Houstone, máme problém. Americký shutdown dopadá na Elona Muska i NASA

Ve Spojených státech došlo k shutdownu, to znamená, že v podstatě přestala fungovat většina federálních vládních institucí. Chod ve finančním provizoriu má závažné dopady na kosmický výzkum – řadu chystaných projektů totiž může odložit a zmrazit.

Americké agentury, které se poznávání vesmíru věnují, tedy jak NASA tak i NOAA, jsou federálními agenturami, takže se jich shutdown přímo týká. Obě organizace zatím o důsledcích mlčí, ale existují přesné předpisy, jak se v takové situaci zachovat a některé dopady se už reálně objevily.

Co je to shutdown?

Americký senát se v pátek nedohodl na dalším financování vládních úřadů, a americká vláda tedy nemůže platit své výdaje. Další jednání je odložené na pondělní odpoledne – příčinou odkladu jsou pokračující neshody mezi republikány a demokraty ohledně imigrace a výdajů. Naposledy podobná situace nastala v říjnu 2013, kdy byla vláda bez peněz na financování běžného provozu šestnáct dní.

Jde o tisíce, možná až o desetitisíce úředníků a zaměstnanců různých institucí, kteří v pondělí ráno zůstanou doma. Nejedná se však o jednotlivé profese. Konkrétní organizace řeší tu situaci samy, podle toho, jak jim docházejí v rozpočtu peníze.
David Miřejovský
zpravodaj ČT

Co na to NASA?

NASA se k tomuto omezení zatím nijak nevyjádřila, ale webu The Verge se podařilo získat interní komunikaci ředitele NASA Roberta Lightfoota. Ten v e-mailu doporučil zaměstnancům, aby byli v následujících dnech bdělí. „Pokud dojde k výpadu finacování, dostavte se do zaměstnání jako obvykle – dostanete tam návod, jak postupovat v pondělí.“

NASA má na tyto situace připravené scénáře, není to totiž poprvé, co v dějinách Spojených států k shutdownu došlo. Nejnovější verze tohoto plánu pochází z roku 2017 – je dostupná na webu. Uvádí se v ní, že během shutdownu mají všichni zaměstnanci, kteří nejsou zásadní pro fungování agentury, zůstat doma. Jen malý počet zaměstnanců bude i nadále pracovat na projektech, které není možné odvolat.

O tom, kdo zůstane doma a kdo nastoupí na pracoviště, rozhodují ředitelé jednotlivých center; nejčastěji pokračují v práci lidé zodpovědní za projekty, které nelze přerušit, nebo kde hrozí přerušením významné riziko. V případě shutdownu tedy mají práci jistou především lidé, kteří se starají o satelitní síť ve vesmíru nebo o Mezinárodní kosmickou stanici ISS.

Na další týdny má NASA naplánované dvě „vesmírné procházky“, během nichž se mají astronauti vydat na vnější plášť ISS, kde mají pokračovat v opravách stanice a jejích přístrojů. Kenny Todd už ve čtvrtek na krátkém briefingu uvedl, že tyto operace nejsou v ohrožení – posádky expertů zodpovědných za chod ISS budou i nadále na svých pracovištích, takže neexistuje důvod, aby „procházky“ neproběhly. Pokud se shutdown protáhne, je ale možné, že NASA o výsledcích těchto misí nebude informovat, zaměstnanci marketingu jsou totiž „postradatelní“.

NASA má v současné době 17 381 zaměstanců, shutdown se týká drtivé většiny z nich. Záleží především na délce jeho trvání, jak moc se podepíše na dalších agenturních plánech. Naštěstí je nejbližší důležitý start do kosmu naplánovaný až na březen tohoto roku – je tedy dostatek času, aby se podařilo shutdown zažehnat.

Vědecké projekty ohrožené shutdowny

Web časopisu Nature ovšem varuje, že na některé jiné záměry by finanční tíseň dopad mít mohla – a bohužel i na značně důležité projekty. Mezi těmi, které by delší shutdown mohl zdržet, patří například dlouho očekávaný Vesmírný dalekohled Jamese Webb. Jeho testování, které právě probíhá, není kriticky důležité.

Nature popisuje, jaký dopad měly minulé zastavení financování. Když k shutdownu došlo roku 2013, muselo přestat pracovat osmdesát procent z 19 740 zaměstnanců agentury National Institutes of Health, která se stará o biomedicínský výzkum. Mělo to dopad na řadu vědeckých experimentů, musela být přerušeno i několik klinických studií.

Pro případ shutdownu plány této agentury z roku 2016 počítají s tím, že pracovat zůstane jen asi 3500 osob, které se budou starat o pacienty v probíhajících pokusech a také o pokusná zvířata – minule to znamenalo 1,4 milionu hlodavců a 3900 primátů.

Další agentury, na něž mají shutdowny dopad, jsou například National Science Foundation (NSF), Department of Energy (DOE), Food and Drug Administration (FDA) a National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA). Zdaleka největší jistotu mají zaměstnanci NOAA, která se stará o síť satelitů a bójí, které sledují počasí. Z více než 11 000 zaměstnanců tak může normálně pokračovat v práci přibližně polovina.

Elon Musk v problémech

Tento týden mělo po mnoha odkladech dojít k pokusnému zážehu motorů rakety Falcon Heavy společnosti SpaceX, která patří miliardáři Elonu Muskovi. Dobře informovaný novinář Greg Pallone, který se specializuje na kosmické lety, na Twitteru uvedl, že k tomuto zážehu motorů zatím nedojde – civilní zaměstnanci kosmodromu jsou totiž placení federální vládou, takže se startem se momentálně nepočítá.

Potvrdil to i e-mail brigádního generála Wayne Monteitha, který má na starost kosmodrom, kde je Falcon Heavy umístěný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 4 hhodinami

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
před 7 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
včera v 10:00

Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.
včera v 09:00

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
5. 12. 2025

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
5. 12. 2025

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
5. 12. 2025

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
5. 12. 2025
Načítání...