Izraelci vymysleli, jak nahradit plasty. Mají umělou hmotu z řas

Izraelští vědci popsali proces, jak vyrobit bioplasty, které ke svému vzniku nepotřebují ani vodu, ani půdu – tedy zdroje, který jak této zemi, tak celému lidstvu stále více scházejí. Nejvhodnější je pro země typu Izraele nebo Číny.

Polymer, který vymysleli, vzniká z mikroorganismů, jež se živí mořskými řasami. Výsledný plast se sám rozkládá, nevzniká z něj toxický odpad a dá se velmi snadno recyklovat na organický odpad.

Tato novinka vznikla ze spolupráce vědců z řady oborů; podíleli se ní mořští biologové, ekologové i chemici. Svůj úspěch popsali v odborném časopise Bioresource Technology.

Podle letošní studie Organizace spojených národů tvoří plasty přibližně 90 procent znečištění ve světových oceánech. Jsou příliš levné a tedy jen těžko nahraditelné – proto vědci už řadu let hledají přijatelné náhrady, tedy materiály, které by měly podobné vlastnosti, ale vůči přírodě by nebyly tak škodlivé.

Plasty, které nejsou nebezpečné

„Než se dnes používané umělé hmoty v přírodě rozloží, trvá to stovky let. Lahve, obaly a tašky se tak shromažďují v oceánech, kde vytvářejí celé ostrovy – ty ohrožují zvířata a znečišťují přírodu,“ uvedl jeden z autorů studie, profesor Alexander Goldberg. „Plasty navíc dnes vznikají z ropných produktů, které při výrobě produkují spoustu chemikálií, mnohdy nebezpečných.“

Částečným řešením je podle něj výroba bioplastů – tedy umělých hmot, jež se nevyrábí z ropy, ale z rostlin. Vědec si je ale vědom rizika tohoto přístupu: už nyní se na polích pěstuje řepka a další průmyslové plodiny k výrobě biopaliv, prostor pro produkci potravin na výrobu bioplastů na stále hladovější planetě neexistuje.

„Pěstovat rostliny nebo bakterie, z nichž získáme umělé hmoty, vyžaduje úrodnou půdu a pitnou vodu – což mnoha zemím včetně Izraele chybí. Náš nový proces vyrábí plasty z mořských mikroorganismů, které se dají recyklovat na organický odpad.“

Naděje na svět bez plastového odpadu

Izraelští vědci využili mikroorganismus, který se živí mořskými řasami, aby tak vytvořili bioplastický polymer nazvaný polyhydroxylalkanoát (PHA). „Vyšli jsme z mnohobuněčného organismu – mořských řas, které vyrostly na moři,“ popsal Goldberg. „Tyto řasy zkonzumoval jednobuněčný organismus, jenž také vyrostl ve slané vodě – výsledkem byl polymer, který se dá použít jako biologická umělá hmota.“

Podle vědce už existují továrny, jež tyto bioplasty masově vyrábějí – problém je, že k tomu zatím využívají množství zemědělské půdy a pitné vody. Proces, který Izraelci vymysleli, je ale vhodný i pro země mající obou těchto komodit málo, a zároveň disponující přístupem k moři. Jako příklad autoři zprávy uvádějí Izrael, Čínu nebo Indii – ty všechny by mohly v budoucnu přejít na plasty vyráběné z řas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 46 mminutami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 19 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 22 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
včera v 10:40

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
15. 6. 2026

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
15. 6. 2026

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
15. 6. 2026

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
15. 6. 2026
Načítání...