Ovocnáři na jižní Moravě vyšlechtili Sophinku, novou a odolnější odrůdu meruněk

Novou a odolnější odrůdu meruněk vyšlechtili ovocnáři z Mendelovy univerzity v Brně. Odrůda Sophinka, jak ji pojmenovali, je odolná vůči virové šarce švestky, což je nejrozšířenější virové onemocnění meruněk v Evropě. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.

„Proces šlechtění je velmi náročný zejména na čas potřebný k získání nové odrůdy s přidanou hodnotou a na znalosti dědičnosti požadovaných znaků meruněk. Vyšlechtit standardní odrůdu včetně registrace trvá nejméně 15 let. V případě rezistentních odrůd je to i více,“ uvedl Tomáš Nečas z Ústavu ovocnictví Zahradnické fakulty.

Nová odrůda vznikla křížením odrůd Velkopavlovická a Stark Early Orange, v jejímž rodokmenu je i čínský původ. S křížením vědci začali už v roce 1984. Registrací nové odrůdy skončila třetí etapa šlechtění meruněk na Zahradnické fakultě v Lednici, před Sophinkou fakulta registrovala v roce 2017 ještě odrůdy Adriana, Betinka a Candela.

Rostliny, které lépe přežívají

Kromě odolnosti vůči chorobám se vědci ze Zahradnické fakulty věnují i šlechtění odrůd odolných proti mrazu nebo s prodloužením dormance, což je souhrnné označení pro přechodné zastavení fyziologických procesů, které pomáhá rostlině přežít nepříznivé období. V souvislosti s klimatickými změnami a oteplováním se věnují také odrůdám s nízkým požadavkem na období chladu.

Meruňky patří dlouhodobě k nejoblíbenějšímu ovoci pěstovanému v Česku, podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) je aktuálně zapsáno do státní odrůdové knihy 64 odrůd meruněk. Šlechtění se přitom věnují pouze na třech místech včetně Zahradnické fakulty v Lednici.

Proč meruňka

Meruňky se v Česku pěstují na zhruba 840 hektarech, což je mezi ovocem pátá největší plocha. Průměrná roční sklizeň v letech 2011 až 2017 se pohybovala kolem 6700 tun. Pro konzumenty jsou meruňky zajímavé zejména sezónností (po třešních je to druhé dozrávající ovoce) a vlastnostmi, mezi které patří lákavý vzhled a výborné nutriční složení.

Plody jsou zdrojem mnoha důležitých látek a obsahují například 15 až 25 procent cukru, beta-karoten, některé vitamíny ze skupiny B a jsou bohaté na železo, draslík, hořčík a vápník, mangan a měď. Sušené jsou významným zdrojem proteinů a železa. Po zdravotní stránce napomáhají zraku a působí jako antiseptikum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
před 2 hhodinami

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
včera v 09:00

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025

Kdy a kde bude na Štědrý den sněžit? Podívejte se na přehlednou mapu

Na některých místech Česka by mohlo na Vánoce sněžit. Nebude jich mnoho, sněhu bude spíše málo, ale naděje na bílou pokrývku existuje.
23. 12. 2025
Načítání...