Shutdown omezuje americké vědce. Ohroženy jsou už i celoroční projekty

Takzvaný shutdown, tedy ochromení americké administrativy kvůli pozastavení financování, postihl většinu federálních orgánů. Dotýká se ale také množství vědeckých institucí, včetně kosmické agentury NASA.

Jedovatí chřestýši, vyhladovělí medvědi ani mrazivé počasí nedokázali zastavit ekologa Jeffa Atkinse, aby každý týden vyrážel do amerického národního parku Shenandoah. Už osm let tam týden co týden odebírá vzorky z potoků. Co ale nedokázala divoká příroda, zařídila politika: třetí týden amerického shutdownu nyní Atkinsovi brání v práci.

Už od 22. prosince mu totiž správa národního parku zamezuje vstup a on nemá kvůli vládnímu shutdownu možnost, jak pokračovat ve více než 40 let trvajícím výzkumu kvality vody v parcích, která byla poškozena v minulosti kyselými dešti.

„Je strašně frustrující, že musíme snášet tohle zbytečné narušení výzkumu,“ uvedl Atkins pro odborný časopis Science. „Jde o nejdelší přerušení tohoto experimentu vůbec. Teď už v něm bude navždy díra,“ dodal.

Jak probíhal minulý shutdown a jaký měl dopad na vědu:

Atkins je jen jedním z tisícovek amerických vědců, které shutdown postihl. Tato situace v podstatě zastavila práci v půltuctu vědeckých agentur, jako je NASA (Národní úřad pro letectví a kosmonautiku), NSF (Národní vědecká nadace), USDA (ministerstvo zemědělství), NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru) a části Smithsonova institutu.

Konec práce

Většina vědců, kteří v těchto institucích pracují, museli ze dne na den svou činnost přerušit. Nejen že nemohou chodit do zaměstnání, ale mají také zakázáno pracovat z domova – a nesmí ani používat své vládní e-mailové účty. Zákaz se týká také vědeckých konferencí a cestování, takže řada důležitých setkání musela být podle časopisu Science zrušena. Protože nikdo neví, jak dlouho bude tato situace trvat, panuje velká nejistota v tom, které akce se budou konat, a které ne – což nadále komplikuje veškeré plány.

Kromě dopadů na agentury jsou tu samozřejmě negativní důsledky pro konkrétní vědce. Těm hrozí, že nebudou dostávat výplaty – netýká se to jen jich, ale také řady soukromých kontraktorů, kteří pro vládní agentury dodávají nejrůznější služby. „Během okamžiku se mi změnil život: myslel jsem si, že mám zajištěný příjem, ale najednou nevím, kdy dostanu výplatu,“ uvedl pro Science ekolog Marshall McMunn. Ten navíc zdůrazňuje, že je problém s tím, že nepracují ani jeho nadřízení – není tedy schopný vlastně zjistit, jestli si smí najít vedlejší nebo náhradní zaměstnání.

Další vědci sice dále dostávají plat, například proto, že je zaměstnávají univerzity, ale nemohou pracovat, protože jsou zapojení do výzkumných programů, které běží v momentálně nefungujících agenturách.

Ztracený rok

Entomolog Rus Isaacs si pro časopis Science postěžoval, že jeho výzkum shutdown postihl naprosto fatálně. Nemůže totiž zkoumat ohrožené čmeláky, protože laboratoře, kde to umí, nefungují. Jenže bádání je odkázané na přírodní cyklus a pokud některé kroky neproběhnou včas, je vlastně ztracený celý rok. Podle Isaacse se tento problém týká většiny zemědělského výzkumu i množství přírodních věd a věd o Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
před 2 hhodinami

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
před 2 hhodinami

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
před 3 hhodinami

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
14:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropská energetika by zatím jako zcela bezemisní nefungovala. Chybí záložní zdroje

Evropa zatím nemá dostatek záložních zdrojů, které by nahradily výpadky energie, pokud by došlo k delším epizodám zatažené oblohy a nedostatku větru. Není to varování před reálným stavem, ale výsledek modelu, který pracuje se stavem, že by celý světadíl přešel na udržitelné zdroje. Dotyčné záložní zdroje by podle vědců byly velmi drahé.
před 6 hhodinami

Videohry pomáhají chlapcům překonat osamělost, u dívek to nefunguje, ukázala studie

Moderní počítačové hry mohou podle vědců podpořit sociální interakce mezi dospívajícími. Účinky hraní ale nejsou univerzálně kladné, liší se podle pohlaví. Zatímco chlapci často z interakcí těží, dívky mohou zažívat vyšší míru osamělosti a depresivní nálady, vyplývá ze studie, kterou vedl David Lacko z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Studii publikoval časopis Computers in Human Behavior.
před 8 hhodinami

Obří čínské solární farmy škodí ptákům, prokázala rozsáhlá studie

Čína se snaží nahradit své fosilní zdroje energie ekologičtějšími variantami, ale podle nového výzkumu její fotovoltaické elektrárny narušují hnízdění ptáků, což vede k menší rozmanitosti druhů. Popsali to experti v odborném časopise Science.
před 11 hhodinami

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
včera v 12:18

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.