Shutdown omezuje americké vědce. Ohroženy jsou už i celoroční projekty

Takzvaný shutdown, tedy ochromení americké administrativy kvůli pozastavení financování, postihl většinu federálních orgánů. Dotýká se ale také množství vědeckých institucí, včetně kosmické agentury NASA.

Jedovatí chřestýši, vyhladovělí medvědi ani mrazivé počasí nedokázali zastavit ekologa Jeffa Atkinse, aby každý týden vyrážel do amerického národního parku Shenandoah. Už osm let tam týden co týden odebírá vzorky z potoků. Co ale nedokázala divoká příroda, zařídila politika: třetí týden amerického shutdownu nyní Atkinsovi brání v práci.

Už od 22. prosince mu totiž správa národního parku zamezuje vstup a on nemá kvůli vládnímu shutdownu možnost, jak pokračovat ve více než 40 let trvajícím výzkumu kvality vody v parcích, která byla poškozena v minulosti kyselými dešti.

„Je strašně frustrující, že musíme snášet tohle zbytečné narušení výzkumu,“ uvedl Atkins pro odborný časopis Science. „Jde o nejdelší přerušení tohoto experimentu vůbec. Teď už v něm bude navždy díra,“ dodal.

Jak probíhal minulý shutdown a jaký měl dopad na vědu:

Atkins je jen jedním z tisícovek amerických vědců, které shutdown postihl. Tato situace v podstatě zastavila práci v půltuctu vědeckých agentur, jako je NASA (Národní úřad pro letectví a kosmonautiku), NSF (Národní vědecká nadace), USDA (ministerstvo zemědělství), NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru) a části Smithsonova institutu.

Konec práce

Většina vědců, kteří v těchto institucích pracují, museli ze dne na den svou činnost přerušit. Nejen že nemohou chodit do zaměstnání, ale mají také zakázáno pracovat z domova – a nesmí ani používat své vládní e-mailové účty. Zákaz se týká také vědeckých konferencí a cestování, takže řada důležitých setkání musela být podle časopisu Science zrušena. Protože nikdo neví, jak dlouho bude tato situace trvat, panuje velká nejistota v tom, které akce se budou konat, a které ne – což nadále komplikuje veškeré plány.

Kromě dopadů na agentury jsou tu samozřejmě negativní důsledky pro konkrétní vědce. Těm hrozí, že nebudou dostávat výplaty – netýká se to jen jich, ale také řady soukromých kontraktorů, kteří pro vládní agentury dodávají nejrůznější služby. „Během okamžiku se mi změnil život: myslel jsem si, že mám zajištěný příjem, ale najednou nevím, kdy dostanu výplatu,“ uvedl pro Science ekolog Marshall McMunn. Ten navíc zdůrazňuje, že je problém s tím, že nepracují ani jeho nadřízení – není tedy schopný vlastně zjistit, jestli si smí najít vedlejší nebo náhradní zaměstnání.

Další vědci sice dále dostávají plat, například proto, že je zaměstnávají univerzity, ale nemohou pracovat, protože jsou zapojení do výzkumných programů, které běží v momentálně nefungujících agenturách.

Ztracený rok

Entomolog Rus Isaacs si pro časopis Science postěžoval, že jeho výzkum shutdown postihl naprosto fatálně. Nemůže totiž zkoumat ohrožené čmeláky, protože laboratoře, kde to umí, nefungují. Jenže bádání je odkázané na přírodní cyklus a pokud některé kroky neproběhnou včas, je vlastně ztracený celý rok. Podle Isaacse se tento problém týká většiny zemědělského výzkumu i množství přírodních věd a věd o Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 9 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...