Pražský superpočítač bude plánovat plynulejší dopravu, navrhne jízdní řády i trasy taxíků

2 minuty
Superpočítač v Praze
Zdroj: ČT24

Nejvýkonnější počítač v Česku určený pro výzkum umělé inteligence představili vědci z pražské ČVUT. Nová skupina spolupracujících počítačů za víc než 41 milionů korun umožní expertům pracovat s nebývale velkými objemy dat a trénovat na nich algoritmy pro strojové učení, kybernetickou bezpečnost nebo zefektivnění dopravy ve městech.

Hlavními cíly pro experty z Výzkumného centra informatiky při ČVUT je vytvořit umělou inteligenci, která vyřeší plánování jízdních řádů, navrhne optimální rozmístění nabíječek elektromobilů nebo naplánuje trasy taxíků, aby byla doprava co nejplynulejší.

„V Praze máme více než milion lidí, více než stovky tisíc vozidel, takže k tomu, abychom dokázali s takto složitým systémem dělat nějaké operace a pouštět na ně nějaké algoritmy, tak potřebujeme velký výpočetní výkon,“ vysvětluje Michal Jakob, vedoucí skupiny AI for Transport and Mobility na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Jako milion běžných počítačů

A právě tento výkon teď poskytnou stovky tisíc jader především grafických procesorů, které tvoří nejvýkonnější tuzemský superpočítač navržený na míru pro výzkum umělé inteligence. „Výkon tohoto zařízení je 6 petaFLOPs, což je řádově desetitisíckrát, stotisíckrát, možná i milionkrát víc než mají běžní uživatelé,“ popisuje Martin Samek, ředitel ICT na FEL ČVUT.

„V oblasti umělé inteligence a strojového učení se pracuje s velkým množstvím trénovacích příkladů. A díky velké škále dat se dokáže vytrénovat algoritmus umělé inteligence, který je velmi přesný,“ dodává Michal Pěchouček, vedoucí Výzkumného centra informatiky ČVUT.

Technické problémy

Složité bylo už jenom vměstnat superpočítač do suterénu historické budovy. Další problém je kapacita elektrické sítě v centru Prahy. Spolupracující počítače mohou mít při plném vytížení příkon mnoha desítek kilowattů.

„Mohlo se stát, že nedostaneme tady v centru Prahy na Karlově náměstí vlastně dostatečný elektrický příkon. Ta předpokládaná špičková spotřeba mohla jít až někam ke sto kilowatům,“ dodává Martin Samek. Do budovy se proto musely kromě dalších úprav zavést i nové přívody a rozvaděče – ty problém vyřešily. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...