Legendární kostra plejtváka se vrací do Národního muzea. Má za sebou náročnou rekonstrukci

11 minut
Kostra plejtváka se vrací do Národního muzea
Zdroj: ČT24

Návštěvníci opět uvidí populární kostru plejtváka myšoka, která je symbolem Národního muzea už více než 130 let. Obří velrybí skelet totiž musel na několik let do rukou restaurátorů, kteří jej důkladně odmastili a zakonzervovali. Opětovné vystavení navazuje na rozsáhlou rekonstrukci celého muzea.

V historické budově návštěvníci od května opět uvidí symbol Národního muzea, kostru plejtváka myšoka. Během léta navíc mohou být svědky restaurátorských a konzervačních prací na tomto exponátu. Historická budova se loni na podzim částečně otevřela po tříleté rekonstrukci a po sedmi letech od svého uzavření.

Restaurátoři nejprve zvažovali odmontování a sundání slavné kostry velryby, protože pak by  lépe dokázali jednotlivé části ošetřit a zrestaurovat. Zpočátku nebylo zcela jednoznačné, který postup bude nejlepší. Muzeum proto nechalo vypracovat znalecký posudek.

  • Rekonstruovaná kašna před muzeem: Společně s historickou budovou prošla rekonstrukcí i jedna z nejhezčích kašen v Praze. Od 1. května se rozzáří barvami, osvětlení se bude spouštět každý den od devíti hodin večer. V půlhodinových intervalech bude k vidění tříminutová sekvence, přičemž tyto efekty si diváci vychutnají každý večer až do konce října. V kašně je nově instalováno 37 světel, které umožňují v základním módu vytvořit až 20 tisíc různých barevných kombinací.
  • Vstupenky zdarma: Od prvního květnového dne získá každý návštěvník Historické budovy Národního muzea pětidenní volnou vstupenku do osmi dalších pražských objektů Národního muzea. Kompletní seznam všech objektů, na které se volné vstupné vztahuje včetně výstav a stálých expozic, je na webu.

„Pokud bychom chtěli mít kostru ve stejném stavu tak, jak ji návštěvníci znají, to znamená zavěšenou stejným způsobem, tak posudek nedoporučoval demontáž,“ uvedl ředitel Přírodovědeckého muzea Národního muzea Ivo Macek

Přístup badatelů v 19. století, který se projevil na současném stavu exponátu, popsal kurátor předmětů v Národním muzeu Petr Benda. „Zpracování bylo detailní, přesto se ukazuje, že nebylo řádné. Kvůli tomu, že nedošlo k úplnému vyčištění a odmaštění kostní tkáně, je velice zkřehlá, velice poničená a bude nutné ji očistit,“ upozornil Benda. Hlavním úkolem restaurátorů tedy bylo nadprůměrně velkou kostru, která měří 22,5 metru a váží přes čtyři tuny, nejprve důkladně odmastit.

Plejtvák ve 3D

Mimořádné je rovněž detailní naskenování exponátu jedním z nejmodernějších laserových skenerů, který se běžně používá například pro monitoring silničních tunelů.

Ředitel společnosti CCE Praha Jaroslav Pohan dodal, že skener pořizuje „vysokou přesnost záznamu, která se pohybuje mezi jedním až dvěma milimetry“. Vzniklý 3D model kostry plejtváka myšoka bude ve své oblasti ojedinělý. „K jeho zobrazení bude potřeba speciální software i výkonný počítač“, dodal Pohan.

Dějiny skeletu

Na špatném stavu kostry se kromě nedostatečného odmaštění na konci 19. století podepsaly i čas, teplota a vlhkost. Na kvalitě jí nepřidalo ani stěhování z původního místa uložení v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur do prostor Národního muzea a její umístění na ocelovou konstrukci v roce 1893. Tuto konstrukci nahradil zavěšovací systém deseti ocelových nosníků vyrobený při reinstalaci zoologické expozice až v roce 1967.

Kostru o původní hodnotě asi 1200 zlatých (dnes by to bylo asi 180 tisíc korun) nabízela na počátku devadesátých let devatenáctého století norská velrybářská firma. O nabídce se dozvěděl Antonín Frič, tehdejší ředitel zoologických a paleontologických sbírek Musea Království českého a jeho bratr Václav, kteří spolu se „Společností z hostince, zvanou Pondělní jour fixe u Gebauera“ za pomoci vlastenecké sbírky velrybí skelet zakoupili.

Plejtvák dorazil do Prahy roku 1887. Stal se symbolem Národního muzea i českých vlastenců – například profesor Bohumil Bauše o něm veřejně přednášel. Osud plejtváka myšoka doprovází i řada mýtů. Populární je třeba ten o zkrácení velryby o několik obratlů, na kterých se mělo štípat dříví. Národní muzeum v blízké době také představí knihu, která se dějinám kostry plejtváka detailně věnuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...