Trump bude jednat o migraci, až demokraté odblokují „shutdown“

Nahrávám video
Události: "Shutdown" se stal realitou
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump nezačne jednat o migraci dřív, než demokraté odblokují peníze pro vládu a umožní jí fungovat. V sobotu to uvedla mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová. Americký Senát se nedokázal včas dohodnout na dočasném rozpočtu pro federální vládu, která tak od páteční půlnoci nemá k dispozici peníze na financování běžného provozu.

Demokraté schválení dočasného rozpočtu podmiňují ochranou přistěhovalců, kteří do země přišli bez dokladů jako děti. S tím nesouhlasí republikáni a nechtějí program DACA připustit bez souhlasu se zdí na hranicích s Mexikem a dalšími výdaji na bezpečnost.

„Prezident nebude vyjednávat o migrační reformě do té doby, než demokraté přestanou hrát hry a umožní vládě fungovat,“ uvedla Sandersová.

Dohoda o dočasném rozpočtu neprošla Kongresem ani přesto, že obě jeho komory nyní ovládají republikáni. Sněmovna reprezentantů sice tento týden nové rozpočtové provizorium k financování vládních úřadů do 16. února schválila, v Senátu však opatření narazilo na odpor demokratů, jejichž hlasy republikáni potřebují.

Federální vláda se tak úderem půlnoci washingtonského času ocitla bez peněz, a to v den, kdy prezident Donald Trump slaví rok od uvedení do úřadu.

Naposledy podobná situace nastala v říjnu 2013, kdy byla vláda bez peněz na financování běžného provozu 16 dnů. Podobné rozpočtové krize v minulosti americké ekonomice žádnou větší trvalou újmu sice nezpůsobily, mohou ale vyvolat znepokojení na finančních trzích. Okamžité dopady toho, že se vláda ocitla bez peněz, budou patrné zřejmě až po víkendu. Některé méně důležité úřady by zůstaly uzavřeny, na nucené neplacené dovolené by se ocitly statisíce vládních zaměstnanců.

V Senátu pokračovaly bouřlivé diskuse do pozdních nočních hodin, ani vyjednávání šéfa senátních demokratů Chucka Schumera a šéfa republikánské většiny Mitche McConnella za zavřenými dveřmi ale nakonec nepřineslo žádný průlom. Vzápětí se obě strany začaly obviňovat z toho, kdo za vzniklou situaci může.

Demokraté se zachovali jako „břídilové“, uvedla mluvčí Trumpa

Bílý dům viní z krachu jednání demokraty. „Dnes večer upřednostnili politiku před národní bezpečností, rodinami příslušníků armády, zranitelnými dětmi a schopností naší země sloužit všem Američanům,“ uvedla Trumpova tisková mluvčí Sarah Sandersová. Podle ní se demokraté v Senátu zachovali jako „břídilové“ a ne jako zákonodárci.

Šéf senátních demokratů Schumer vidí naopak chybu na straně republikánů a prezidenta Trumpa, který podle něj nebyl schopen republikány přesvědčit, aby zvedli ruku pro kompromis.

Demokraté schválení dočasného rozpočtu podmiňují ochranou přistěhovalců, kteří do země přišli bez dokladů jako děti, což republikáni nechtějí připustit bez souhlasu se zdí na hranicích s Mexikem a dalšími výdaji na bezpečnost.

Nyní se hovoří o tom, že Senát by mohl finance uvolnit prozatím tak, že schválí rozpočet nikoli do 16. února, ale jen do 8. února. Zda a kdy by se o tomto návrhu mohlo hlasovat, prozatím není jasné.

Za normálních okolností mělo být financování vlády zajištěno zákonem už na počátku tohoto fiskálního roku, tedy loni v říjnu. Kongresmani se ale nedokázali dohodnout a situaci už třikrát řešili schválením krátkodobého provizoria. To zatím poslední vypršelo v pátek o půlnoci místního času.

  • 14.–18. listopadu 1995: K platební neschopnosti došlo poté, co tehdejší prezident Bill Clinton vetoval rozpočet schválený Kongresem ovládaným republikány. Za následek to mělo mj. nucený odchod na dovolenou pro 800 000 pracovníků federálních úřadů.
  • 16. prosince 1995 – 5. ledna 1996: Pokračující půtky mezi Clintonem a republikánskými kongresmany ohledně financování vzdělávacích programů a zdravotního pojištění pro staré lidi vyvrcholily dalším shutdownem. Ten tentokráte postihl 280 000 státních zaměstnanců, kteří museli zůstat doma.
  • 1.–16. října 2013: Neshody mezi prezidentem Barackem Obamou a skupinou republikánů v Kongresu kvůli výdajům v novém rozpočtovém roce způsobily, že vláda neměla 16 dní peníze na svůj provoz. Po tuto dobu si muselo 800 tisíc státních zaměstnanců vzít nucenou dovolenou a milion jich pokračovalo v práci, aniž by měli jistotu, že za ni dostanou zaplaceno. Republikáni tehdy využili instrumentu tzv. shutdownu k tomu, aby pozdrželi start zdravotnické reformy „Obamacare“.

Kam peníze potečou a kdo se musí uskromnit

Vláda výdaje na provoz rozděluje do dvou kategorií. Tou první jsou nutné neboli nouzové výdaje, kterých se případná platební neschopnost nedotkne. Patří sem například armáda nebo FBI. Bez problémů by mělo pokračovat financování sociálního zabezpečení a lékařské péče, jelikož ty patří mezi výdaje stanovené zákonem. Peníze do nich tečou automaticky.

Druhou kategorií jsou takzvané nepodstatné nebo nedůležité výdaje, jinak řečeno výdaje bez výjimky. Ty zasáhne případná platební neschopnost nejvíce. Patří sem například NASA, vzdělávání, národní parky, muzea, úřad pro kontrolu a schvalování léčiv či třeba resort bydlení a rozvoje měst. Zaměstnancům těchto odvětví hrozí, že zůstanou doma bez peněz.

V případě, že k „shutdownu“ dojde v období daňových přiznání, na povinnosti platit to pro Američany nic nemění. Avšak na případný přeplatek si poplatníci počkají, dokud se Kongres nedohodne a prezident rozpočet nepodepíše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice Al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10AktualizovánoPrávě teď

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 33 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...