Na univerzitě v Tel Avivu poprvé vyrobili srdce i s cévním systémem. Na 3D tiskárně

Vědci z univerzity v Tel Avivu ukázali prototyp kompletního srdce vytvořeného z kolagenu a dalších biologických molekul s pomocí tiskárny 3D. Podle nich jde o významný pokrok v léčbě kardiovaskulárních chorob a prevenci obranné reakce organismu po transplantaci, píše agentura AFP. Podle izraelského tisku však potrvá roky, než bude možné touto technologií vytvářet transplantáty.

Novinářům výzkumníci ukázali nehybné srdce o velikosti třešně plovoucí v tekutině. „Je to poprvé, co bylo s pomocí tiskárny vytvořeno celé srdce s buňkami a cévami. A je to také poprvé, kdy byla použita tkáň a buňky pocházející od pacienta,“ řekl profesor Tal Dvir, který výzkum vedl.

Orgán má velikost králičího srdce a ještě není funkční. Dvir ale sdělil, že „vytištění“ lidského srdce předpokládá využití stejné technologie. „Musíme tištěné srdce dále rozvíjet. Je potřeba, aby buňky měly schopnost čerpat krev. Teď se dokážou smršťovat, ale je třeba, aby pracovaly společně. Doufáme, že uspějeme a dokážeme, že je naše metoda účinná a prospěšná,“ řekl Dvir.

1 minuta
Izraelští vědci vytvořili srdce na 3D tiskárně
Zdroj: ČT24

Zvětšit a implantovat

Dalším krokem jeho výzkumu bude vytvořit v laboratoři srdce o velikosti hlodavčího a „naučit“ ho chovat se jako skutečné srdce. V dalším stadiu se pak počítá s transplantací tohoto orgánu zvířatům a otestováním funkčnosti.

Podle izraelského tisku potrvá roky, než bude možné touto technologií vytvářet transplantáty, pokud se to vůbec podaří. Přesto se tento objev označuje za milník v transplantační medicíně.

Tkáň se „tiskla“ už dříve, než se začala používat technologie 3D, avšak nebyly v ní cévy. „Je to první případ, kdy někdo úspěšně navrhl a vytiskl celé srdce obsahující buňky, cévy, srdeční komory a předsíně,“ prohlásil Dvir.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U stanice v Antarktidě našli kosti britského polárníka. Zahynul v roce 1959

V tajícím ledovci u polské stanice na Ostrově krále Jiřího v Antarktidě našli polští výzkumníci kosti, hodinky, vysílačku, nůž a také dýmku britského polárníka Dennise Bella, který tam zahynul při pádu do trhliny v ledovci v roce 1959, kdy mu bylo 25 let. Ostatky byly nyní identifikovány, uvedy britská stanice BBC a polský list Gazeta Wyborcza.
před 31 mminutami

Možná máme recept na znečištění věčnými chemikáliemi, hlásí vědci

Podle několika výzkumů z posledních let se stávají takzvané věčné chemikálie neboli PFAS jednou z největších hrozeb pro životní prostředí. Nová australská studie nabízí možné řešení – popisuje látku, jež umí tyto substance zničit.
před 2 hhodinami

Žloutenky A je nejvíc za patnáct let

Lékaři zachytili v roce 2025 do konce července více než tisíc případů žloutenky typu A. V roce 2024 jich bylo 636 za celý rok, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Nakažených už je letos nejvíc od roku 2009. V červnu před šířením nemoci ve střední Evropě varovalo i Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), potýká se s ní i Slovensko, Rakousko a Maďarsko.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Není displej jako displej. Vědci popsali dopady her, filmů a sítí na mozek

Mozky mladých lidí, kteří sledují několik hodin denně sociální sítě, podle nového výzkumu strádají. Je to nejpasivnější možná aktivita, kterou mohou na chytrých telefonech dělat, zejména ve srovnání s videohrami.
před 16 hhodinami
Načítání...