Znakový jazyk neslyšících je „superřeč“. Může dát odpověď na ty nejhlubší otázky jazykovědy

Znakové jazyky mohou pomáhat vědcům odhalit zatím ukryté struktury mluvených jazyků. A současně ukazují jejich komunikační hranice – na rozdíl od znakových jazyků jim totiž chybí spousta vyjadřovacích neverbálních prostředků.

Znakové jazyky zkoumal pomocí nejmodernějších lingvistických metod tým vědců z Francie a Spojených států amerických. Jejich studie analyzovala dva znakové jazyky, francouzský a americký. Národní znakové jazyky si jsou vzájemně bližší než příslušné mluvené jazyky, přesto mezi nimi existují značné rozdíly v gramatice i slovní zásobě. Ty ale zřejmě nejsou příliš závislé na mluvených jazycích a vycházejí z přirozeného vývoje jednotlivých znakových jazyků.

Dříve byly znakové jazyky považované za „méněcenné“ – za méně komplexní verze mluvených a psaných řečí, které nemohou dosáhnout všech rovin „normální“ komunikace. To se ale změnilo, v současnosti jazykovědci považují znakové jazyky za zcela plnohodnotné a gramaticky velmi sofistikované. A protože vznikaly spontánně v komunitách neslyšících, kde se pak dále vyvíjely, poskytují navíc velmi pozoruhodný vhled do toho, jak vznikají a fungují „normální“ přirozené mluvené jazyky.

Podle nového výzkumu se znakové jazyky nečekaně úspěšně vypořádávají s problémem, který nedokáže vyřešit mnoho mluvených řečí. Autoři práce používají jako příklad větu „Sarkozy řekl Obamovi, že bude zvolen.“

V angličtině i češtině má tato věta stejný problém: není z ní jednoznačně jasné, kdo vlastně má být zvolen – nelze poznat, kdo je podmětem v druhé větě, jestli Obama, nebo Sarkozy. Stává se to v případech, kdy nějaká pozice ve větě není vyjádřená nebo obsazená, což se v mluveném i psaném projevu kvůli přirozené jazykové úspornosti stává velice často.

Existuje superjazyk?

Žádný ze zkoumaných znakových jazyků s tím ale problém nemá. Dokážou totiž určit, kdo je předmětem věty, pomocí několika pohybů prstů, které identifikují předmět věty s osobou. Díky tomu jsou vlastně efektivnější než jazyky mluvené.

Další hranice, kde jsou znakové jazyky schopnější lépe se vyjádřit, je vidět například u popisování míry nějakého jevu. Některé jazyky, například čeština, dokážou za tímto účelem modulovat hlas: například když chceme říct, že něco trvalo „dloooouho“. Podle autorů studie to ale většina řečí světa nedělá.

Naopak znakové jazyky to používají velice účinně – pomocí gesta ruky jsou schopné velmi dobře míru velikosti naznačit, a to s mnohem větší přesností než mluvený jazyk. A dokonce pomocí rychlosti pohybu umí naznačit dynamiku různých jevů.

Cílem studie nebylo ale naznačit, že by snad byly znakové jazyky lepší než ty mluvené. Vědci chtěli jen poznat, zda existují oblasti, kde je jazyk znakový efektivnější než mluvený.

„V některých oblastech je znakový jazyk expresivnější (citově zabarvenější) než mluvené jazyky, protože kombinuje stejný druh logických zdrojů, jako mají ony, ale s mnohem rozsáhlejším repertoárem jiných významů,“ uvádí autoři. „V jistém smyslu jsou to superjazyky a přinášejí nám jedinečný příspěvek pro naše porozumění jazykům obecně,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 1 hhodinou

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 11 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 13 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...