Komár tygrovaný, který je schopen přenášet viry zika, dengue či chikungunya, se natrvalo usídlil již ve více než polovině francouzských departementů včetně Paříže. S odvoláním na ministerstvo zdravotnictví, které zveřejnilo mapu výskytu tohoto dvoukřídlého hmyzu, o tom informovala agentura AFP. Tento druh komára se občas vyskytuje i na jižní Moravě.
V loňském roce komár tygrovaný (Aedes albopictus), který pochází z Asie, trvale osídlil 51 ze 101 francouzských departementů. V roce 2017 přitom vědci jeho výskyt zaznamenali jen ve 42 správních jednotkách. Vyjma prakticky celé jižní Francie se vyskytuje komár například už i v severním departementu Aisne, který hraničí s Belgií.
Komár tygrovaný může přenášet viry, které způsobují horečky, bolesti kloubů, hlavy a svalů. V evropské části Francie se objevil poprvé v roce 2004 v okolí Nice. K šíření komára tygrovaného přispívá především globální oteplování a intenzivnější mezinárodní doprava.
Každý jedinec tohoto druhu komára není nutně přenašečem některého ze zmíněných virů, stává se jím pouze v případě, když nasaje krev infikovaného člověka, většinou mimo území Evropy. Od prvního výskytu komára tygrovaného před patnácti lety zaznamenaly úřady 22 případů nakažení virem dengue a 31 případů nakažení virem chikungunya přímo ve Francii.
Morava a exotické nemoci
Komár tygrovaný se od roku 2012 ojediněle objevuje i na Břeclavsku na jižní Moravě. A právě na stejném území se také objevila už řada nemocí, které jsou pokládané za exotické. Toto výjimečně teplé území je spojované například s malárií, a to už dlouho. Zdrojem této choroby byli právě komáři – podle jejího nejčastějšího místa výskytu se jí říkalo hodonka. Právě v Hodoníně a jeho okolí byla nejrozšířenější, přenášeli ji tam komáři rodu Anopheles; postihovala především chudší vrstvy obyvatel a měla obvykle jen mírný průběh.
- V druhé polovině 19. století začal její výskyt výrazně klesat a v následujícím století se objevovala již jen sporadicky. K přechodnému zvýšení došlo po 2. světové válce s vrcholem v roce 1946 (84 hlášených případů). Posledních 5 onemocnění bylo zjištěno v roce 1950. V současné době se zde malárie nevyskytuje.
Další exotickou nemocí, která se na Moravě objevila, je západonilská horečka. Potvrdilo se to u nálezů z let 2015 a 2016. V Česku zatím sice není znám případ, kdy by se nemoc přenesla z komára na člověka, takové riziko ale podle odborníků existuje. Proti západonilské horečce doposud neexistuje očkování ani následná léčba. Onemocnění způsobuje těžké následky a pro infikovaného člověka může skončit i smrtí.
Vědci našli v minulosti komáry nakažené tímto virem na jižní Moravě. „Není ale vyloučeno, že se vyskytují i jinde v republice,“ řekl epidemiolog Oldřich Šebesta z Krajské hygienické stanice v Brně. Virus izolovali u komára rodu Culex modestus, který se vyskytuje především u rybníků, mohou se ale adaptovat i do městských podmínek.
„Je to věc známá desetiletí, že se na našem území může vyskytovat západonilská horečka,“ potvrdila už vloni vedoucí Národní referenční laboratoře pro arboviry Hana Zelená.
Do Česka západonilskou horečku pravděpodobně zavlekli migrující ptáci, kteří sem přilétají ze saharské Afriky. Od nich se nakazili i komáři. „Zatím v Česku nevíme o případu, že by se západonilská horečka přenesla z komára na člověka. Riziko ale existuje a každý by si měl pořídit kvalitní repelent,“ uvedl Šebesta. Jihomoravští epidemiologové zjistili v minulosti nákazu západonilskou horečkou u komárů během pravidelných kontrol. „Nedá se přesně říci, kolik jich může být. Z celkového množství komárů možná několik procent,“ odhadl Šebesta.
Co přinese budoucnost
Výzkum vědců z německého Bayreuthu a Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí ve Stockholmu popsal, jaký vliv může mít na šíření některých těchto chorob klimatická změna. Věnovali se viru chikungunya – pokud by se rychlost globálního oteplování světa zvýšila, bude nemoc běžně pronikat do jižní Evropy i Spojených států.
Virus chikungunya (čte se čikuguňa) byl popsán v polovině dvacátého století v Tanzanii a Ugandě. Domorodci ho pojmenovali podle jeho projevů – v jazyce makonde znamená „chodit shrbený“. Způsobuje ho arbovirus z rodu aphavirů; mezi jeho projevy patří horečka, bolesti kloubů, hlavy i svalů. Na tuto chorobu neexistuje lék, léčí se tedy jen její symptomy, především horečka. Přenáší ji dva druhy komárů – komár tygrovaný a komár tropický. Klimatická změna pomáhá jejich šíření do míst, kde nikdy předtím nežili.
Jsou totiž schopní přežívat pouze v dlouhodobě teplém klimatu, což doposud v Evropě nebylo možné; v posledních letech to však již možné je. Současně je virus schopný se v těle přenašeče (tedy komára) množit jen za dostatečně vysokých teplot – tak vysokých, že v Evropě se až donedávna vůbec nevyskytovaly.
