Už měsíc musí školy dodržovat tak zvanou pamlskovou vyhlášku, podle které jsou některé potraviny pro žáky nevhodné a nesmí si je ve školních bufetech koupit. Zatímco někde kvůli tomu prodejny zavřeli úplně, na některých víceletých gymnáziích vymysleli systém, jak dopřát nedovolené potraviny starším studentům, pro něž zákaz neplatí. Jiní žáci shánějí zapovězené potraviny mimo školu, která jim v tom nemůže zabránit.
Měsíc pamlskové vyhlášky: zavřené bufety, čipy a černý trh s párky
Proti pamlskové vyhlášce brojí sami studenti (zdroj: ČT24)
Bufet v základní škole Dřevnická ve Zlíně je už měsíc zavřený a podle ředitele Pavla Dvořáka se v blízké době jeho provoz neobnoví. „Většina potravin, která se tam prodávala, nesplňovala normu, takže jsme se dohodli s majitelem na ukončení nájemní smlouvy,“ popsal situaci ředitel.
Dodal, že se zrušení nedalo nejspíše zabránit. „Většina potravin na našem trhu vyhlášce nevyhovuje. A ty, co vyhovují, by asi zase nekupovaly děti,“ vysvětlil. Upozornil, že se zatím k němu žádné stížnosti na ukončení provozu bufetu nedonesly, a tak předpokládá, že ani nikomu příliš nechybí. „Jsou požadavky na to, aby tu byl potravinový automat, ale dokud se neuklidní situace ohledně vyhlášky, tak o něm neuvažujeme,“ uzavřel ředitel.
- Vyhláška upravuje požadavky na potraviny, pro které je přípustná reklama ve školách a které je možné k prodeji nabízet. Podle ní tedy žáci nemají mít k dispozici jídlo a nápoje obsahující sladidla, kofein nebo trans mastné kyseliny z částečně ztužených tuků, jež jsou například v chipsech.
- Zakázané jsou samozřejmě alkoholické a energetické nápoje – ale i ovocné a zeleninové šťávy s přidaným cukrem – ten nemůže nahradit ani med. Povolené jsou pak třeba žvýkačky bez cukru, ořechy, luštěniny, výrobky z vajec a mléka. Vyhláška nezakazuje ani obyčejné pečivo a taky ryby.
V Hradišti studenti obchodují s párky
Naopak na víceletém gymnáziu v Uherském Hradišti se tamní studenti nehodlají s pamlskovou vyhláškou smířit a rozhodli se s ní bojovat po svém. Pro spolužáky mladší 15 let, kteří mají zakázaný přístup do školního bufetu, provozují službu nazvanou Black market. Navzdory školnímu řádu pro ně připravují párky, kávu anebo čaj.
„O přestávce jdeme do šatny a vaříme párky, které koupíme už ráno a udělali jsme si průzkum, kolik lidí by si jej přálo a podle toho orientačně vycházíme,“ vysvětlil princip fungování takzvaného černého trhu student gymnázia Adam Jašek.
Dodal, že tímto způsobem vyjadřují, co si o vyhlášce myslí. „Je to jeden ze způsobů, jak proti tomu bojujeme, že s tím nesouhlasíme, že je to scestné. Jsme tu pro naše mladší spolužáky,“ uvedl Jašek. Vedení školy je vůči nápadu smířlivé a nijak represivně nezasahuje. „Nemůžou to ale povolit, protože jim to nepovoluje žádný řád,“ dodal Jašek.
V Brně vyhlášku dodrží, ale šacovat žáky nebudou
Na brněnském gymnáziu Matyáše Lercha naopak bufet pořád funguje. „Jde jen o to, jak ty starší a mladší děti identifikovat. Všichni máme čipy, kterými se prokazujeme u výdeje. Buď se zobrazí červená, že je dotyčný ve věku povinné školní docházky, nebo zelená a může si koupit všechno,“ vysvětlil řešení prodeje ve školním bufetu ředitel Petr Kovač.
Doplnil, že je samozřejmě možné, že by starší žáci mohli svým mladším kolegům přeprodávat potraviny, obdobně jako to dělají studenti v Uherském Hradišti. „To bychom pak dětem mohli prohlížet kabely, jestli nemají něco z domu, jestli jim maminka nenamazala chleba máslem a moc jim to neposolila a to už by byl, promiňte mi ten brněnský výraz, tak trochu šaškec,“ dodal.
Kritici: normy nesplňuje většina potravin
Kritici pamlskové vyhlášky tvrdí, že nastavené parametry nesplňuje většina běžných potravin. Řada školních bufetů od ledna zavřela, protože jejich provozovatelé prakticky neměli co prodávat. Ministerstvo školství kritiku odmítá. Kontroloři zatím nebudou za porušení vyhlášky udělovat pokuty, ale nabídnou školám metodickou pomoc. Existuje také projekt Zdravá kantýna, který radí provozovatelům, jak naplnit školní bufety vyhovujícím sortimentem.
Ke kritikům se v úterý přidal také ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Tvrdí, že vyhláška byla vytvořena bez dostatečné diskuse s praxí. Potravinářská komora dříve uvedla, že s ní ministerstvo sice jednalo, ale její připomínky ve vyhlášce nezohlednilo.
Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) se obává, aby se kvůli pamlskové vyhlášce neprotahovala debata o změnách financování škol. „Věcná debata o pamlskové vyhlášce patří jinam než do debaty o změnách financování,“ řekla. Podle ní by jakékoli zpoždění mohlo ohrozit termín spuštění nového systému financování naplánovaného na září 2018.
Jedna z iniciátorek vyhlášky specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková uvedla, že cílem zavedených norem není zakázání existence nezdravých potravin. „Nevidím důvod, aby to, co si děti mohou koupit v samoobsluze, prodávaly i školy. Ty jsou tu proto, aby vytvořily dobrý příklad, že to jde jinak,“ uvedla Slimáková. Doplnila, že vyhláška reflektuje doporučení Světové zdravotnické organizace. „Není tak přísná jako tyto doporučení,“ upozornila.