V USA proběhla první úspěšná transplantace orgánů mezi živými pacienty s HIV

Chirurgové v americkém Baltimoru provedli první transplantaci ledvin od živého dárce nakaženého HIV příjemci infikovanému stejným virem. Napsala to agentura AP, která zákrok označila za dlouho očekávaný milník v medicíně. Díky němu bude možné pomoci většímu počtu čekatelů na náhradní orgán a seznamy potřebných pacientů se zkrátí.

Dárcem byla pětatřicetiletá Nina Martinezová z Atlanty, která v univerzitní nemocnici Johnse Hopkinse darovala ledvinu pacientovi, jenž je rovněž nositelem viru HIV. Lékaři začali experimentovat s přenosem orgánů mezi osobami infikovanými virem HIV teprve nedávno, dosud ale šlo vždy o mrtvého dárce.

Podle expertů je načase přistoupit k dárcovství orgánů od živých osob infikovaných virem HIV, protože moderní léčebné prostředky méně ohrožují zdravou ledvinu, která dárci zůstává. Jak dárkyně, tak i transplantovaný pacient, kterým byl nejmenovaný cizinec, jsou po zákroku v baltimorské nemocnici v pořádku.

Výzkum měl ukázat, jak organismus přijme orgán z těla nakaženého jiným kmenem viru, než je kmen příjemce. Žádné problémy se přitom nevyskytly. Vědci se také původně obávali, že ledvinu, která v dárcově těle zůstane, mohou poškodit léky, které nositel musí brát. Moderní léky jsou ale účinnější a šetrnější a riziko není tak velké, řekl novinářům chirurg Dorry Segev.

Orgány nemocných HIV zachraňují životy

„Je to nemoc, která byla dříve považována za rozsudek smrti a která je teď natolik pod kontrolou, že dovoluje postiženým zachránit jiné,“ dodal Segev, který se zasadil o zrušení letitého nařízení, jež v USA zakazovalo transplantace orgánů mezi lidmi s virem HIV.

V USA neexistuje přesná statistika, z níž by bylo možné vyčíst počet lidí infikovaných virem mezi 113 tisíci osobami čekajícími na transplantaci. Od zdravých lidí mohou infikovaní dostávat orgány pochopitelně bez omezení. Teprve nedávno ale díky experimentům v Jihoafrické republice začali lékaři transplantovat orgány nakaženým lidem od mrtvých dárců, kteří byli rovněž nositeli viru. V USA bylo od roku 2016 takových transplantací ledvin a jater v rámci výzkumné studie provedeno víc než sto.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...