Sonda InSight má na Marsu dosednout v pondělí. Před přistáním ještě upravuje kurz

Americká sonda InSight letící k Marsu minulý víkend provedla v pořadí pátou korekci trajektorie a teď v neděli, den před plánovaným přistáním na povrchu rudé planety, učiní ještě poslední úpravu kurzu. Na Twitteru to oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Aparát, který je určen k seismickému výzkumu Marsu, se na vesmírnou pouť vydal letos v květnu.

Projekt InSight je vůbec první misí, která bude studovat hlubiny Marsu. Všechny dosavadní mise bádaly pouze na povrchu rudé planety. Sonda se pokusí dosednout v marsovské oblasti Elysium Planitia po dvou letech od nezdaru evropsko-ruského experimentálního modulu Schiaparelli, který se během přistávacího manévru roztříštil o povrch.

Poslední úspěšné přistání na Marsu se v roce 2012 podařilo Američanům, kteří na povrch dopravili vozítko Curiosity.

Cesta do nitra Marsu

Stacionární modul InSight, jehož přistání na Marsu je naplánováno na pondělí 26. listopadu, je vybaven několika přístroji s citlivými senzory. S jejich pomocí bude měřit proudění tepla v planetě, zaznamenávat marsovská zemětřesení a sledovat kolísání oběžné dráhy tělesa kolem Slunce. Se svým vrtným zařízením se dostane do hloubky přes čtyři a půl metru, tedy mnohem dál než jakékoli jiné robotické zařízení vyslané na Mars.

Získaná data odborníkům poskytnou informace o základních vlastnostech jádra Marsu. Vědci také zjistí více o vývoji sousední planety a o tom, zda má stejné složení jako Země.

3 minuty
Události: Sonda InSight míří k Marsu. Podívá se pod povrch
Zdroj: ČT24

Projekt InSight se vyznačuje i dalšími zajímavostmi. Především půjde o první misi k jiné planetě se startem z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii. Všechny takové mise doposud v USA normálně začínaly z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě.

Novinkou je i první zkouška technologie malých družic CubeSat v hlubokém vesmíru. Raketa Atlas V vynesla ze Země spolu s modulem InSight dva minisatelity, které po oddělení letí k Marsu samostatně. Jejich úkolem je otestovat nové komunikační a navigační možnosti pro budoucí mise.

S modulem InSight se na Mars dostanou i dva mikročipy se jmény téměř dvou a půl milionu lidí, kteří se na výzvu NASA přihlásili o virtuální palubní letenku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 11 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 13 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 18 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...