Oceány přijaly mnohem víc tepla, než se dosud předpokládalo. Změna klimatu tak bude horší

Oceány absorbovaly v posledních 25 letech o 60 procent tepla víc, než vědci dosud předpokládali. Tvrdí to nová americká studie zveřejněná v magazínu Nature, která tak upozorňuje, že je Země vůči klimatickým změnám mnohem citlivější, což ochranu klimatu zkomplikuje. Oceány pokrývají dvě třetiny planety a pro udržitelnost života mají nezastupitelný význam.

Globální oteplování, které výrazně mění klimatické podmínky na planetě, se státy zavázaly zpomalit v roce 2015 v Pařížské dohodě, která si za cíl klade udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období.

Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) ovšem tento měsíc varoval, že situace je natolik vážná, že naplnit cíle klimatické dohody lze již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn.

Aktuální propočty IPCC uvádějí, že oceány vstřebaly 90 procent tepla, za kterým stojí uhlíkové emise způsobené lidskou činností. Nový výzkum, jehož výsledky shrnuje Nature, se ale opírá o novou metodu měření teploty oceánských vod. Vědci tak zjistili, že v posledních 25 letech každý rok oceány absorbovaly tepelnou energii odpovídající 150násobku elektrické energie, kterou lidstvo ročně vyrobí. To je o 60 procent více, než dosavadní studie uváděly.

Lepší metodologie prokázala horší stav

Předchozí vědecké práce vycházely z určování tepelných přebytků vznikajících lidskou činností emisemi skleníkových plynů, tým vědců ve Spojených státech se zaměřil na plyny přirozeně se vyskytující v atmosféře, a to na kyslík a oxid uhličitý.

Oba plyny jsou rozpustné ve vodě, ale míra rozpustnosti závisí na teplotě. S rostoucí teplotou je dokáže voda absorbovat méně. Vědci uvádějí, že každoroční měření kyslíku a oxidu uhličitého v atmosféře podle výše zmíněného postupu přineslo mnohem přesnější data o tom, kolik tepla oceány pohltily.

„Představte si, že by oceán byl hluboký pouze 30 stop (deset metrů),“ řekla podle agentury AFP Laure Resplandyová z Princetonské univerzity, která výzkumníky vedla. „Z našich dat vyplývá, že by se každých deset let od roku 1991 oteplil o 6,5 stupně Celsia,“ dodala.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Klimatické změny vyžadují rychlou změnu
Zdroj: ČT24

Budeme muset mnohem víc šetřit

Resplandyová na základě výsledků tvrdí, že lidstvo musí znovu přehodnotit svou uhlíkovou stopu tak, aby se emise snížily o 25 procent vůči původním odhadům.

Lidstvo navíc musí počítat s tím, že když se mu bude dařit atmosféru ochlazovat, teplo nahromaděné v oceánu se začne uvolňovat zpět do ovzduší. O to více bude podle Resplandyové obtížnější udržet teplotu na povrchu planety ve stanovených mezích. Podle ní bude uvolňování tepla z oceánu otázkou nadcházejících století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi

Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.
před 6 hhodinami

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSvětový den zdraví připomene i význam vědy

Jsou na vzestupu a mnohdy odolávají léčbě – houbové infekce. Světová zdravotnická organizace v posledních letech opakovaně upozorňuje, že představují rostoucí hrozbu pro lidské zdraví. Mikroskopické houby, plísně nebo kvasinky, způsobují různá onemocnění. Od menších kožních problémů až po nebezpečné nákazy postihující orgány. Jejich výzkumem se zabývají i čeští vědci. Právě význam vědy připomíná v úterý také Světový den zdraví.
před 9 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026
Načítání...