Tableta inspirovaná želvím krunýřem by mohla nahradit injekce. Vědci ji testují u cukrovky

Vědci vyvinuli tabletku, která by mohla umožnit diabetikům, aby dostávali inzulin, aniž by si ho museli píchat injekčními stříkačkami. Podoba i funkce kapsle je inspirovaná tvarem želvích krunýřů. Informoval o tom britský deník The Guardian.

Tabletka je velká asi 5 milimetrů a je připravená pomocí nejmodernějších metod biomedicíny. Označili ji jako SOMA, neboli  Self-Orienting Millimeter-scale Applicator, což znamená samostatně se orientující aplikátor o velikosti několika milimetrů.

Obsahuje miniaturní jehličku vytvořenou ze stlačeného inzulinu. Ten se uvolní do žaludeční stěny poté, co pacient kapsli spolkne. Lékaři už tento způsob podávání inzulinu otestovali, zatím však jen na laboratorních prasatech. Podařilo se jim tímto způsobem dopravit na místo obdobné množství účinné látky jako klasickým způsobem.

„Naší motivací bylo, aby pacienti mohli snadněji přijímat léky, zejména léčiva přijímaná zatím injekčně. Inzulin je klasickým příkladem, ale existují i další možnosti,“ uvedl v rozhovoru s deníkem The Guardian profesor Giovanni Traverso, který tuto biotechnologii vyvinul.

Injekce jsou bolestivé, poškozují tkáně a představují tak podle amerických vědců z Harvardovy univerzity, kde tabletky vznikly, překážku v léčení.

Inspirace přírodou

Tvar kapsle je inspirován krunýřem želvy pardálí, která se vyskytuje v jižní a východní Africe. Může měřit i víc než půl metru a je typická výrazným krunýřem, který jí umožňuje, aby se vrátila zpět na nohy, když se nešťastnou náhodou převrátí na záda.

A právě tvaru tohoto krunýře vědci využili, aby jehla byla za všech okolností namířena směrem k žaludeční stěně. Inzulinová jehla je připevněná stlačenou pružinkou, kterou blokuje pojistka z cukru. Po spolknutí se cukr v těle rozpustí, takže pružina vystřelí jehlu dostatečnou silou do žaludeční stěny. Kovová pružinka i zbytek tabletky se potom vyloučí z těla přirozenou cestou, což u prasat nevyvolalo žádné komplikace.

Celý proces je zcela nebolestivý, samotná žaludeční stěna totiž nemá žádné receptory bolesti, takže pacient nic necítí. Inzulinu potom trvá přibližně hodinu, než se uvolní do krevního oběhu.

Nahrávám video
Události: S cukrovkou se v Česku léčí 930 000 lidí. Jedním z rizik je neuropatie
Zdroj: ČT24

U prasat se podařilo tímto způsobem dostat do jejich těla asi pět miligramů inzulinu, což je množství, které vyžadují pacienti s cukrovkou druhého typu. Autoři nyní provádějí další testy, jak na prasatech, tak i na psech.

„Zůstává otázkou, zda nově vyvinutý způsob podávání léčiv bude vhodný zrovna pro léčbu diabetu. Injekční podávání inzulinu klasickým způsobem je totiž již nyní poměrně jednoduché, přesné a téměř nebolestivé. Naproti tomu podávání inzulínu v částicích SOMA by jistě nebylo vhodné pro více denních dávek a jen stěží by mohla být zajištěna přesná dávka, kterou léčba diabetu vyžaduje,“ komentoval výsledek studie, která vyšla v odborném časopise Science, František Saudek, který je přednostou Kliniky diabetologie IKEM.

Nový způsob by ale podle Saudka mohl být vhodný pro podávání řady jiných látek, které se rovněž za normálních okolností v zažívacím ústrojí nevstřebávají. To ale ukážou teprve klinické studie u lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 16 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...