Málo energie, ospalost, trudnomyslnost a snížení výkonnosti jsou jen některé příznaky změny ročního období. Abychom znovu získali vitalitu a pohodu, poslouží nám dobře výběr pokrmů. Celá řada potravin totiž stimuluje produkci látek, které pomáhají zachovat si dobrou náladu, píše italský deník La Repubblica.
Je méně světla, teplota klesá a nároky na naše výkony jsou stále vyšší. Podzim s sebou přináší některé problémy s přizpůsobením, které se projevují u každého jinak. Podzimní splín postihuje každého pátého Itala.
Není to však nic, co by se nedalo překonat, například pomocí kvalitního jídelníčku. Pomohou vitamíny skupiny B, vitamín C a E, které připravují tělo na první chlad a vyšší vlhkost. Proč jsou tyto vitamíny důležité a ve kterých potravinách se dají najít?
Vitamíny skupiny B pomáhají udržet dobrou náladu. Mezi jídlem a náladou je úzká souvislost a určité potraviny ji pomohou vyvážit, vysvětluje lékař Michelangelo Giampietro, expert na výživu a sportovní lékařství při Škole sportu CONI Roma.
Správná jídla jsou taková, která obsahují mikronutrienty, jako jsou vitamíny skupiny B, zejména B12, které dodávají energii tělu i mysli. Nejvíce těchto vitamínů obsahují vejce, sýry, jogurty, mléko a mozzarella.
Pomáhají rovněž jídla bohatá na tryptofan, nositel serotoninu, hormonu regulujícího náladu. „Je přítomen ve většině proteinů, které sníme, a zlepšuje náladu, soustředěnost a paměť,“ uvádí Giampietro.
Tryptofan působí pozitivně na stres, neboť za přítomnosti vitamínů skupiny B, sacharidů a železa zvyšuje produkci serotoninu. Dobrým zdrojem energie, sacharidů a tryptofanu jsou například těstoviny.
„V podzimním jídelníčku nesmějí chybět potraviny bohaté na vitamín C, který zvyšuje odolnost vůči infekcím, usnadňuje vstřebávání železa, přispívá k tvorbě kolagenu a působí jako antioxidant a prostředek proti stárnutí,“ uvádí Loreto Nemi z římské Katolické univerzity. Nejvíce vitamínu C obsahuje zelí a kapusta, brokolice, papriky, špenát a citrusové plody.
Vitamín E patří ke skupině těch látek, které jsou rozpustné v tucích. Obvykle se hromadí v játrech a není tedy nutné jíst ho pravidelně. Tělo ho totiž vypouští po malých dávkách, když se jeho potřeba stane nezbytnou, říká Loreto Nemi. Doporučená denní dávka je 36 mikrogramů. Je důležitým buněčným antioxidantem, bojuje proti volným radikálům a proti stárnutí.
Přirozeným zdrojem vitamínu E jsou především ořechy, mandle a semínka. „Jsou bohaté na vlákninu, esenciální mastné kyseliny s dlouhým řetězcem a právě na vitamín E. Obsahují minerály, jako hořčík a draslík. Jsou koncentrátem velmi užitečných makro i mikronutrientů,“ vysvětluje Nemi.
Ideální je sníst denně pět až šest ořechů. Také avokádo je bohaté na vitamín E a mononenasycené tuky, jaké má extra panenský olivový olej a které jsou pro organismus důležité. Ideální snídaní je celozrnný chléb s půlkou avokáda a semínky slunečnice a sezamu.
Pomoci mohou i minerální soli. Železo například dodává energii, zatímco draslík je užitečný pro mozek a rovnováhu krevního tlaku. Hořčík pomáhá čelit obdobím napětí. Kde je najdeme? „Sušené ovoce je bohaté na hořčík a je vhodné jako dopolední či odpolední svačina k potlačení hladu. Sladké brambory mají dost draslíku, ale také stopy vápníku a sodíku, zinku a hořčíku,“ dodává Loreto Nemi.
Středomořská strava funguje
Všechny výše jmenované potraviny mají jedno společné – patří do takzvané středomořské diety, která se v poslední době ukazuje v řadě studií jako zřejmě nejzdravější způsob výživy. Ukázalo se to v průběhu října, kdy podle nové statistiky amerického Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) žebříček zemí s nejvyšší střední délkou života na světě povede do roku 2040 Španělsko, na druhé místo tak odsune dlouhodobě vedoucí Japonsko. Průměrný Španěl by se měl dožít 85,8 roku, zatímco Japonec 85,7 roku.
V posledních letech se ve vyspělých zemích hodnoty střední délky života srovnávají, proto mají stále větší vliv i dříve méně významné údaje, jako je například strava. Platí to i u předpovědi budoucích trendů: důvodem těchto změn oproti současnosti jsou zejména stravovací návyky v různých zemích, příznivě na zdraví člověka přitom podle vědců působí především právě středomořská strava.
