Na Uherskohradišťsku dodnes žijí potomci lidu z Velké Moravy. Prokázala to analýza DNA

Lidé na Uherskohradišťsku dodnes nosí geny z doby Velké Moravy. Vyplývá to z unikátního antropologicko-genetického výzkumu, při kterém odborníci před nedávnem odebírali dobrovolníkům sliny pro porovnání DNA. Výzkum organizovalo Moravské zemské muzeum, konkrétně jeho Centrum slovanské archeologie v Uherském Hradišti.

Archeologové porovnávali genetickou informaci, tedy DNA, 340 dnes žijících lidí a 75 vzorků získaných z kosterních pozůstatků ze středověkého pohřebiště v Uherském Hradišti – Sadech. Zjistili, že osmnáct respondentů je téměř jistě potomky lidí z doby Velké Moravy, případně z následujícího období. „Máme bezpečně doloženo, že mezi námi žijí lidé, jejichž předci byli pohřbeni na Sadské výšině od 9. do 13. století,“ řekl vedoucí Centra slovanské archeologie Luděk Galuška.

Výzkumu se účastnili muži i ženy z vybraných měst a obcí Uherskohradišťska a okolí. Šlo mimo jiné o nositele příjmení, o němž se v obcích traduje, že svým původem sahá hluboko do minulosti. Podle generálního ředitele Moravského zemského muzea Jiřího Mitáčka se odborníci při výzkumu obraceli na lidi, jejichž rodiny žily na zmíněném území v 16. a 17. století, což mohli prokázat například zhotovenými rodokmeny, případně šlo jejich předky dohledat v dobových pozemkových knihách.

K čemu je genetický výzkum

Genetický výzkum představuje jen část celkového zkoumání pohřebiště v Uherském Hradišti – Sadech. Kromě archeologických nálezů se odborníci zajímají například o stravování lidí žijících zde v raném a vrcholném středověku, zabývají se antropologickými výzkumy i historickými studiemi. Výstupem zkoumání bude knižní trilogie nazvaná Uherské Hradiště – Sady s podtitulem 500 let křesťanství ve střední Evropě. Její první díl by měl podle Galušky vyjít ještě letos.

Uherské Hradiště Sady
Zdroj: Palickap/Wikimedia Commons

V Uherském Hradišti – Sadech se pohřbívalo už v devátém století, tedy v době Velké Moravy, ale i v následujících třech až čtyřech staletích, kdy na místě stál kostel. V jeho okolí bylo pohřbeno více než 870 lidí, jde tedy o nejrozsáhlejší kostelní pohřebiště z dané doby v České republice. Centrum slovanské archeologie zřídilo Moravské zemské muzeum Brno v Uherském Hradišti jako své pracoviště od dubna 2015. Archeologové muzea však působí na Uherskohradišťsku od poloviny 20. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 13 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 16 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 18 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 19 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 21 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
8. 6. 2025

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...