Americká sonda pronikla rekordně blízko ke Slunci. Díky ní se lidstvo připraví na solární bouře

Sonda americké vesmírné agentury NASA Parker Solar Probe úspěšně zvládla první z 24 blízkých průletů kolem Slunce. V úterý časně ráno se dostala na 24 milionů kilometrů daleko od povrchu hvězdy naší planetární soustavy, oznámila NASA na svém webu.

Agentura o zdárném průletu informovala se zpožděním, protože bylo nutné počkat, až se solární sonda dostane z rušivého dosahu Slunce a Zemi potvrdí, že manévr ve zdraví „přežila“. To se stalo ve středu ve 22:46 našeho času, sdělil Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Řízení mise v Laboratoři aplikované fyziky Univerzity Johnse Hopkinse oznámilo, že přijatý signál naznačuje stav sondy „A“, tedy nejlepší možný. To znamená, že sonda a všechny její přístroje pracují a shromažďují údaje. Případné menší problémy by sonda podle NASA řešila autonomně.

Další rekord prolomen

Parkerova solární sonda tak v úterý úspěšně vylepšila svůj rekord přístroje vyrobeného lidmi, který se dostal nejblíže ke Slunci. Při největším přiblížení k hvězdě (periheliu) podle NASA zároveň dosáhla i rychlostního rekordu 343 112 kilometrů za hodinu. Předchozí rekordy, jak v periheliu, tak v rychlosti zaznamenal v dubnu 1976 německo-americký aparát Helios 2.

Sonda během své mise, rozplánované do roku 2025, provede 24 nejbližších průletů kolem Slunce. Nejvíce se k němu má přiblížit v roce 2024, a to na 6,164 milionu kilometrů. Každý rekord v periheliu bude přitom znamenat i překonání rychlostního rekordu.

Cíl: poznat Slunce stejně dobře jako Zemi

Parker Solar Probe se vydala na svou vědeckou výpravu z floridského Mysu Canaveral 12. srpna. Cílem projektu s rozpočtem kolem 1,5 miliardy dolarů (34 miliard korun) je získat nové poznatky o Slunci, které například umožní lépe předpovídat solární bouře, jež mohou ohrozit pozemské rozvodné sítě nebo satelitní navigaci.

Sonda je první zařízení vyslané lidmi do vesmíru, které pronikne do sluneční koróny, což je oblast atmosféry naší hvězdy. Vědci chtějí, aby jim zaslané údaje pomohly objasnit, proč teplota koróny, dosahující až několika milionů stupňů Celsia, je o několik řádů vyšší než teplota kolem 5500 stupňů na povrchu hvězdy.