Na Uherskohradišťsku dodnes žijí potomci lidu z Velké Moravy. Prokázala to analýza DNA

Lidé na Uherskohradišťsku dodnes nosí geny z doby Velké Moravy. Vyplývá to z unikátního antropologicko-genetického výzkumu, při kterém odborníci před nedávnem odebírali dobrovolníkům sliny pro porovnání DNA. Výzkum organizovalo Moravské zemské muzeum, konkrétně jeho Centrum slovanské archeologie v Uherském Hradišti.

Archeologové porovnávali genetickou informaci, tedy DNA, 340 dnes žijících lidí a 75 vzorků získaných z kosterních pozůstatků ze středověkého pohřebiště v Uherském Hradišti – Sadech. Zjistili, že osmnáct respondentů je téměř jistě potomky lidí z doby Velké Moravy, případně z následujícího období. „Máme bezpečně doloženo, že mezi námi žijí lidé, jejichž předci byli pohřbeni na Sadské výšině od 9. do 13. století,“ řekl vedoucí Centra slovanské archeologie Luděk Galuška.

Výzkumu se účastnili muži i ženy z vybraných měst a obcí Uherskohradišťska a okolí. Šlo mimo jiné o nositele příjmení, o němž se v obcích traduje, že svým původem sahá hluboko do minulosti. Podle generálního ředitele Moravského zemského muzea Jiřího Mitáčka se odborníci při výzkumu obraceli na lidi, jejichž rodiny žily na zmíněném území v 16. a 17. století, což mohli prokázat například zhotovenými rodokmeny, případně šlo jejich předky dohledat v dobových pozemkových knihách.

K čemu je genetický výzkum

Genetický výzkum představuje jen část celkového zkoumání pohřebiště v Uherském Hradišti – Sadech. Kromě archeologických nálezů se odborníci zajímají například o stravování lidí žijících zde v raném a vrcholném středověku, zabývají se antropologickými výzkumy i historickými studiemi. Výstupem zkoumání bude knižní trilogie nazvaná Uherské Hradiště – Sady s podtitulem 500 let křesťanství ve střední Evropě. Její první díl by měl podle Galušky vyjít ještě letos.

Uherské Hradiště Sady
Zdroj: Palickap/Wikimedia Commons

V Uherském Hradišti – Sadech se pohřbívalo už v devátém století, tedy v době Velké Moravy, ale i v následujících třech až čtyřech staletích, kdy na místě stál kostel. V jeho okolí bylo pohřbeno více než 870 lidí, jde tedy o nejrozsáhlejší kostelní pohřebiště z dané doby v České republice. Centrum slovanské archeologie zřídilo Moravské zemské muzeum Brno v Uherském Hradišti jako své pracoviště od dubna 2015. Archeologové muzea však působí na Uherskohradišťsku od poloviny 20. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 7 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
včera v 14:22

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
včera v 13:00

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
včera v 11:00
Načítání...