Kanaďané našli náhodou obří jeskyni. Velikou díru do země odhalilo globální oteplování

Kanadské úřady oznámily, že jejich vědci objevili velikou jeskyni. Její přesné rozměry zatím nejsou známé, ale jen ústí měří 100 x 60 metrů, informoval Canadian Geographic.

Podle geologů o této jeskyni doposud nikdo nevěděl, a to přesto, že leží v relativně obydlené části země. Nachází se v Národním parku Wells Gray v Britské Kolumbii. Vědci ji uviděli naprostou náhodou, když nad místem prolétali ve vrtulníku při počítání sobů.

„Když jsem ji poprvé zahlédla, byla moje první reakce šok – tady přece žádná jeskyně být nemůže, to je přece nemožné,“ uvedla geoložka Catherine Hicksonová, která se podílela na expedici do nově objeveného přírodního útvaru. „V současné době nám jeskyňáří říkají, že to musí být jedna z největších jeskyní v celé Kanadě,“ doplnila.

Její názor potvrdil také speleolog John Pollack, který jeskyni částečně prozkoumal. „Když stojíte na jejím okraji a díváte se dolů, tak vidíte do hloubky skoro dvě stě metrů. A to v kanadských jeskyních prostě není vůbec běžné,“ uvedl pro Canadian Geographic.

Ale ještě pozouhodnější než rozměry jeskyně je fakt, že o ní doposud zřejmě nikdo nevěděl. V dokumentech, mapách ani dalších pramenech se vědcům nepodařilo najít jedinou zmínku o ní – a to hledali také v historických pramenech. Nyní se budou vědci snažit zjistit víc od domorodých kmenů, které v okolí žijí. Kvůli informacím se obrátili se také na veřejnost.

Za objev může zřejmě oteplování

Geoložka Hicksonová se domnívá, že za objevem jeskyně je globální změna klimatu. Až doposud totiž zřejmě byla skrytá pod sněhovou pokrývkou. Že v ní zatím nikdo nebyl, naznačuje i to, že uvnitř geologové doposud nenašli žádné pozůstatky lidské činnosti.

Je ale možné, že se je podaří nalézt už brzy – zatím se totiž uskutečnil jen jediný sestup, při kterém speleologové pronikli do hloubky asi osmdesáti metrů, ale v dalším postupu jim zabránil silný vodopád. Každou sekundu jím proteče až 15 metrů krychlových vody, takže sestup je rizikový a dole se navíc skrývá podzemní řeka, která ústí asi dva kilometry od vstupu do jeskyně.

Jeskyně zatím nemá jméno, vědci jí pracovně říkají Sarlaccova jáma – podle nestvůry z filmové série Hvězdné války. Vstup dovnitř je zakázaný a ústí je kvůli zvědavcům obehnané páskou. Experti doufají, že tak zabrání kontaminaci bakteriemi z povrchu a v blízké budoucnosti budou moci jeskyni prozkoumat podrobněji. Očekávají, že tamní ekosystém může být díky dlouhé izolaci od světa unikátní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 3 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 5 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 7 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...