„Shutdown“ klepe na dveře. Statisícům státních zaměstnanců v USA hrozí, že zůstanou bez peněz

Nahrávám video

Americký senát by se měl v pátek večer dohodnout na dalším financování vládních úřadů, aby odvrátil hrozící „shutdown“, tedy neschopnost vlády platit své výdaje. Pokud by ke kolapsu došlo, ocitne se administrativa bez peněz, což pro statisíce státních zaměstnanců znamená, že budou muset zůstat doma bez nároku na mzdu.

Americký Kongres, vláda a prezident musí schválit rozpočet do začátku hospodářského roku (v tomto případě 30. září 2017). Pokud se nedohodnou, přijme Kongres rozhodnutí o pokračujícím financování, jinými slovy o rozpočtovém provizoriu. Když se Kongres nedokáže dohodnout ani na tom, znamená to úplný rozpad neboli konec rozpočtového procesu. V tu chvíli přichází na řadu „shutdown“ neboli platební neschopnost.

USA jich zažily už vícero a každý je jiný. Některý trvá den, jiný tři týdny. Kam peníze potečou i přes platební neschopnost, určuje zákon. Ten dává velký prostor vedení jednotlivých resortů, které přichází s vlastními návrhy, jaké výdaje škrtnou a co bude dále financováno podle nouzového plánu.

Kam peníze potečou a kdo se musí uskromnit

Vláda výdaje na provoz rozděluje do dvou kategorií. Tou první jsou nutné neboli nouzové výdaje, kterých se případná platební neschopnost nedotkne. Patří sem například armáda nebo FBI. Bez problémů by mělo pokračovat financování sociálního zabezpečení a lékařské péče, jelikož ty patří mezi výdaje stanovené zákonem. Peníze do nich tečou automaticky.

Druhou kategorií jsou takzvané nepodstatné nebo nedůležité výdaje, jinak řečeno výdaje bez výjimky. Ty zasáhne případná platební neschopnost nejvíce. Patří sem například NASA, vzdělávání, národní parky, muzea, úřad pro kontrolu a schvalování léčiv či třeba resort bydlení a rozvoje měst. Zaměstnancům těchto odvětví hrozí, že zůstanou doma bez peněz.

V případě, že k „shutdownu“ dojde v období daňových přiznání, na povinnosti platit to pro Američany nic nemění. Avšak na případný přeplatek si poplatníci počkají, dokud se Kongres nedohodne a prezident rozpočet nepodepíše.

Co předcházelo aktuálně hrozícímu „shutdownu“

Za normálních okolností mělo být financování vlády zajištěno zákonem už na počátku letošního hospodářského roku, tedy loni k 1. říjnu. Kongresmani se ale nedokázali dohodnout a situaci už třikrát řešili schválením krátkodobého provizoria. 

Už 8. září 2017 v době, kdy se blížil nový hospodářský rok, nebyla v dohledu žádná dohoda o rozpočtu. Kongres usiloval o to, aby vláda udržovala své působení na úrovni běžných výdajů po dobu tří měsíců. Na začátku prosince Kongres schválil další krátkodobý výdajový rozpočet, aby udržel vládu v provozu. Jednání o kontroverzních otázkách odložil na další den.

Poslední schůzka se konala 21. prosince 2017, kdy jen pár hodin před vánoční přestávkou Kongres znovu odvrátil platební neschopnost tím, že schválil další krátkodobý návrh zákona, aby vládní finance zajistil do poloviny ledna, tedy do pátku 19 .ledna. 

Spor se vede o migranty

Hlavní příčinou sporu, který schválení rozpočtu blokuje, je osud přistěhovalců žijících v USA bez povolení k pobytu. Jde o statisíce osob, které do země přijely jako děti a před deportací je chrání zákon schválený za vlády bývalého prezidenta Baracka Obamy. Jeho nástupce Donald Trump však hrozí, že ochranný program zvaný zkráceně DACA zruší.

Aby program DACA zachránili, rozhodli se opoziční Demokraté podmínit jeho zachování dohodou o dalším financování vlády. Republikáni zase trvají na tom, aby výměnou za ochranu migrantů před deportací demokraté souhlasili se stavbou zdi na hranici s Mexikem, kterou dlouhodobě odmítají. Trump dal najevo, že pokud se parlamentní strany do března nedohodnou, DACA zruší.  

  • 14.–18. listopadu 1995: K platební neschopnosti došlo poté, co tehdejší prezident Bill Clinton vetoval rozpočet schválený Kongresem ovládaným republikány. Za následek to mělo mj. nucený odchod na dovolenou pro 800 000 pracovníků federálních úřadů.
  • 16. prosince 1995 – 5. ledna 1996: Pokračující půtky mezi Clintonem a republikánskými kongresmany ohledně financování vzdělávacích programů a zdravotního pojištění pro staré lidi vyvrcholily dalším shutdownem. Ten tentokráte postihl 280 000 státních zaměstnanců, kteří museli zůstat doma.
  • 1.–16. října 2013: Neshody mezi prezidentem Barackem Obamou a skupinou republikánů v Kongresu kvůli výdajům v novém rozpočtovém roce způsobily, že vláda neměla 16 dní peníze na svůj provoz. Po tuto dobu si muselo 800 tisíc státních zaměstnanců vzít nucenou dovolenou a milion jich pokračovalo v práci, aniž by měli jistotu, že za ni dostanou zaplaceno. Republikáni tehdy využili instrumentu tzv. shutdownu k tomu, aby pozdrželi start zdravotnické reformy „Obamacare“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 30 mminutami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
21:30Aktualizovánopřed 42 mminutami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
05:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
14:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
12:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 2 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
10:33Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Na sítích se zmenšila nenávist po ukrajinských útocích na ruský Yandex, řekl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že po nedávných útocích na datová centra největší ruské technologické společnosti Yandex bylo na ukrajinských sociálních sítích aktivních méně botů šířících provokace a nenávist.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.