NASA nafotila letadla v okamžiku sonického třesku. Je na cestě k nástupci Concordu

Americká kosmická agentura NASA nafotila jedinečné snímky interakce rázových vln dvou nadzvukových letadel. Jde o součást výzkumu, jehož cílem je vznik nadzvukových letadel, která při extrémních rychlostech nebudou způsobovat sonický třesk.

Když letadlo překročí rychlost zvuku, což je kolem 1225 kilometrů za hodinu, vznikne sonický třesk; říká se mu také aerodynamický nebo akustický třesk. Vzniká kvůli narušení rovnovážného stavu, jenž se v místě nacházel před průletem letadla.

Pro letectví to představuje značný problém, protože kvůli tomuto třesku může dojít ke ztrátě ovladatelnosti stroje. Mnohokrát se o tom přesvědčili piloti testovacích letadel ke konci druhé světové války.

Letadla při sonickém třesku
Zdroj: NASA

Dalším problémem je, že tento třesk může poškodit předměty nebo lidské zdraví na povrchu Země – proto se nesmí létat nadzvukovou rychlostí nad pevninou. Představovalo to problém například pro legendární letouny Concorde, které směly létat maximální rychlostí pouze nad oceánem a nad souší musely vždy zpomalovat pod rychlost zvuku.

Cesta k letadlu budoucnosti

Americká agentura NASA se výzkumu tohoto jevu věnuje dlouhodobě. Na začátku března provedla experiment, během něhož dva nadzvukové letouny T-38 provedly složitý manévr. Letadla z Armstrong Flight Research Center v Kalifornii letěla pouhých 9 metrů od sebe, přičemž další letadlo s fotografem a specializovaným vybavením se pohybovalo nad nimi.

Letadla při sonickém třesku
Zdroj: NASA

Manévr proběhl ve výšce asi 10 kilometrů nad zemí a oba letouny překonaly zvukovou hranici současně. Fotograf zachytil, jak se z obou strojů šíří rázové vlny a především to, jak vypadá setkání těchto vln. Díky datům i snímkům, které agentura získala, teď bude moci ještě lépe promýšlet, jak vylepšovat letadla budoucnosti.

NASA chce totiž sestrojit letadlo označované jako X-59, které by mělo být prvním strojem schopným létat nadzvukovou rychlostí, aniž by způsobovalo sonický třesk. Při překonání kritické hranice by se mělo ozvat jen hlasitější prásknutí. Tento letoun by měl podle NASA vrátit na oblohu komerční nadzvuková letadla, od konce Concordu žádný takový stroj nelétá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 2 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 4 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 21 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
včera v 10:33

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
včera v 06:30

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...