Ve školách začíná platit mírnější verze pamlskové vyhlášky. Na pulty se vrací šunka, bagety i tvarohové dezerty

Do školních bufetů se od září vrací některé dříve zakázané výrobky. Umožní to mírnější verze takzvané pamlskové vyhlášky. Nová pravidla mění hlavně limity pro obsah soli, cukru i tuků.

Ve školních kantýnách se tak znovu objeví obložené chleby, housky a rohlíky. Studenti si budou moci koupit například bagety s máslem, šunkou nebo sýrem. V nabídce budou i jídla z ryb, pokud v nich rybí složka dosáhne alespoň padesáti procent.

Školáci si také nově dopřejí výrobky z masa, jako je třeba šunka nejvyšší jakosti. Na pulty se vrátí i vícezrnné pečivo, kostky s dýňovými nebo slunečnicovými semínky nebo pečivo s vysokým podílem ovoce.

Kofein má stále stopku

Z původní verze vyhlášky se nicméně zachovala část zakazující prodej výrobků, které obsahují sladidla, trans mastné kyseliny nebo kofein. Žáci si tak budou muset i nadále odepřít kávu, energetické nápoje a sladké limonády nebo smažené brambůrky. Jediným povoleným kofeinovým nápojem zůstane čaj. Zákaz se také nevztahuje na žvýkačky bez cukru.

Povolený bude i prodej doslazovaných ovocných šťáv. Pro nealkoholické nápoje je nově v toleranci o gram cukru na sto mililitrů více než dříve.

U mléčných výrobků a produktů z tvarohu původně vyhláška požadovala, aby v nich byla alespoň polovina mléčné (tvarohové) složky – i tento limit je nyní mírnější. Prodávat tedy bude možné třeba tvarohové dezerty a tučnější jogurty. Rozšíří se i sortiment nabízených sýrů.

Původní vyhláška vyvolala kritiku

Pamlsková vyhláška, která upravuje možnost prodeje potravin v bufetech na základních školách a nižším stupni víceletých gymnázií, začala platit na začátku loňského roku. Už od začátku ji ale doprovázela kritika. Na některých školách donutila provozovatele bufety uzavřít, jinde fungují jen díky příspěvkům od škol.

Majitelé kantýn i ředitelé škol si stěžovali, že řada potravin nevyhovuje parametrům, které stanovilo ministerstvo zdravotnictví. Proti vyhlášce vznikla dokonce i petice. Kritici striktních limitů argumentovali tím, že děti si stejně nezdravé potraviny chodí kupovat do obchodů či bufetů v blízkosti škol.

Tehdejší ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík přijetí vyhlášky obhajoval hlavně růstem obezity u dětí. Stát podle něj sice nemůže předepisovat rodičům, jak mají své děti stravovat, může ale říct, co je zdravé.