Legendární kostra plejtváka se vrací do Národního muzea. Má za sebou náročnou rekonstrukci

Návštěvníci opět uvidí populární kostru plejtváka myšoka, která je symbolem Národního muzea už více než 130 let. Obří velrybí skelet totiž musel na několik let do rukou restaurátorů, kteří jej důkladně odmastili a zakonzervovali. Opětovné vystavení navazuje na rozsáhlou rekonstrukci celého muzea.

Video Plejtvák
video

Kostra plejtváka se vrací do Národního muzea

V historické budově návštěvníci od května opět uvidí symbol Národního muzea, kostru plejtváka myšoka. Během léta navíc mohou být svědky restaurátorských a konzervačních prací na tomto exponátu. Historická budova se loni na podzim částečně otevřela po tříleté rekonstrukci a po sedmi letech od svého uzavření.

Restaurátoři nejprve zvažovali odmontování a sundání slavné kostry velryby, protože pak by  lépe dokázali jednotlivé části ošetřit a zrestaurovat. Zpočátku nebylo zcela jednoznačné, který postup bude nejlepší. Muzeum proto nechalo vypracovat znalecký posudek.

„Pokud bychom chtěli mít kostru ve stejném stavu tak, jak ji návštěvníci znají, to znamená zavěšenou stejným způsobem, tak posudek nedoporučoval demontáž,“ uvedl ředitel Přírodovědeckého muzea Národního muzea Ivo Macek

Přístup badatelů v 19. století, který se projevil na současném stavu exponátu, popsal kurátor předmětů v Národním muzeu Petr Benda. „Zpracování bylo detailní, přesto se ukazuje, že nebylo řádné. Kvůli tomu, že nedošlo k úplnému vyčištění a odmaštění kostní tkáně, je velice zkřehlá, velice poničená a bude nutné ji očistit,“ upozornil Benda. Hlavním úkolem restaurátorů tedy bylo nadprůměrně velkou kostru, která měří 22,5 metru a váží přes čtyři tuny, nejprve důkladně odmastit.

Plejtvák ve 3D

Mimořádné je rovněž detailní naskenování exponátu jedním z nejmodernějších laserových skenerů, který se běžně používá například pro monitoring silničních tunelů.

Ředitel společnosti CCE Praha Jaroslav Pohan dodal, že skener pořizuje „vysokou přesnost záznamu, která se pohybuje mezi jedním až dvěma milimetry“. Vzniklý 3D model kostry plejtváka myšoka bude ve své oblasti ojedinělý. „K jeho zobrazení bude potřeba speciální software i výkonný počítač“, dodal Pohan.

Dějiny skeletu

Na špatném stavu kostry se kromě nedostatečného odmaštění na konci 19. století podepsaly i čas, teplota a vlhkost. Na kvalitě jí nepřidalo ani stěhování z původního místa uložení v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur do prostor Národního muzea a její umístění na ocelovou konstrukci v roce 1893. Tuto konstrukci nahradil zavěšovací systém deseti ocelových nosníků vyrobený při reinstalaci zoologické expozice až v roce 1967.

Kostru o původní hodnotě asi 1200 zlatých (dnes by to bylo asi 180 tisíc korun) nabízela na počátku devadesátých let devatenáctého století norská velrybářská firma. O nabídce se dozvěděl Antonín Frič, tehdejší ředitel zoologických a paleontologických sbírek Musea Království českého a jeho bratr Václav, kteří spolu se „Společností z hostince, zvanou Pondělní jour fixe u Gebauera“ za pomoci vlastenecké sbírky velrybí skelet zakoupili.

Plejtvák dorazil do Prahy roku 1887. Stal se symbolem Národního muzea i českých vlastenců – například profesor Bohumil Bauše o něm veřejně přednášel. Osud plejtváka myšoka doprovází i řada mýtů. Populární je třeba ten o zkrácení velryby o několik obratlů, na kterých se mělo štípat dříví. Národní muzeum v blízké době také představí knihu, která se dějinám kostry plejtváka detailně věnuje.