Dva astronauti úspěšně vyměnili baterie na vnější straně vesmírné stanice

Američtí astronauti Anne McClainová a Nick Hague se po přibližně šesti a půl hodině práce vrátili z otevřeného vesmíru zpět do Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) poté, co úspěšně vyměnili akumulátory solárních panelů orbitálního komplexu. Oznámil to americký Národní úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Dva astronauti vyměnili staré baterie, které jsou součástí systému solárních panelů na stanici. Jedná se o jeden ze tří výstupů do volného kosmického prostoru, jež astronauti provedou v dalších třech týdnech. Pro Anne McClainovou a Nicka Hagua to byl první výstup vně stanici; podle agentury NASA trval zhruba 6,5 hodiny. 

Při operaci byl odpojen jeden z okruhů elektrické instalace ISS, ale na bezpečnost stanice to nemělo vliv, vzhledem k záložnímu okruhu. Následná prověrka potvrdila, že nové zařízení funguje, poznamenala agentura TASS. Pracovní směna navázala na podobnou údržbu z ledna 2017. Tehdy astronauti během dvou výstupů rovněž měnili nikl-vodíkové akumulátory za lithium-iontové.

Za týden bude McClainová výstup opakovat, tentokrát společně s Christinou Kochovou – půjde o vůbec první výstup do kosmického prostoru, který provedou dvě ženy. Hlavním úkolem těchto misí je výměna nikl-vodíkových baterií za modernější lithium-iontové baterie. Celý proces je značně náročný především vzhledem k rozměrům a hmotnosti baterií, takže začal už před dvěma roky, když první sadu vyměnili Peggy Whitsonová a Thomas Pesquet.

Baterie za baterii

Je zapotřebí vyměnit 12 starých baterií za 6 větších, každá má velikost přibližně malé ledničky. Slouží k akumulaci energie ze solárních panelů a pomáhají tak zásobovat stanici elektřinou. Fungují stejně jako baterie v mobilních telefonech, jen se do nich samozřejmě vejde mnohem více energie. Ale podobně jako baterie v mobilu stárnou a ztrácí schopnost nabíjet.

Nahrávám video
50 let od prvního výstupu Američana do vesmíru
Zdroj: ČT24

Baterie, které na stanici fungují doposud, jsou staré téměř 12 let, ty nově instalované by měly na ISS vydržet až do konce této stanice, který by měl nastat roku 2024 – ale v americkém Kongresu se bojuje za prodloužení její životnosti nejméně do roku 2030. I to by měly baterie zvládnout. „Jsou certifikované na deset let, ale očekáváme, že vydrží přibližně dvacet let,“ uvedla mluvčí NASA Kelly Humpriesová pro web Space.com.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 21 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...