Nově objevený sklípkan má na zádech záhadný roh. Vědci ho našli v Angole

Přírodovědci objevili v Angole zatím neznámý druh velkého pavouka. Na první pohled je zajímavý svým vzhledem – na zádech má výběžek podobný dlouhému rohu. Nově odhalený sklípkan dostal jméno Ceratogyrus attonitifer a byl přiřazen ke skupině pavouků, jimž se říká „rohatí sklípkani“.

Pavouk byl objeven v zatím téměř neprozkoumané oblasti Angoly, kde se stýká několik ekologicky odlišných oblastí. V rámci expedice National Geographic prozkoumali vědci oblasti řeky Okavango v Angole, Namibii a Botswaně. Cílem výpravy bylo prozkoumat, jak nejlépe tato místa udržet v původním stavu, aby nebyla zničena zásahy člověka.

V rámci průzkumu popsali mnoho druhů rostlin i zvířat, které tam žijí – a také několik druhů, které věda neznala. Nově odhalený sklípkan dostal jméno Ceratogyrus attonitifer – patří ke skupině pavouků, jimž se říká „rohatí sklípkani“. Není tedy jediným sklípkanem, který by měl roh, ale ten jeho patří mezi ty největší.

Jiné druhy mají roh více pevný, zatímco angolský druh má roh měkký, ale o to delší. Tento pozoruhodný orgán sice připomíná roh, ale jeho účel je vědcům zatím neznámý. Jednou z hypotéz je, že ve skutečnosti slouží spíše jako hrb velblouda – funguje totiž možná jako zásobárna potravy. Tvar tohoto sklípkana se odrazil i v jeho jméně, attonitifer by se dalo přeložit jako „nositel úžasnosti“.

Unikátní tvor, který se ve své noře vrhá prakticky na cokoliv

„Žádný jiný pavouk na světě nemá podobný výběžek,“ popsali autoři studie. První exempláře vědci viděli v létě roku 2015 v hlubokých a téměř neprostupných pralesech Angoly. Pátrání bylo podle nich nesmírně náročné, tito sklípkani totiž žijí v dírách v zemi. Během toho se ukázalo, že tito pavouci jsou nesmírně agresivní, útočili zuřivě na všechno, co se v jejich norách objevilo.

Více se o těchto tvorech biologové dozvěděli až od místních původních obyvatel. Ti je dobře znají a říkají jim „chandachuly“. Ví o nich, že se živí nejraději hmyzem a jejich samice často rozšiřují už existující díry v zemi, místo aby si samy hrabaly vlastní. Domorodci také uvedli, že tito sklípkani jsou jedovatí, ale jejich jed pro člověka nepředstavuje velké riziko. Mluvili ale také o výjimečných smrtelných následcích, které nastaly v případě, kdy byla zanedbána základní péče – příčinou smrti tedy byla spíše infekce v ráně než jed.

Podle vědců je objev velkého neznámého sklípkana fascinující ukázkou, jak málo toho o této oblasti víme – a také toho, že by měla být zachována dalším generacím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 16 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...