Nově objevený sklípkan má na zádech záhadný roh. Vědci ho našli v Angole

Přírodovědci objevili v Angole zatím neznámý druh velkého pavouka. Na první pohled je zajímavý svým vzhledem – na zádech má výběžek podobný dlouhému rohu. Nově odhalený sklípkan dostal jméno Ceratogyrus attonitifer a byl přiřazen ke skupině pavouků, jimž se říká „rohatí sklípkani“.

Pavouk byl objeven v zatím téměř neprozkoumané oblasti Angoly, kde se stýká několik ekologicky odlišných oblastí. V rámci expedice National Geographic prozkoumali vědci oblasti řeky Okavango v Angole, Namibii a Botswaně. Cílem výpravy bylo prozkoumat, jak nejlépe tato místa udržet v původním stavu, aby nebyla zničena zásahy člověka.

V rámci průzkumu popsali mnoho druhů rostlin i zvířat, které tam žijí – a také několik druhů, které věda neznala. Nově odhalený sklípkan dostal jméno Ceratogyrus attonitifer – patří ke skupině pavouků, jimž se říká „rohatí sklípkani“. Není tedy jediným sklípkanem, který by měl roh, ale ten jeho patří mezi ty největší.

Jiné druhy mají roh více pevný, zatímco angolský druh má roh měkký, ale o to delší. Tento pozoruhodný orgán sice připomíná roh, ale jeho účel je vědcům zatím neznámý. Jednou z hypotéz je, že ve skutečnosti slouží spíše jako hrb velblouda – funguje totiž možná jako zásobárna potravy. Tvar tohoto sklípkana se odrazil i v jeho jméně, attonitifer by se dalo přeložit jako „nositel úžasnosti“.

Unikátní tvor, který se ve své noře vrhá prakticky na cokoliv

„Žádný jiný pavouk na světě nemá podobný výběžek,“ popsali autoři studie. První exempláře vědci viděli v létě roku 2015 v hlubokých a téměř neprostupných pralesech Angoly. Pátrání bylo podle nich nesmírně náročné, tito sklípkani totiž žijí v dírách v zemi. Během toho se ukázalo, že tito pavouci jsou nesmírně agresivní, útočili zuřivě na všechno, co se v jejich norách objevilo.

Více se o těchto tvorech biologové dozvěděli až od místních původních obyvatel. Ti je dobře znají a říkají jim „chandachuly“. Ví o nich, že se živí nejraději hmyzem a jejich samice často rozšiřují už existující díry v zemi, místo aby si samy hrabaly vlastní. Domorodci také uvedli, že tito sklípkani jsou jedovatí, ale jejich jed pro člověka nepředstavuje velké riziko. Mluvili ale také o výjimečných smrtelných následcích, které nastaly v případě, kdy byla zanedbána základní péče – příčinou smrti tedy byla spíše infekce v ráně než jed.

Podle vědců je objev velkého neznámého sklípkana fascinující ukázkou, jak málo toho o této oblasti víme – a také toho, že by měla být zachována dalším generacím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 6 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 8 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 10 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...