„Shutdown“ klepe na dveře. Statisícům státních zaměstnanců v USA hrozí, že zůstanou bez peněz

Nahrávám video
Zpravodaj ČT o situaci v americkém Kongresu
Zdroj: ČT24

Americký senát by se měl v pátek večer dohodnout na dalším financování vládních úřadů, aby odvrátil hrozící „shutdown“, tedy neschopnost vlády platit své výdaje. Pokud by ke kolapsu došlo, ocitne se administrativa bez peněz, což pro statisíce státních zaměstnanců znamená, že budou muset zůstat doma bez nároku na mzdu.

Americký Kongres, vláda a prezident musí schválit rozpočet do začátku hospodářského roku (v tomto případě 30. září 2017). Pokud se nedohodnou, přijme Kongres rozhodnutí o pokračujícím financování, jinými slovy o rozpočtovém provizoriu. Když se Kongres nedokáže dohodnout ani na tom, znamená to úplný rozpad neboli konec rozpočtového procesu. V tu chvíli přichází na řadu „shutdown“ neboli platební neschopnost.

USA jich zažily už vícero a každý je jiný. Některý trvá den, jiný tři týdny. Kam peníze potečou i přes platební neschopnost, určuje zákon. Ten dává velký prostor vedení jednotlivých resortů, které přichází s vlastními návrhy, jaké výdaje škrtnou a co bude dále financováno podle nouzového plánu.

Kam peníze potečou a kdo se musí uskromnit

Vláda výdaje na provoz rozděluje do dvou kategorií. Tou první jsou nutné neboli nouzové výdaje, kterých se případná platební neschopnost nedotkne. Patří sem například armáda nebo FBI. Bez problémů by mělo pokračovat financování sociálního zabezpečení a lékařské péče, jelikož ty patří mezi výdaje stanovené zákonem. Peníze do nich tečou automaticky.

Druhou kategorií jsou takzvané nepodstatné nebo nedůležité výdaje, jinak řečeno výdaje bez výjimky. Ty zasáhne případná platební neschopnost nejvíce. Patří sem například NASA, vzdělávání, národní parky, muzea, úřad pro kontrolu a schvalování léčiv či třeba resort bydlení a rozvoje měst. Zaměstnancům těchto odvětví hrozí, že zůstanou doma bez peněz.

V případě, že k „shutdownu“ dojde v období daňových přiznání, na povinnosti platit to pro Američany nic nemění. Avšak na případný přeplatek si poplatníci počkají, dokud se Kongres nedohodne a prezident rozpočet nepodepíše.

Co předcházelo aktuálně hrozícímu „shutdownu“

Za normálních okolností mělo být financování vlády zajištěno zákonem už na počátku letošního hospodářského roku, tedy loni k 1. říjnu. Kongresmani se ale nedokázali dohodnout a situaci už třikrát řešili schválením krátkodobého provizoria. 

Už 8. září 2017 v době, kdy se blížil nový hospodářský rok, nebyla v dohledu žádná dohoda o rozpočtu. Kongres usiloval o to, aby vláda udržovala své působení na úrovni běžných výdajů po dobu tří měsíců. Na začátku prosince Kongres schválil další krátkodobý výdajový rozpočet, aby udržel vládu v provozu. Jednání o kontroverzních otázkách odložil na další den.

Poslední schůzka se konala 21. prosince 2017, kdy jen pár hodin před vánoční přestávkou Kongres znovu odvrátil platební neschopnost tím, že schválil další krátkodobý návrh zákona, aby vládní finance zajistil do poloviny ledna, tedy do pátku 19 .ledna. 

Spor se vede o migranty

Hlavní příčinou sporu, který schválení rozpočtu blokuje, je osud přistěhovalců žijících v USA bez povolení k pobytu. Jde o statisíce osob, které do země přijely jako děti a před deportací je chrání zákon schválený za vlády bývalého prezidenta Baracka Obamy. Jeho nástupce Donald Trump však hrozí, že ochranný program zvaný zkráceně DACA zruší.

Aby program DACA zachránili, rozhodli se opoziční Demokraté podmínit jeho zachování dohodou o dalším financování vlády. Republikáni zase trvají na tom, aby výměnou za ochranu migrantů před deportací demokraté souhlasili se stavbou zdi na hranici s Mexikem, kterou dlouhodobě odmítají. Trump dal najevo, že pokud se parlamentní strany do března nedohodnou, DACA zruší.  

