Špatný čich může být u starších lidí příznakem prudkého zhoršení zdraví

Nový výzkum lékařů z Michiganské státní univerzity naznačuje, že starším lidem s velmi špatným čichem hrozí, že během dalších deset let zemřou. Riziko je podle nich asi padesátiprocentní.

„Špatný čich je typický pro lidské stárnutí. A podle nás existuje spojení mezi úbytkem čichu a rizikem úmrtí,“ uvedl hlavní autor práce, epidemiolog Honglei Chen. „Naše práce je první, která se podívala na to, proč právě ztráta čichu předpovídá větší pravděpodobnost úmrtnosti,“ dodal.

Výzkum, který vyšel v odborném časopise Annals of Internal Medicine, čerpal z údajů o 2300 pacientech ve věku 71–82 let. Vědci vyhodnocovali data za dobu třinácti let, během té doby musely testované osoby podstoupit testy čichu. V nich měly identifikovat 12 běžných vůní – vědci pak pacienty podle výsledků roztřídili.

Ukázalo se, že ti se špatným čichem měli o 46 procent vyšší riziko úmrtí do 10 let oproti lidem, kteří měli čich dobrý. V horizontu 13 let byla pravděpodobnost úmrtí o 30 procent vyšší.

Ostatní vlivy vyloučeny

Na výsledky neměly příliš velký dopad pohlaví ani jiné demografické faktory, tvrdí výzkumníci. Špatný čich je spojený s prvními náznaky příchodu Parkinsonovy choroby a demence a je také spojovaný s úbytkem hmotnosti. Ale tyto choroby vysvětlovaly jen 28 procent zvýšeného rizika. Ostatní faktory jsou tedy neznámé. 

„Neznáme důvod pro více než 70 procent tohoto zvýšeného rizika. Musíme nejprve zjistit, co se stalo těmto osobám,“ uvedl Chen, který plánuje ve výzkumu pokračovat. Jejich výzkum tyto údaje neměl k dispozici.

Zatím se domnívá, že špatný čich může být velmi raným a citlivým signálem pro zhoršování zdraví – a to dříve, než toto zhoršení zaznamenají lékaři nebo specializovaná vyšetření. „Říká nám to, že u starších dospělých má zhoršení čichu mnohem širší souvislost se zdravím, než jsme zatím věděli,“ říká Chen. „Myslím, že by bylo dobré zavést čichové testy při pravidelných návštěvách u lékaře,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 41 mminutami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 18 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 20 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 21 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 23 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...