Šest let horšího spánku. Vědci popsali, co dělá s rodiči první dítě

Narození dítěte má drastické krátkodobé dopady na spánek matky, především během prvních tří měsíců po porodu – to ví každá matka. Ale lékaři z University of Warwick navíc popsali i dlouhodobé dopady. Podle nového výzkumu trpí oba rodiče sníženou kvalitou spánku průměrně šest let.

Z narození prvního dítěte se spánek otce i matky podle nové studie nevzpamatuje přibližně šest let. Celou tu dobu trpí oba rodiče kratší dobou spánku i uspokojením ze spánku, tvrdí výzkum. Teprve po šesti letech se kvalita spánku vrátí na úroveň z dob před porodem.

V rámci této studie sledovali vědci spánek 4659 rodičů v letech 2008 až 2015. Tento dlouhodobý výzkum proběhl ve spolupráci s několika výzkumnými institucemi z Evropské unie a Spojených států. Celou tu dobu rodiče odpovídali na otázky v pravidelně pokládaných dotaznících, z jejich vyjádření pak vědci ve studii vycházeli.

Během prvních tří měsíců po porodu spaly matky za noc průměrně o jednu hodinu méně než před porodem, u otců bylo zhoršení menší – „jen“ 15 minut. Proč je rozdíl tak velký, vysvětluje profesor Sakari Lemola: „Ženy zažívají více narušení spánku než muži, protože to odráží jejich tradiční roli primárního pečovatele o dítě.“

Tyto problémy ale přetrvávaly delší dobu – až do doby, kdy dětem bylo 4 až 6 let. Matky měly v té době spánek asi o 20 minut kratší než před porodem, u otců stále přetrvávalo průměrně 15 minut.

Rodičovství je spravedlivé

Vědci také pozorovali, že tento efekt je výrazně silnější u prvorodičů než u těch, kteří už nějaké děti měli. Kratší spánek měly první rok a půl po porodu ženy kojící než ty krmící z láhve.

Jiné faktory neměly v této studii výraznější dopad. Dá se říci, že rodičovství je spravedlivé. Podobně velké narušení spánku se totiž projevovalo u chudších i bohatších rodin. Velký dopad neměly ani jiné socioekonomické faktory, jako například zda dítě vychovávají oba rodiče, nebo jen jeden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 5 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 15 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 17 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...