Dva astronauti úspěšně vyměnili baterie na vnější straně vesmírné stanice

Američtí astronauti Anne McClainová a Nick Hague se po přibližně šesti a půl hodině práce vrátili z otevřeného vesmíru zpět do Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) poté, co úspěšně vyměnili akumulátory solárních panelů orbitálního komplexu. Oznámil to americký Národní úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Dva astronauti vyměnili staré baterie, které jsou součástí systému solárních panelů na stanici. Jedná se o jeden ze tří výstupů do volného kosmického prostoru, jež astronauti provedou v dalších třech týdnech. Pro Anne McClainovou a Nicka Hagua to byl první výstup vně stanici; podle agentury NASA trval zhruba 6,5 hodiny. 

Při operaci byl odpojen jeden z okruhů elektrické instalace ISS, ale na bezpečnost stanice to nemělo vliv, vzhledem k záložnímu okruhu. Následná prověrka potvrdila, že nové zařízení funguje, poznamenala agentura TASS. Pracovní směna navázala na podobnou údržbu z ledna 2017. Tehdy astronauti během dvou výstupů rovněž měnili nikl-vodíkové akumulátory za lithium-iontové.

Za týden bude McClainová výstup opakovat, tentokrát společně s Christinou Kochovou – půjde o vůbec první výstup do kosmického prostoru, který provedou dvě ženy. Hlavním úkolem těchto misí je výměna nikl-vodíkových baterií za modernější lithium-iontové baterie. Celý proces je značně náročný především vzhledem k rozměrům a hmotnosti baterií, takže začal už před dvěma roky, když první sadu vyměnili Peggy Whitsonová a Thomas Pesquet.

Baterie za baterii

Je zapotřebí vyměnit 12 starých baterií za 6 větších, každá má velikost přibližně malé ledničky. Slouží k akumulaci energie ze solárních panelů a pomáhají tak zásobovat stanici elektřinou. Fungují stejně jako baterie v mobilních telefonech, jen se do nich samozřejmě vejde mnohem více energie. Ale podobně jako baterie v mobilu stárnou a ztrácí schopnost nabíjet.

Nahrávám video

Baterie, které na stanici fungují doposud, jsou staré téměř 12 let, ty nově instalované by měly na ISS vydržet až do konce této stanice, který by měl nastat roku 2024 – ale v americkém Kongresu se bojuje za prodloužení její životnosti nejméně do roku 2030. I to by měly baterie zvládnout. „Jsou certifikované na deset let, ale očekáváme, že vydrží přibližně dvacet let,“ uvedla mluvčí NASA Kelly Humpriesová pro web Space.com.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 9 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 10 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 16 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 16 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 17 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 19 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...