Shutdown omezuje americké vědce. Ohroženy jsou už i celoroční projekty

Takzvaný shutdown, tedy ochromení americké administrativy kvůli pozastavení financování, postihl většinu federálních orgánů. Dotýká se ale také množství vědeckých institucí, včetně kosmické agentury NASA.

Jedovatí chřestýši, vyhladovělí medvědi ani mrazivé počasí nedokázali zastavit ekologa Jeffa Atkinse, aby každý týden vyrážel do amerického národního parku Shenandoah. Už osm let tam týden co týden odebírá vzorky z potoků. Co ale nedokázala divoká příroda, zařídila politika: třetí týden amerického shutdownu nyní Atkinsovi brání v práci.

Už od 22. prosince mu totiž správa národního parku zamezuje vstup a on nemá kvůli vládnímu shutdownu možnost, jak pokračovat ve více než 40 let trvajícím výzkumu kvality vody v parcích, která byla poškozena v minulosti kyselými dešti.

„Je strašně frustrující, že musíme snášet tohle zbytečné narušení výzkumu,“ uvedl Atkins pro odborný časopis Science. „Jde o nejdelší přerušení tohoto experimentu vůbec. Teď už v něm bude navždy díra,“ dodal.

Jak probíhal minulý shutdown a jaký měl dopad na vědu:

Atkins je jen jedním z tisícovek amerických vědců, které shutdown postihl. Tato situace v podstatě zastavila práci v půltuctu vědeckých agentur, jako je NASA (Národní úřad pro letectví a kosmonautiku), NSF (Národní vědecká nadace), USDA (ministerstvo zemědělství), NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru) a části Smithsonova institutu.

Konec práce

Většina vědců, kteří v těchto institucích pracují, museli ze dne na den svou činnost přerušit. Nejen že nemohou chodit do zaměstnání, ale mají také zakázáno pracovat z domova – a nesmí ani používat své vládní e-mailové účty. Zákaz se týká také vědeckých konferencí a cestování, takže řada důležitých setkání musela být podle časopisu Science zrušena. Protože nikdo neví, jak dlouho bude tato situace trvat, panuje velká nejistota v tom, které akce se budou konat, a které ne – což nadále komplikuje veškeré plány.

Kromě dopadů na agentury jsou tu samozřejmě negativní důsledky pro konkrétní vědce. Těm hrozí, že nebudou dostávat výplaty – netýká se to jen jich, ale také řady soukromých kontraktorů, kteří pro vládní agentury dodávají nejrůznější služby. „Během okamžiku se mi změnil život: myslel jsem si, že mám zajištěný příjem, ale najednou nevím, kdy dostanu výplatu,“ uvedl pro Science ekolog Marshall McMunn. Ten navíc zdůrazňuje, že je problém s tím, že nepracují ani jeho nadřízení – není tedy schopný vlastně zjistit, jestli si smí najít vedlejší nebo náhradní zaměstnání.

Další vědci sice dále dostávají plat, například proto, že je zaměstnávají univerzity, ale nemohou pracovat, protože jsou zapojení do výzkumných programů, které běží v momentálně nefungujících agenturách.

Ztracený rok

Entomolog Rus Isaacs si pro časopis Science postěžoval, že jeho výzkum shutdown postihl naprosto fatálně. Nemůže totiž zkoumat ohrožené čmeláky, protože laboratoře, kde to umí, nefungují. Jenže bádání je odkázané na přírodní cyklus a pokud některé kroky neproběhnou včas, je vlastně ztracený celý rok. Podle Isaacse se tento problém týká většiny zemědělského výzkumu i množství přírodních věd a věd o Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...