„Shutdown“ klepe na dveře. Statisícům státních zaměstnanců v USA hrozí, že zůstanou bez peněz

Nahrávám video

Americký senát by se měl v pátek večer dohodnout na dalším financování vládních úřadů, aby odvrátil hrozící „shutdown“, tedy neschopnost vlády platit své výdaje. Pokud by ke kolapsu došlo, ocitne se administrativa bez peněz, což pro statisíce státních zaměstnanců znamená, že budou muset zůstat doma bez nároku na mzdu.

Americký Kongres, vláda a prezident musí schválit rozpočet do začátku hospodářského roku (v tomto případě 30. září 2017). Pokud se nedohodnou, přijme Kongres rozhodnutí o pokračujícím financování, jinými slovy o rozpočtovém provizoriu. Když se Kongres nedokáže dohodnout ani na tom, znamená to úplný rozpad neboli konec rozpočtového procesu. V tu chvíli přichází na řadu „shutdown“ neboli platební neschopnost.

USA jich zažily už vícero a každý je jiný. Některý trvá den, jiný tři týdny. Kam peníze potečou i přes platební neschopnost, určuje zákon. Ten dává velký prostor vedení jednotlivých resortů, které přichází s vlastními návrhy, jaké výdaje škrtnou a co bude dále financováno podle nouzového plánu.

Kam peníze potečou a kdo se musí uskromnit

Vláda výdaje na provoz rozděluje do dvou kategorií. Tou první jsou nutné neboli nouzové výdaje, kterých se případná platební neschopnost nedotkne. Patří sem například armáda nebo FBI. Bez problémů by mělo pokračovat financování sociálního zabezpečení a lékařské péče, jelikož ty patří mezi výdaje stanovené zákonem. Peníze do nich tečou automaticky.

Druhou kategorií jsou takzvané nepodstatné nebo nedůležité výdaje, jinak řečeno výdaje bez výjimky. Ty zasáhne případná platební neschopnost nejvíce. Patří sem například NASA, vzdělávání, národní parky, muzea, úřad pro kontrolu a schvalování léčiv či třeba resort bydlení a rozvoje měst. Zaměstnancům těchto odvětví hrozí, že zůstanou doma bez peněz.

V případě, že k „shutdownu“ dojde v období daňových přiznání, na povinnosti platit to pro Američany nic nemění. Avšak na případný přeplatek si poplatníci počkají, dokud se Kongres nedohodne a prezident rozpočet nepodepíše.

Co předcházelo aktuálně hrozícímu „shutdownu“

Za normálních okolností mělo být financování vlády zajištěno zákonem už na počátku letošního hospodářského roku, tedy loni k 1. říjnu. Kongresmani se ale nedokázali dohodnout a situaci už třikrát řešili schválením krátkodobého provizoria. 

Už 8. září 2017 v době, kdy se blížil nový hospodářský rok, nebyla v dohledu žádná dohoda o rozpočtu. Kongres usiloval o to, aby vláda udržovala své působení na úrovni běžných výdajů po dobu tří měsíců. Na začátku prosince Kongres schválil další krátkodobý výdajový rozpočet, aby udržel vládu v provozu. Jednání o kontroverzních otázkách odložil na další den.

Poslední schůzka se konala 21. prosince 2017, kdy jen pár hodin před vánoční přestávkou Kongres znovu odvrátil platební neschopnost tím, že schválil další krátkodobý návrh zákona, aby vládní finance zajistil do poloviny ledna, tedy do pátku 19 .ledna. 

Spor se vede o migranty

Hlavní příčinou sporu, který schválení rozpočtu blokuje, je osud přistěhovalců žijících v USA bez povolení k pobytu. Jde o statisíce osob, které do země přijely jako děti a před deportací je chrání zákon schválený za vlády bývalého prezidenta Baracka Obamy. Jeho nástupce Donald Trump však hrozí, že ochranný program zvaný zkráceně DACA zruší.

Aby program DACA zachránili, rozhodli se opoziční Demokraté podmínit jeho zachování dohodou o dalším financování vlády. Republikáni zase trvají na tom, aby výměnou za ochranu migrantů před deportací demokraté souhlasili se stavbou zdi na hranici s Mexikem, kterou dlouhodobě odmítají. Trump dal najevo, že pokud se parlamentní strany do března nedohodnou, DACA zruší.  

  • 14.–18. listopadu 1995: K platební neschopnosti došlo poté, co tehdejší prezident Bill Clinton vetoval rozpočet schválený Kongresem ovládaným republikány. Za následek to mělo mj. nucený odchod na dovolenou pro 800 000 pracovníků federálních úřadů.
  • 16. prosince 1995 – 5. ledna 1996: Pokračující půtky mezi Clintonem a republikánskými kongresmany ohledně financování vzdělávacích programů a zdravotního pojištění pro staré lidi vyvrcholily dalším shutdownem. Ten tentokráte postihl 280 000 státních zaměstnanců, kteří museli zůstat doma.
  • 1.–16. října 2013: Neshody mezi prezidentem Barackem Obamou a skupinou republikánů v Kongresu kvůli výdajům v novém rozpočtovém roce způsobily, že vláda neměla 16 dní peníze na svůj provoz. Po tuto dobu si muselo 800 tisíc státních zaměstnanců vzít nucenou dovolenou a milion jich pokračovalo v práci, aniž by měli jistotu, že za ni dostanou zaplaceno. Republikáni tehdy využili instrumentu tzv. shutdownu k tomu, aby pozdrželi start zdravotnické reformy „Obamacare“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 1 hhodinou

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.