Repelent domorodců. Vědci zjistili, že tradiční bílé malby na těle odhání hmyz

Tradiční bílé pruhované malby na tmavé kůži, které jsou typické pro některé domorodé kmeny v Africe, Austrálii a některých částech Asie, odpuzují hmyz. Doposud neznámý efekt „zebřího“ motivu odhalili maďarští vědci z Univerzity Loránda Eötvöse. Pokožka s namalovanými bílými pruhy je podle nich pro ovády až desetkrát méně přitažlivá než snědá pleť.

Příslušníci domorodých kmenů praktikují při kulturních obřadech malbu na tělo už po generace. Světlým barvivem, které tradičně míchají z hlíny, křídy, popela a dobytčího hnoje, se totiž snaží zmírnit své tělesné teplo při pohybu ve vyhřátých buších a savanách. 

Nově vědci přišli na to, že nápadné pruhované vzory působí také jako repelent a odpuzují kousavý hmyz, který nahá těla v přírodě přitahují. Na výzkum upozornil časopis Royal Society Open Science.

Už dříve bylo známé, že zebry přitahují kousavý hmyz mnohem méně než jednobarevná zvířata. Z toho důvodu se výzkumný tým pokusil zjistit, jestli „zebří motiv“ podobně funguje i u lidí.  

Pro svůj výzkum autoři využili tři figuríny. První měla tmavou pleť, druhá světlou. Třetí byla tmavá s namalovanými bílými pruhy. Všechny tři figuríny pak výzkumníci potřeli tenkou vrstvou lepidla a uprostřed léta je umístili na louku.

Tmavá figurína byla pro ovády výrazně přitažlivější než pruhovaná

Po osmi týdnech vědci spočítali, kolik ovádů a jiných druhů kousavého hmyzu se na figuríny přilepilo. Výsledek přitom podle serveru Phys.org výzkumníky překvapil – figurína s tmavou pletí přitahovala ovády desetkrát víc než ta pruhovaná. Světlá figurína se umístila mezi nimi. 

 Autoři experimentu si výsledek vysvětlují tak, že bílé pruhy narušují polarizaci světla odráženého z lidských těl, a to je činí méně atraktivní pro ovády a další hmyz.  

„Typické bílo-pruhované vzory na hnědé pokožce mají výhodu, že odpuzují krev sající ovády. Tyto vzory jsou totiž pro tento parazitní hmyz neatraktivní,“ napsali vědci v Royal Society Open Science.

Jeden z autorů výzkumu – Gábor Horváth z maďarské Univerzity Loránda Eötvöse – pro agenturu AFP řekl, že účelem tradiční malby na tělo není odpuzovat hmyz. Daný účinek je podle Horvátha pouze jejím šťastným vedlejším produktem.

„Jsme nicméně přesvědčeni, že tito lidé jsou si velmi dobře vědomi odpudivé vlastnosti, kterou malby na jejich těle vůči ovádům mají,“ dodal Horváth.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 9 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...