Lidé si v době bronzové domestikovali lišku. Nové nálezy ukazují, jak se žilo se zvířaty

V severovýchodní části Pyrenejského poloostrova existoval kolem druhého tisíciletí před naším letopočtem zvyk pohřbívat lidi se zvířaty. Archeologové se na základě výzkumů těchto hrobů domnívají, že v té době tam lidé domestikovali nejen psy, ale také lišky.

Výzkum na archeologických nalezištích Can Roqueta a Minferri odhalil čtyři pohřbené lišky a také množství pohřbených psů. V době bronzové šlo o rozšířený zvyk pohřbívání lidí společně s domestikovanými zvířaty. Způsob, jak byla zvířata pohřbena, vědcům naznačuje mnoho o tom, jak žila.

„Objevili jsme, že psi v některých případech dostávali zvláštní jídlo. Myslíme si, že to má souvislost s jejich úlohou pracovních psů. A kromě toho jedna z lišek vypadá, jako by byla domestikovaná,“ uvedla spoluautorka výzkumu Aurora Grandal-d'Angladeová.

Archeologové studovali izotopy uhlíku a dusíku v kolagenu, který je v kostech zvířat. Díky tomu byli schopni srovnat stravu jak zvířat, tak jejich lidských majitelů, kteří byli pohřbeni ve stejných hrobech. Celkem takto vědci studovali 37 psů, 19 domestikovaných kopytníků a 64 lidských pozůstatků.

Výsledky ukazují, že potrava psů byla velmi podobná té lidské. Potrava lišek byla různorodější – u některých byla značně podobná té psí, u jiných to ale spíše vypadalo, jako by se živily podobně jako zvířata v divočině.

Vůbec nejzajímavější je ale případ lišky nalezené na Can Roqueta. „Jde o velmi staré zvíře, se zlomenou nohou. Ta zlomenina se v době úmrtí zvířete stále ještě hojila, a navíc ukazuje stopy po imobilizaci způsobené lidmi,“ popisují archeologové v odborném časopise Archaeological and Anthropological Sciences. „Také potrava zvířete je nezvyklá, připomíná spíše potravu štěněte než divokého zvířete. Naše interpretace zní: jednalo se o domestikované zvíře, které žilo dlouhou dobu s lidmi,“ dodává Aurora Grandal-d'Angladeová.

Psi a ženy jedli podobně

Vědci upozorňují, že v oblasti Can Roqueta se některým psům podávalo jídlo výjimečně bohaté na výživné látky. Spekulují, že mohlo sloužit jako potrava pro psy, kteří byli používáni pro tažení nebo nošení nákladů; byli jím totiž krmeni především velcí psi. A dostávala ho také jedna z nalezených lišek.

Podle archeologů je pravděpodobné, že tito psi byli využíváni podobně jako mezci nebo osli, tedy k nošení těžké zátěže na zádech. U řady z nich se totiž podařilo nalézt značné opotřebení páteře, které by mohlo být spojené právě s nošením těžkých nákladů.

Tato strava se skládala především ze sacharidů, tedy nikoliv z masa, jak by se asi dalo očekávat. Psi tedy v podstatě jedli cereálie. Dnes to sice může připadat zvláštní, ale přesně takovou stravu doporučoval psům například římský spisovatel Lucius Junius Moderatus Columella, který žil na přelomu letopočtu, v knize De Re Rustica, neboli O zemědělství. V psích kostech sice byly nalezeny i zvířecí proteiny, ale ty nemusely nutně pocházet z masa. Podle španělských archeologů mohly být třeba z mléka.

Ze stravy kopytníků se zase podařilo vyvodit, že s velkou pravděpodobností nebyli ještě používáni k tahu. Spíše byli využíváni jako zdroj masa, mléka nebo vlny. A po koních se v těchto nalezištích nenašla jediná stopa – v té době ještě nebyli rozšíření, protože lidem nenabízeli dostatek užitku.

Výzkum se zaměřil také na analýzu stravy lidí. Z ní vyplývají velké rozdíly mezi tím, co jedli na jedné straně muži a na straně druhé ženy a děti. Muži jedli mnohem více masa než ženy a děti. Jídelníček žen a dětí tak více připomínal ten psí než mužský. Toto srovnání podle autorů práce dokládají další důkazy z etnologie.

Hlavní rolí psů v době bronzové bylo hlídání stád. Tehdy většinu stravy člověka zajišťoval právě dobytek, jeho strážení bylo pro přežití klíčové. Navíc psi hlídali lidské domovy. Ale v Evropě zatím chyběly důkazy o tom, že by také nosili náklady – takové doklady jsou ale ze Severní Ameriky a náznaky ze Sibiře, kde k tomu mohlo docházet dokonce už v době kamenné. Věda zatím o této roli psů příliš neví, ale pokud opravdu psi tahali náklady, muselo to být pro migraci lidského druhu v době kamenné zcela zásadní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci zkoumali noční můry, může to pomoct odhalovat zdravotní problémy

Rozsáhlý výzkum ukázal, jak rizikové jsou pro lidské zdraví noční můry – ti, kteří jimi trpí velmi často, se dožívají nižšího věku. Zjištění výzkumu by se podle vědců ale dalo využít, aby se lépe předvídaly zdravotní problémy.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

K ISS odletěla soukromá mise firmy Axiom

Soukromá mise společnosti Axiom Space po řadě odkladů odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádku tvoří Šubhánšu Šukla z Indie, Tibor Kapu z Maďarska, Slawosz Uznański-Wiśniewski z Polska a bývalá astronautka NASA Peggy Whitsonová. Na ISS už bylo téměř tři sta lidí, ale ještě nikdy nikdo z Indie, Maďarska nebo Polska. Astronauti k ISS letí raketou Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX.
25. 6. 2025Aktualizováno25. 6. 2025

Nositelná zařízení mají sledovat zdraví všech Američanů, navrhuje Kennedy

Americký ministr zdravotnictví oznámil novou strategii, jak by USA mohly zvládat tamní zdravotnickou krizi. Měla by ji pomoci vyřešit přenosná elektronická zařízení, jež budou monitorovat zdravotní stav celé populace.
25. 6. 2025

Sto padesát milionů Američanů se ocitlo pod tepelnou kupolí. Vedra atakují 40 stupňů

Východ Spojených států zasáhla tento týden vlna veder, která přinesla do řady měst – včetně New Yorku, Washingtonu nebo Bostonu – na červen extrémní teploty blížící se až 40 stupňům Celsia. Varování před horkem podle agentury AP platí v oblastech, kde žije více než 150 milionů lidí. Přes 100 stupňů Fahrenheita, tedy 37,8 stupně Celsia, se teplota může vyšplhat na celém východním pobřeží USA od Maine až po Floridu.
25. 6. 2025
Načítání...