Lidé si v době bronzové domestikovali lišku. Nové nálezy ukazují, jak se žilo se zvířaty

V severovýchodní části Pyrenejského poloostrova existoval kolem druhého tisíciletí před naším letopočtem zvyk pohřbívat lidi se zvířaty. Archeologové se na základě výzkumů těchto hrobů domnívají, že v té době tam lidé domestikovali nejen psy, ale také lišky.

Výzkum na archeologických nalezištích Can Roqueta a Minferri odhalil čtyři pohřbené lišky a také množství pohřbených psů. V době bronzové šlo o rozšířený zvyk pohřbívání lidí společně s domestikovanými zvířaty. Způsob, jak byla zvířata pohřbena, vědcům naznačuje mnoho o tom, jak žila.

„Objevili jsme, že psi v některých případech dostávali zvláštní jídlo. Myslíme si, že to má souvislost s jejich úlohou pracovních psů. A kromě toho jedna z lišek vypadá, jako by byla domestikovaná,“ uvedla spoluautorka výzkumu Aurora Grandal-d'Angladeová.

Archeologové studovali izotopy uhlíku a dusíku v kolagenu, který je v kostech zvířat. Díky tomu byli schopni srovnat stravu jak zvířat, tak jejich lidských majitelů, kteří byli pohřbeni ve stejných hrobech. Celkem takto vědci studovali 37 psů, 19 domestikovaných kopytníků a 64 lidských pozůstatků.

Výsledky ukazují, že potrava psů byla velmi podobná té lidské. Potrava lišek byla různorodější – u některých byla značně podobná té psí, u jiných to ale spíše vypadalo, jako by se živily podobně jako zvířata v divočině.

Vůbec nejzajímavější je ale případ lišky nalezené na Can Roqueta. „Jde o velmi staré zvíře, se zlomenou nohou. Ta zlomenina se v době úmrtí zvířete stále ještě hojila, a navíc ukazuje stopy po imobilizaci způsobené lidmi,“ popisují archeologové v odborném časopise Archaeological and Anthropological Sciences. „Také potrava zvířete je nezvyklá, připomíná spíše potravu štěněte než divokého zvířete. Naše interpretace zní: jednalo se o domestikované zvíře, které žilo dlouhou dobu s lidmi,“ dodává Aurora Grandal-d'Angladeová.

Psi a ženy jedli podobně

Vědci upozorňují, že v oblasti Can Roqueta se některým psům podávalo jídlo výjimečně bohaté na výživné látky. Spekulují, že mohlo sloužit jako potrava pro psy, kteří byli používáni pro tažení nebo nošení nákladů; byli jím totiž krmeni především velcí psi. A dostávala ho také jedna z nalezených lišek.

Podle archeologů je pravděpodobné, že tito psi byli využíváni podobně jako mezci nebo osli, tedy k nošení těžké zátěže na zádech. U řady z nich se totiž podařilo nalézt značné opotřebení páteře, které by mohlo být spojené právě s nošením těžkých nákladů.

Tato strava se skládala především ze sacharidů, tedy nikoliv z masa, jak by se asi dalo očekávat. Psi tedy v podstatě jedli cereálie. Dnes to sice může připadat zvláštní, ale přesně takovou stravu doporučoval psům například římský spisovatel Lucius Junius Moderatus Columella, který žil na přelomu letopočtu, v knize De Re Rustica, neboli O zemědělství. V psích kostech sice byly nalezeny i zvířecí proteiny, ale ty nemusely nutně pocházet z masa. Podle španělských archeologů mohly být třeba z mléka.

Ze stravy kopytníků se zase podařilo vyvodit, že s velkou pravděpodobností nebyli ještě používáni k tahu. Spíše byli využíváni jako zdroj masa, mléka nebo vlny. A po koních se v těchto nalezištích nenašla jediná stopa – v té době ještě nebyli rozšíření, protože lidem nenabízeli dostatek užitku.

Výzkum se zaměřil také na analýzu stravy lidí. Z ní vyplývají velké rozdíly mezi tím, co jedli na jedné straně muži a na straně druhé ženy a děti. Muži jedli mnohem více masa než ženy a děti. Jídelníček žen a dětí tak více připomínal ten psí než mužský. Toto srovnání podle autorů práce dokládají další důkazy z etnologie.

Hlavní rolí psů v době bronzové bylo hlídání stád. Tehdy většinu stravy člověka zajišťoval právě dobytek, jeho strážení bylo pro přežití klíčové. Navíc psi hlídali lidské domovy. Ale v Evropě zatím chyběly důkazy o tom, že by také nosili náklady – takové doklady jsou ale ze Severní Ameriky a náznaky ze Sibiře, kde k tomu mohlo docházet dokonce už v době kamenné. Věda zatím o této roli psů příliš neví, ale pokud opravdu psi tahali náklady, muselo to být pro migraci lidského druhu v době kamenné zcela zásadní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 11 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 13 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 17 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 18 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 19 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 19 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...