Pražský superpočítač bude plánovat plynulejší dopravu, navrhne jízdní řády i trasy taxíků

Nahrávám video

Nejvýkonnější počítač v Česku určený pro výzkum umělé inteligence představili vědci z pražské ČVUT. Nová skupina spolupracujících počítačů za víc než 41 milionů korun umožní expertům pracovat s nebývale velkými objemy dat a trénovat na nich algoritmy pro strojové učení, kybernetickou bezpečnost nebo zefektivnění dopravy ve městech.

Hlavními cíly pro experty z Výzkumného centra informatiky při ČVUT je vytvořit umělou inteligenci, která vyřeší plánování jízdních řádů, navrhne optimální rozmístění nabíječek elektromobilů nebo naplánuje trasy taxíků, aby byla doprava co nejplynulejší.

„V Praze máme více než milion lidí, více než stovky tisíc vozidel, takže k tomu, abychom dokázali s takto složitým systémem dělat nějaké operace a pouštět na ně nějaké algoritmy, tak potřebujeme velký výpočetní výkon,“ vysvětluje Michal Jakob, vedoucí skupiny AI for Transport and Mobility na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Jako milion běžných počítačů

A právě tento výkon teď poskytnou stovky tisíc jader především grafických procesorů, které tvoří nejvýkonnější tuzemský superpočítač navržený na míru pro výzkum umělé inteligence. „Výkon tohoto zařízení je 6 petaFLOPs, což je řádově desetitisíckrát, stotisíckrát, možná i milionkrát víc než mají běžní uživatelé,“ popisuje Martin Samek, ředitel ICT na FEL ČVUT.

„V oblasti umělé inteligence a strojového učení se pracuje s velkým množstvím trénovacích příkladů. A díky velké škále dat se dokáže vytrénovat algoritmus umělé inteligence, který je velmi přesný,“ dodává Michal Pěchouček, vedoucí Výzkumného centra informatiky ČVUT.

Technické problémy

Složité bylo už jenom vměstnat superpočítač do suterénu historické budovy. Další problém je kapacita elektrické sítě v centru Prahy. Spolupracující počítače mohou mít při plném vytížení příkon mnoha desítek kilowattů.

„Mohlo se stát, že nedostaneme tady v centru Prahy na Karlově náměstí vlastně dostatečný elektrický příkon. Ta předpokládaná špičková spotřeba mohla jít až někam ke sto kilowatům,“ dodává Martin Samek. Do budovy se proto musely kromě dalších úprav zavést i nové přívody a rozvaděče – ty problém vyřešily. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 4 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 18 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 19 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 20 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 21 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
včera v 09:33

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
včera v 07:30

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026
Načítání...