Čínská policie naklonovala svého nejlepšího služebního psa. Je to Sherlock Holmes mezi vlčáky

Čínská policie začala trénovat štěně kunmingského vlčáka - fenku jménem Kunxun. Vznikla jako klon z buněk nejlepšího čínského služebního psa, který byl pro své schopnosti přezdívaný Sherlock Holmes. Jedná se o součást programu, který by měl zkrátit dobu a čas potřebné na výcvik kvalitních policejních psů.

Fenka Kunxun se narodila 19. prosince 2018, byla zcela zdravá – vážila 540 gramů a měřila 23 centimetrů, uvedla pekingská společnost Sinogene, která je za její stvoření spoluodpovědná. Vznikla z genů sedmileté policejní feny jménem Huahuangma, která pomohla vyřešit celkem 12 případů vražd a pracovala na více než dvacítce dalších kriminálních činů. V roce 2016 dokonce dostala vyznamenání od čínského ministerstva bezpečnosti.

Společnost Sinogene doufá, že klonováním jejích „vynikajících genů“ může tuto unikátní genetickou informaci uchovat a rozšířit ji i na další generace. Podle čínských médií na tom se soukromou firmou spolupracovalo i ministerstvo bezpečnosti a univerzity.

Jak naklonovat psa

V létě 2018 začali genetici kultivovat buňky z několika milimetrů kůže, která patřila Huahuangmě. Obsah těchto tělních buněk pak implantovali do vajíčka, z něhož bylo předtím odstraněné jádro. Embryo, které takto vzniklo, pak vědci přenesli do samice bígla. Podle čínského státního deníku Global Times je DNA Kunxuna z 99 procent stejná jako geny Huahuangmy.

Tříměsíční štěně bylo 5. března odesláno z Pekingu letecky do provincie Jün-nan, kde ve městě Kchun-ming začal výcvik fenky. Podle webu Science and Technology Daily už nyní ukazuje Kunxun větší talent a schopnosti než „normální“, neklonovaná štěňata stejného psího plemene.

Pokud Kunxun trénink zvládne, stane se ve věku deseti měsíců oficiálně policejním psem. Nebyla by ale prvním policejním psem, který vznikl klonováním. První zemí, která s tím začala, byla Jižní Korea. Poprvé psa naklonovala roku 2007 a od roku 2011 podle CNN používá skupinu špičkově trénovaných naklonovaných labradorů. Slouží na mezinárodním letišti Inčchon, kde pátrají po pašovaném zboží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...