Pražský superpočítač bude plánovat plynulejší dopravu, navrhne jízdní řády i trasy taxíků

2 minuty
Superpočítač v Praze
Zdroj: ČT24

Nejvýkonnější počítač v Česku určený pro výzkum umělé inteligence představili vědci z pražské ČVUT. Nová skupina spolupracujících počítačů za víc než 41 milionů korun umožní expertům pracovat s nebývale velkými objemy dat a trénovat na nich algoritmy pro strojové učení, kybernetickou bezpečnost nebo zefektivnění dopravy ve městech.

Hlavními cíly pro experty z Výzkumného centra informatiky při ČVUT je vytvořit umělou inteligenci, která vyřeší plánování jízdních řádů, navrhne optimální rozmístění nabíječek elektromobilů nebo naplánuje trasy taxíků, aby byla doprava co nejplynulejší.

„V Praze máme více než milion lidí, více než stovky tisíc vozidel, takže k tomu, abychom dokázali s takto složitým systémem dělat nějaké operace a pouštět na ně nějaké algoritmy, tak potřebujeme velký výpočetní výkon,“ vysvětluje Michal Jakob, vedoucí skupiny AI for Transport and Mobility na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Jako milion běžných počítačů

A právě tento výkon teď poskytnou stovky tisíc jader především grafických procesorů, které tvoří nejvýkonnější tuzemský superpočítač navržený na míru pro výzkum umělé inteligence. „Výkon tohoto zařízení je 6 petaFLOPs, což je řádově desetitisíckrát, stotisíckrát, možná i milionkrát víc než mají běžní uživatelé,“ popisuje Martin Samek, ředitel ICT na FEL ČVUT.

„V oblasti umělé inteligence a strojového učení se pracuje s velkým množstvím trénovacích příkladů. A díky velké škále dat se dokáže vytrénovat algoritmus umělé inteligence, který je velmi přesný,“ dodává Michal Pěchouček, vedoucí Výzkumného centra informatiky ČVUT.

Technické problémy

Složité bylo už jenom vměstnat superpočítač do suterénu historické budovy. Další problém je kapacita elektrické sítě v centru Prahy. Spolupracující počítače mohou mít při plném vytížení příkon mnoha desítek kilowattů.

„Mohlo se stát, že nedostaneme tady v centru Prahy na Karlově náměstí vlastně dostatečný elektrický příkon. Ta předpokládaná špičková spotřeba mohla jít až někam ke sto kilowatům,“ dodává Martin Samek. Do budovy se proto musely kromě dalších úprav zavést i nové přívody a rozvaděče – ty problém vyřešily. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...