Mrtvé ryby, silná zemětřesení. Africký ostrov Mayotte se potýká s podivnou vulkanickou činností

V polovině listopadu loňského roku se ozvalo po celém světě hluboké hučení – tento zvuk sice člověk nemohl slyšet, ale zaznamenaly ho seismometry. Podle nového výzkumu ho způsobila nejsilnější sopečná činnost mimo pevninu v dějinách měření. Původ záhadného signálu vědci lokalizovali do místa, které se nachází v moři asi třicet kilometrů východně od ostrova Mayotte, nedaleko Madagaskaru.

Zvuk byl součástí delší aktivity, která v této oblasti začala už v květnu 2018. Ale jeho listopadový projev byl výjimečný, protože nebylo jasné, co ho způsobilo. Vlny byly tak zvláštní, že vědci na Twitteru napsali, že to vypadá, jako by za ně mohlo nějaké pravěké monstrum.

Řada vlastností hlubokého hučení vědcům naznačovala, že by se mohlo jednat o důsledek sopečné činnosti, během níž došlo k masivnímu pohybu magmatu pod mořským dnem – čímž dno pokleslo.

Geofyzici z francouzských vědeckých institucí nyní popsali, jak podle nich tato událost mohla vypadat. Spočítali, že množství magmatu, které se na ní podílelo, bylo jedno z největších, jaké bylo v moderních dějinách mimo pevninu pozorováno. Příčinou ovšem není ani tak fakt, že by k takto silným událostem nedocházelo, ale spíše to, že vědci mají v těchto oblastech méně senzorů, jimiž by magmatickou činnost sledovali.

Masivní geologická událost

V oblasti kolem ostrova Mayotte se ale rozhodně děje něco výjimečného, z geologického hlediska je to očividné. A probíhá to velkou rychlostí.

Podle GPS dat klesá mořské dno u východní části ostrova rychlostí asi jeden centimetr měsíčně. A současně se celý ostrov Mayotte pohybuje směrem na východ rychlostí 1,6 centimetrů měsíčně. To všechno dohromady ukazuje, že na tomto místě světa dochází k rozsáhlému pohybu pod zemí.

Vědci věří, že magma, které je za to zodpovědné, leží v hloubce asi pětadvacet kilometrů pod mořským dnem. Jen za prvního půlroku, co vědci fenomén studovali, se pohnul jeden kilometr krychlový magmatu – popularizační web Gizmodo to přirovnal k objemu 385 pyramid v Gíze. Geologové, kteří jev studovali, zatím nenašli žádný velikostně srovnatelný posun, který by se odehrál mimo pevninu.

  • Souostroví Mayotte v Indickém oceánu se v dubnu 2001 přeměnilo z územního společenství Francie ve 101. francouzský departement. Vyvrcholil tak proces, který trval 50 let a který urychlilo v roce 2009 referendum, ve kterém se 95,2 procenta obyvatel Mayotte vyjádřilo pro statut departementu.
  • Pro místní to znamenalo rozsáhlé změny: místní justice založená na zvykovém a muslimském právu od té doby vychází už jen z obecného práva – a také zanikla polygamie.
  • Podle výzkumu Eurostatu z února 2019 je Mayotte nejchudším regionem Evropské unie.

Magma se sice v oblasti ostrova intenzivně a rychle pohybuje, ale zatím není jasné, jestli opravdu došlo k jeho erupci. Autoři práce jsou si jistí, že ano – všechna data to naznačují. Ale chybí jim přesvědčivý důkaz, nikdo zatím neviděl lávu ani jiné projevy, které by pocházely ze sopečné erupce na tomto místě.

Podle geologů je pravděpodobné, že láva se do moře ze země vůbec nevylila; mohla vytéct jen do usazenin na mořském dně, kde se roztekla.

Pro web Gizmodo se vyjádřil i francouzský seismolog Jean Paul Ampuero. Podle něj je tato událost rekordní rovnou v několika ohledech. Kromě obrovského množství magmatu seismologa ohromila i síla nízkofrekvenčního zvukového signálu, jež ji doprovázela.

Signál navíc doprovázely i vysokofrekvenční vlny, které jsou spíše podobné nějaké průmyslové činnosti než přírodnímu jevu. Vysvětlení je složité, vědci zatím mohou jen spekulovat, že došlo ke kolapsu skalních stěn kolem magmatického rezervoáru.

Zaskočení geologové

Geologové, kteří události kolem ostrova Mayotte zkoumají, jsou událostmi značně zaskočení. Spousta detailů totiž nesedí na podobné situace, například není vůbec jasné, proč by to mělo docházet k nějaké vulkanické činnosti.

Součástí toho, co se kolem Mayotte děje, je totiž i několik podivných ekologických fenoménů. Na pobřeží ostrova místní v posledních měsících pozorují značné množství mrtvých ryb, podle některých svědectví se jedná o ryby hlubokomořské:

Mohl by je zabít únik jedovatých plynů z vulkanické činnosti, ale vědci nemají žádné náznaky, že by k něčemu takovému mělo dojít.

Co se děje u Mayotte

Francouzští vědci nyní jev intenzivně sledují. Zatím jim k tomu chybí potřebné vybavení – pro další pozorování bude potřeba lodí vybavených speciálními přístroji a také drony schopné potápět se hluboko k mořskému dnu.

Nejnovější události totiž navíc potvrzují, že se u ostrova Mayotte dochází také k další intenzivní geologické činnosti: například 18. března v 10:36 došlo u ostrova k zemětřesení o Magnitudu 5. Podle výzkumníků je důležité, aby se ověřilo, zda tyto jevy neohrožují obyvatele ostrova – žije na něm přes dvě stě tisíc lidí.

Vědci z European Geosciences Union (EGU) varují, že s místními obyvateli se o podivném zemětřesení nikdo zodpovědný nebaví. Kvůli tomu se na Mayotte šíří konspirační teorie, které hledají nesmyslné viníky a zvyšují nervozitu obyvatelstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 1 hhodinou

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...