využívají stroje na zachytávání oxidu uhličitého. Tak proč neušetřit energii a neupravit klimatizace tak, aby navíc pohlcovaly CO2,“ uvádí vědci.

Jedna krabička navíc

Navrhují k tomu modulární zařízení, které by se dalo připojit k většině existujících klimatizačních systémů. Ze vzduchu, který klimatizací prochází, by se prostě jen oxid uhličitý zachytil na další sadě filtrů. Autoři myšlenky dodávají: „Technicky by nebylo tak složité přidat ke klimatizacím novou funkcionalitu a očekáváme, že by to bylo výhodné i ekonomicky.“

Po zachycení by se voda i CO2 mohly měnit na vodíkové palivo, které by se dalo znovu používat. Autoři článku Richard Conniff a Geofrey Ozin upozorňují, že většina této technologie nejenže existuje, ale dokonce se už komerčně využívá. „Zařízení na pohlcování CO2 dodává švýcarská společnost Climeworks, zařízení na změnu oxidu uhličitého a vody na vodík mají zase Siemens nebo Hydrohenics a další společnosti.“

Podle výpočtů by jedna velká kancelářská budova mohla zachytit ročně tolik CO2, že by to stačilo na vyrobení asi 2,2 milionu litrů paliva. A tento systém by se mohl využívat prakticky všude.

Příliš velké riziko?

Kritické názory, které vůči tomuto návrhu zaznívají, mají problém především se dvěma body:  technologie by mohla odvádět pozornost od snahy snižovat emise oxidu uhličitého a současně je do značné míry riziková – vodík ve věžácích by se mohl stát velmi snadno zdrojem požárů.

Podle autorů jsou tyto námitky pouhé technikálie, navíc se jedná jen o předběžný výzkum, v němž hodlají pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 23 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
včera v 07:00

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
17. 4. 2026

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
17. 4. 2026

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
17. 4. 2026

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...