Mrtvé ryby, silná zemětřesení. Africký ostrov Mayotte se potýká s podivnou vulkanickou činností

V polovině listopadu loňského roku se ozvalo po celém světě hluboké hučení – tento zvuk sice člověk nemohl slyšet, ale zaznamenaly ho seismometry. Podle nového výzkumu ho způsobila nejsilnější sopečná činnost mimo pevninu v dějinách měření. Původ záhadného signálu vědci lokalizovali do místa, které se nachází v moři asi třicet kilometrů východně od ostrova Mayotte, nedaleko Madagaskaru.

Zvuk byl součástí delší aktivity, která v této oblasti začala už v květnu 2018. Ale jeho listopadový projev byl výjimečný, protože nebylo jasné, co ho způsobilo. Vlny byly tak zvláštní, že vědci na Twitteru napsali, že to vypadá, jako by za ně mohlo nějaké pravěké monstrum.

Řada vlastností hlubokého hučení vědcům naznačovala, že by se mohlo jednat o důsledek sopečné činnosti, během níž došlo k masivnímu pohybu magmatu pod mořským dnem – čímž dno pokleslo.

Geofyzici z francouzských vědeckých institucí nyní popsali, jak podle nich tato událost mohla vypadat. Spočítali, že množství magmatu, které se na ní podílelo, bylo jedno z největších, jaké bylo v moderních dějinách mimo pevninu pozorováno. Příčinou ovšem není ani tak fakt, že by k takto silným událostem nedocházelo, ale spíše to, že vědci mají v těchto oblastech méně senzorů, jimiž by magmatickou činnost sledovali.

Masivní geologická událost

V oblasti kolem ostrova Mayotte se ale rozhodně děje něco výjimečného, z geologického hlediska je to očividné. A probíhá to velkou rychlostí.

Podle GPS dat klesá mořské dno u východní části ostrova rychlostí asi jeden centimetr měsíčně. A současně se celý ostrov Mayotte pohybuje směrem na východ rychlostí 1,6 centimetrů měsíčně. To všechno dohromady ukazuje, že na tomto místě světa dochází k rozsáhlému pohybu pod zemí.

Vědci věří, že magma, které je za to zodpovědné, leží v hloubce asi pětadvacet kilometrů pod mořským dnem. Jen za prvního půlroku, co vědci fenomén studovali, se pohnul jeden kilometr krychlový magmatu – popularizační web Gizmodo to přirovnal k objemu 385 pyramid v Gíze. Geologové, kteří jev studovali, zatím nenašli žádný velikostně srovnatelný posun, který by se odehrál mimo pevninu.

  • Souostroví Mayotte v Indickém oceánu se v dubnu 2001 přeměnilo z územního společenství Francie ve 101. francouzský departement. Vyvrcholil tak proces, který trval 50 let a který urychlilo v roce 2009 referendum, ve kterém se 95,2 procenta obyvatel Mayotte vyjádřilo pro statut departementu.
  • Pro místní to znamenalo rozsáhlé změny: místní justice založená na zvykovém a muslimském právu od té doby vychází už jen z obecného práva – a také zanikla polygamie.
  • Podle výzkumu Eurostatu z února 2019 je Mayotte nejchudším regionem Evropské unie.

Magma se sice v oblasti ostrova intenzivně a rychle pohybuje, ale zatím není jasné, jestli opravdu došlo k jeho erupci. Autoři práce jsou si jistí, že ano – všechna data to naznačují. Ale chybí jim přesvědčivý důkaz, nikdo zatím neviděl lávu ani jiné projevy, které by pocházely ze sopečné erupce na tomto místě.

Podle geologů je pravděpodobné, že láva se do moře ze země vůbec nevylila; mohla vytéct jen do usazenin na mořském dně, kde se roztekla.

Pro web Gizmodo se vyjádřil i francouzský seismolog Jean Paul Ampuero. Podle něj je tato událost rekordní rovnou v několika ohledech. Kromě obrovského množství magmatu seismologa ohromila i síla nízkofrekvenčního zvukového signálu, jež ji doprovázela.

Signál navíc doprovázely i vysokofrekvenční vlny, které jsou spíše podobné nějaké průmyslové činnosti než přírodnímu jevu. Vysvětlení je složité, vědci zatím mohou jen spekulovat, že došlo ke kolapsu skalních stěn kolem magmatického rezervoáru.

Zaskočení geologové

Geologové, kteří události kolem ostrova Mayotte zkoumají, jsou událostmi značně zaskočení. Spousta detailů totiž nesedí na podobné situace, například není vůbec jasné, proč by to mělo docházet k nějaké vulkanické činnosti.

Součástí toho, co se kolem Mayotte děje, je totiž i několik podivných ekologických fenoménů. Na pobřeží ostrova místní v posledních měsících pozorují značné množství mrtvých ryb, podle některých svědectví se jedná o ryby hlubokomořské:

Mohl by je zabít únik jedovatých plynů z vulkanické činnosti, ale vědci nemají žádné náznaky, že by k něčemu takovému mělo dojít.

Co se děje u Mayotte

Francouzští vědci nyní jev intenzivně sledují. Zatím jim k tomu chybí potřebné vybavení – pro další pozorování bude potřeba lodí vybavených speciálními přístroji a také drony schopné potápět se hluboko k mořskému dnu.

Nejnovější události totiž navíc potvrzují, že se u ostrova Mayotte dochází také k další intenzivní geologické činnosti: například 18. března v 10:36 došlo u ostrova k zemětřesení o Magnitudu 5. Podle výzkumníků je důležité, aby se ověřilo, zda tyto jevy neohrožují obyvatele ostrova – žije na něm přes dvě stě tisíc lidí.

Vědci z European Geosciences Union (EGU) varují, že s místními obyvateli se o podivném zemětřesení nikdo zodpovědný nebaví. Kvůli tomu se na Mayotte šíří konspirační teorie, které hledají nesmyslné viníky a zvyšují nervozitu obyvatelstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 35 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 18 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 20 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025
Načítání...