„Když otevřete kufr, potvrdí se, že vaše odpovědi byly pravdivé?“ Na hranicích EU začne lidi kontrolovat umělá inteligence

Co je ve vašem zavazadle? Když otevřete kufr a ukážete mi, co je uvnitř, potvrdí se, že vaše odpovědi byly pravdivé? Například na takové otázky se bude na hranicích ptát lidí detektor lži s umělou inteligencí. Ten začne na některých přechodech Evropské unie fungovat už během listopadu. Podle kritiků ale zatím systém není dostatečně spolehlivý.

Podle Evropské komise každý rok na území EU vstoupí více než 700 milionů lidí. Dané číslo se navíc rychle zvyšuje a obrovský objem cestujících a vozidel způsobuje nátlak na vnější hranice Unie. Pro pracovníky na hranicích je proto stále obtížnější dodržovat přísná bezpečnostní pravidla a pečlivě kontrolovat každého cestujícího. Řešením by podle Unie mohla časem být právě umělá inteligence.

Ta je součástí systému iBorderCtrl, který ve zkušebním provozu začne během listopadu kontrolovat cestující na čtyřech hraničních přechodech v Maďarsku, Lotyšsku a v Řecku. Koordinátorem projektu je maďarská policie.  

Virtuální hraniční kontrola bude podle časopisu New Scientist vypadat tak, že „digitální agent“ (tedy program s prvky umělé inteligence) bude cestujícímu pokládat otázky, které se budou týkat například toho, co má v kufru. Systém také údajně pomocí umělé inteligence zaznamená tvář kontrolovaného.

Podoba virtuálního agenta se přitom má přizpůsobit pohlaví, etnicitě i jazyku člověka, kterého zrovna bude kontrolovat. 

Pokud cestující projde „testem pravdy“, obdrží podle serveru GIZMODO QR kód, který mu umožní překročit hranici. V případě, že člověk při kontrole naopak neobstojí, virtuální agent začne být přísnější a cestujícího předá do rukou lidského zaměstnance. Podle časopisu New Scientist ale ve své současné zkušební podobě systém sám o sobě nikomu v překročení hranic nezabrání.  

Systém má zatím pouze 76procentní úspěšnost

Program je zatím teprve na začátku. Detektor lži s umělou inteligencí byl zatím testovaný pouze na třiceti lidech – dosahoval přitom asi 76procentní úspěšnosti.  

Maja Panticová z Imperial College London upozornila, že systém nedokáže rozeznat, jakým způsobem kontrolovaný člověk lže. „Pokud řeknete lidem, aby lhali, budou se chovat jinak než ti, kteří doopravdy lžou a ví přitom, že pokud je systém odhalí, můžou jít do vězení nebo čelit jiným vážným důsledkům,“ vysvětlila.  

Keeley Crockettová z britské Manchester Metropolitan University a členka týmu iBorderCtrl  nicméně uvedla, že jsou „docela přesvědčeni“, že mohou dosáhnout až 85procentní úspěšnosti.  

Po úvodních zkouškách se k projektu plánují připojit také některé další evropské země jako je Velká Británie, Španělsko, Polsko nebo Německo.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
před 22 hhodinami

Španělsko prošlo nejhorší sezonou lesních požárů od roku 1995. Roli sehrálo i žhářství

Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.
před 23 hhodinami

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
včera v 12:22
Načítání...