Pražský superpočítač bude plánovat plynulejší dopravu, navrhne jízdní řády i trasy taxíků

Nahrávám video

Nejvýkonnější počítač v Česku určený pro výzkum umělé inteligence představili vědci z pražské ČVUT. Nová skupina spolupracujících počítačů za víc než 41 milionů korun umožní expertům pracovat s nebývale velkými objemy dat a trénovat na nich algoritmy pro strojové učení, kybernetickou bezpečnost nebo zefektivnění dopravy ve městech.

Hlavními cíly pro experty z Výzkumného centra informatiky při ČVUT je vytvořit umělou inteligenci, která vyřeší plánování jízdních řádů, navrhne optimální rozmístění nabíječek elektromobilů nebo naplánuje trasy taxíků, aby byla doprava co nejplynulejší.

„V Praze máme více než milion lidí, více než stovky tisíc vozidel, takže k tomu, abychom dokázali s takto složitým systémem dělat nějaké operace a pouštět na ně nějaké algoritmy, tak potřebujeme velký výpočetní výkon,“ vysvětluje Michal Jakob, vedoucí skupiny AI for Transport and Mobility na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Jako milion běžných počítačů

A právě tento výkon teď poskytnou stovky tisíc jader především grafických procesorů, které tvoří nejvýkonnější tuzemský superpočítač navržený na míru pro výzkum umělé inteligence. „Výkon tohoto zařízení je 6 petaFLOPs, což je řádově desetitisíckrát, stotisíckrát, možná i milionkrát víc než mají běžní uživatelé,“ popisuje Martin Samek, ředitel ICT na FEL ČVUT.

„V oblasti umělé inteligence a strojového učení se pracuje s velkým množstvím trénovacích příkladů. A díky velké škále dat se dokáže vytrénovat algoritmus umělé inteligence, který je velmi přesný,“ dodává Michal Pěchouček, vedoucí Výzkumného centra informatiky ČVUT.

Technické problémy

Složité bylo už jenom vměstnat superpočítač do suterénu historické budovy. Další problém je kapacita elektrické sítě v centru Prahy. Spolupracující počítače mohou mít při plném vytížení příkon mnoha desítek kilowattů.

„Mohlo se stát, že nedostaneme tady v centru Prahy na Karlově náměstí vlastně dostatečný elektrický příkon. Ta předpokládaná špičková spotřeba mohla jít až někam ke sto kilowatům,“ dodává Martin Samek. Do budovy se proto musely kromě dalších úprav zavést i nové přívody a rozvaděče – ty problém vyřešily. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Víkendová vlna veder přinese do Evropy i čtyřicítky, do Česka zřejmě i bouřky

Závěr týdne přinese do Česka teploty kolem 36 stupňů, v mnoha částech Evropy se ale už připravují na mnohem horší dopady – dlouhou vlnu veder, která se může táhnout řadu dní a může obsahovat i takzvané supertropické noci.
před 1 hhodinou

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 18 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 19 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 21 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 22 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
včera v 11:45

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
včera v 10:56

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026
Načítání...