Rusko-evropský robot pro Mars dostal jméno po objevitelce DNA

Robotické vozítko pro další fázi společné mise ExoMars Evropské kosmické agentury (ESA) a ruského Roskosmosu se bude jmenovat Rosalind Franklinová. Oznámila to ESA. Vítězné pojmenování po významné anglické vědkyni, jež popsala strukturu DNA, vybrala komise v rámci mezinárodní soutěže. Návrhy zaslalo 36 tisíc účastníků.

Rover ExoMars bude druhou etapou programu společného bádání evropských a ruských vědců na rudé planetě. První začala v březnu 2016, kdy se k Marsu vydala družice Trace Gas Orbiter (TGO) s modulem Schiaparelli. Zatímco TGO se po půl roce zdárně usadil na plánované oběžné dráze, modul, který měl provádět průzkum na povrchu, se při neúspěšném přistání rozbil.

Původně byla mise robotického vozítka označena jako ExoMars 2020 podle plánovaného roku jeho přistání na sousední planetě. Aktuální zpráva na webu Evropské kosmické agentury ale naznačuje, že rover na Marsu stane podle všeho o rok později, v roce 2021.

Rosalind Franklinová bude podle ESA vlastně prvním automatickým výzkumníkem, který se bude pohybovat po povrchu rudé planety a zároveň i zkoumat její hlubiny. Rover má být schopen zavrtat se až do hloubky dvou metrů, odebrat vzorky půdy, analyzovat jejich složení a pátrat po možných důkazech někdejšího – a možná i současného – života v podzemí.

V současné době na čtvrté planetě sluneční soustavy bádají dvě funkční robotická zařízení americké vesmírné agentury NASA. Jde o vozítko Curiosity a o stacionární sondu InSight. S dalšími dvěma pojízdnými výzkumníky, Opportunity a Spirit, NASA spojení už ztratila, i když komunikaci s Opportunity se vědci ještě snaží obnovit. InSight, která zůstane na jednom místě, je vůbec prvním přístrojem zaměřeným na zkoumání nitra rudé planety.

Ředitel ESA: Zkoumání je v lidských genech

Rosalind Elsie Franklinová byla anglická biofyzička, chemička a bioložka, která se zabývala především rentgenovou krystalografií. Přispěla velkou měrou k objasnění molekulární struktury DNA, RNA, virů, uhlí a také grafitu. 

Nejznámější je Franklinová právě díky práci na difrakčních obrazech DNA, které využili k určení struktury DNA chemici Watson a Crick – a dostali za to Nobelovu cenu. DNA ale zřejmě jako první rozpoznala ona; Watson a Crick ve své slavné práci z roku 1953 její příspěvek zmínili jen několika slovy. O jejích zásluhách na objevu DNA se veřejnost dozvěděla až na konci 60. let dvacátého století. Zemřela ve 37 letech na rakovinu vaječníku.

„Toto jméno nám připomíná, že zkoumání je v lidských genech. Věda je v naší DNA a ve všem, co v ESA děláme. Rover Rosalind tohoto ducha vystihuje a přivádí nás do popředí výzkumu vesmíru,“ prohlásil generální ředitel ESA Jan Wörner.

ESA v minulosti už své vesmírné mise pojmenovala po významných vědcích, jako byli Newton, Planck nebo Euklides.

Rosalinda Franklinová
Zdroj: MRC Laboratory of Molecular Biology/Wikipedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Táta, máma – a druhá máma. Děti se třemi biologickými rodiči se rodí bez genetické nemoci

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.
14:01Aktualizovánopřed 9 mminutami

Kočky spí častěji na levém boku. Vědci věří v evoluční důvody

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.
před 5 hhodinami

Sluneční exploze vytvořila na tváři hvězdy obří jizvu

Před dvěma dny, 15. července, se na levé části Slunce vytvořil masivní filament. Tento oblak hustšího a chladnějšího plazmatu byl tak silný, že na povrchu hvězdy vytvořil jasně viditelný kaňon, který připomínal jizvu na tváři.
před 10 hhodinami

Ultrazpracované potraviny způsobují řadu problémů. Chemii „nasávají“ i ze strojů

Chipsy, hamburgery, slazené nápoje, ale i spousta dalších průmyslově zpracovaných potravin může způsobovat řadu civilizačních chorob a také významně přispívat k obezitě. Vědci v řadě nových studií popisují nejen dopady, ale také příčiny toho, proč je tento druh potravy tak zdraví škodlivý.
před 13 hhodinami

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.
včeraAktualizovánovčera v 14:29

Ani stopa po problémech. Obří dánská studie zkoumala riziko hliníku ve vakcínách

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.
včera v 11:50

Uherské Hradiště opakovaně ničily povodně. Archeologové zkoumali jeho odolnost

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.
včera v 11:24

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
15. 7. 2025
Načítání...