  • 14.–18. listopadu 1995: K platební neschopnosti došlo poté, co tehdejší prezident Bill Clinton vetoval rozpočet schválený Kongresem ovládaným republikány. Za následek to mělo mj. nucený odchod na dovolenou pro 800 000 pracovníků federálních úřadů.
  • 16. prosince 1995 – 5. ledna 1996: Pokračující půtky mezi Clintonem a republikánskými kongresmany ohledně financování vzdělávacích programů a zdravotního pojištění pro staré lidi vyvrcholily dalším shutdownem. Ten tentokráte postihl 280 000 státních zaměstnanců, kteří museli zůstat doma.
  • 1.–16. října 2013: Neshody mezi prezidentem Barackem Obamou a skupinou republikánů v Kongresu kvůli výdajům v novém rozpočtovém roce způsobily, že vláda neměla 16 dní peníze na svůj provoz. Po tuto dobu si muselo 800 tisíc státních zaměstnanců vzít nucenou dovolenou a milion jich pokračovalo v práci, aniž by měli jistotu, že za ni dostanou zaplaceno. Republikáni tehdy využili instrumentu tzv. shutdownu k tomu, aby pozdrželi start zdravotnické reformy „Obamacare“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Španělsku zastřelili Čecha podezřelého z podílu na vraždě, píší média

Ve Španělsku někdo zastřelil Čecha, píší ve středu server BBC a španělská média. Policie zastřelení muže potvrdila. Čin se stal v neděli. Český občan byl podezřelý z podílu na vraždě Brita ve Španělsku v roce 2024.
Právě teď

Izraelská F-35 sestřelila nad Teheránem íránský Jak-130 ruské výroby

Izraelské letectvo zahájilo další rozsáhlou vlnu úderů na cíle v Teheránu, oznámila podle agentury AFP izraelská armáda s tím, že podrobnosti sdělí později. V severozápadní části íránské metropole byla kolem 11:15 místního času (08:45 středoevropského času) hlášena mohutná exploze. Izraelský bojový letoun F-35 také sestřelil nad Teheránem íránský letoun ruské výroby Jak-130, sdělila později izraelská armáda.
08:24Aktualizovánopřed 36 mminutami

Ropa kvůli narušení dodávek z Blízkého východu dál zdražuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly.
před 37 mminutami

Ukrajina nyní tranzit ropy na Slovensko neobnoví, uvedla Bratislava

Ukrajina v nejbližších dnech přepravu ropy na Slovensko ropovodem Družba neobnoví, informovalo slovenské ministerstvo hospodářství. Opětovné spuštění tranzitu suroviny bylo po opakovaných odkladech naposledy podle Bratislavy plánováno na základě oznámení Kyjeva na středu.
11:16Aktualizovánopřed 45 mminutami

Lety z Blízkého východu ve středu vrátily do Česka přes pět set lidí

Na Letišti Václava Havla v Praze přistály ve středu ráno dvě letadla společnosti Smartwings s Čechy, kteří uvázli v Dubaji a ománském Maskatu kvůli úderům na Blízkém východě. Na palubě každého z nich bylo zhruba 200 lidí. Další lidi dopravily dva armádní repatriační lety, letoun Casa přiletěl s 39 cestujícími z Egypta, v 08:25 přistál airbus s 96 lidmi z Ománu. Stát podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pronajal další letadlo, které může vyzvednout 189 lidí v Jordánsku a čeká na slot. Velký armádní airbus odletěl také dopoledne z Prahy do egyptského Šarm aš-Šajchu.
05:16Aktualizovánopřed 47 mminutami

Od New Yorku po Kašmír manifestují příznivci i odpůrci útoku na Írán

Napříč Blízkým východem i v Evropě a Americe se sešly davy lidí, aby vyjádřily podporu americko-izraelským úderům na Írán, či je naopak odsoudily. Demonstrace proti vojenské operaci a tryzny za zabitého nejvyššího vůdce Íránu Alího Chameneího se konaly například v jemenském hlavním městě Saná, libanonské metropoli Bejrútu či v Kašmíru. Naopak transparenty oslavující amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky přinesli lidé na manifestace v Paříži, rumunské Bukurešti nebo v New Yorku.
před 1 hhodinou

CIA chce vyzbrojit Kurdy, aby pomohli Íráncům k povstání, tvrdí CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu, uvedla stanice CNN s odvoláním na zdroje obeznámené s plánem. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle těchto zdrojů vede rozhovory s íránskými kurdskými opozičními skupinami a s kurdskými lídry v Iráku o tom, že jim poskytne vojenskou pomoc.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...